V tomto roce (2021) zadala kreacionistická skupina Maranatha, která se jinak zabývá spíše snahou o diskreditaci evoluční teorie, výzkum společnosti Stem/Mark a. s.
Celá prezentace výzkumu Čemu Češi věří.
Výsledky krátce po zveřejnění sdílel třeba Český rozhlas na svých stránkách. Podívejme se nejprve na kritické části, tedy na ty, které se rozcházejí s mezinárodními průzkumy (např. PEW, Eurobarometr…).
První údaj, který přímo udeří do očí, je procento lidí, kteří nevěří v žádnou vyšší moc. V případě Eurobarometru z roku 2005 to bylo 30 %. V případě výzkumů PEW nepřímo vychází 32 % obyvatel ČR, kteří vůbec nevěří v nadpřirozeno. A najednou tu máme údaj z výzkumu téměř o třetinu nižší. To je na zamyšlenou.
Logických vysvětlení může být více. První z nich je výběr vzorku, který nutně nemusela agentura Stem/Mark udělat špatně. Je totiž omezen od osmnácti let a to může procenty trochu zahýbat. Druhým může být nedostatečná randomizace vzorku. Což by ovšem mohl být i problém ostatních výzkumů, jen kdyby nevycházely tak stejně. (Výzkumy Stem/Mark obecně vycházejí s trochu vyšším procentem věřících, tento výzkum není výjimka.) No a konečně je tu ona zatracená volba otázek a jejich pořadí.
V tomto případě se zdá, že většinu škály zabíralo vlastně tvrzení „v Boha věřím“. Nicméně právě z tohoto pohledu vlastně nevyšel test nijak dobře ani pro víru v Boha. Dřívější údaj 66 % zcela nevěřících v Boha a odpovídajících 34 % věřících v Boha nám totiž vyjde, jen pokud do věřících započteme i odpověď „Někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy vůbec“. Ehm, no to není silná pozice.
Kreacionistickou organizaci samozřejmě zajímalo, nakolik lidé u nás rozumí evoluční teorii. No a zde, i kdybychom započítali nějaké zkreslení, je výsledek velmi tristní.
Když k tomu připočítáme to, že podstatná část věřících chápe svou víru politicky, vypadá to, že si zaděláváme na pořádný malér. Proč píši „politicky“?
Mezi dotazy najdeme i otázku:
Desatero a politika: Měli nebo neměli by čelní představitelé státu a významné osobnosti společenského života usilovat o to, aby byly v české společnosti více vyznávány hodnoty, které vycházejí z Desatera?
Věřící zcela samozřejmě předpokládají, že by politici měli více vycházet z Desatera, jenže tu máme několik problémů. V první řadě jsou hned první dvě přikázání vztahující se přímo k víře v jednoho židovsko-křesťanského Boha, což jde v sekulárním státě přímo proti logice ústavy a zákonů. Nemenší problém je pak výklad zdánlivě nekonfliktních přikázání, jako je přikázáním „nezabiješ“. Tím je totiž zdůvodňováno přijímání antiinterrupčních zákonů, které zabíjejí mladé ženy. (Způsobují, že se lékaři bojí pomoci ženám i v případech komplikovaných těhotenství, které je ohrožují na životě. Za připomínku v tomto kontextu stojí snaha protipotratových hnutí o úzakonění povinnosti re-transplantace mimoděložních těhotenství do dělohy. V případě schválení lékařům, kteří se o to nepokusí, hrozí postih za vraždu plodu – viz např. zákon v Ohiu. Absurdnost takového zákona začne bít do očí, jakmile se dozvíme, že retransplantace mimoděložního těhotenství je ve skutečnosti pro současnou medicínu nedosažitelná, a zákon by tak ukládal lékařům povinnost trápit ženu, která právě přichází o dost často chtěného potomka, na operačním stole déle, bez naděje na úspěch.)
Pro mě osobně je jedním z největších problémů víra v „boží mlýny“ či „spravedlivý vesmír“, tedy víra, že se lidem jejich špatné skutky nějak vrátí (první řádka – Pokud budeme dělat špatné věci…).
Tahle víra na jednu stranu tlačí lidi k tomu neporušovat společenská pravidla, má tedy nějaký kladný přínos. Jenže má (stejně jako víra v karmu, která je jen její obměnou) zároveň svou temnou stránku. Vyplývá z ní totiž, že se dobrým lidem nedějí špatné věci. Takové myšlení vede k obviňování obětí i k sebeobviňování – „kdyby se o to sám/sama nějak nezasloužil/a, tak by se mu/jí to nestalo“.
Můžeme předpokládat, že vzhledem k formulaci otázky mohla část dotazovaných zahrnout do své odpovědi i reakci společnosti. Přesto je 75 % lidí více nebo méně se spoléhajících na to, že se spravedlnost nějak zařídí sama, velmi na pováženou.
Poslední, spíše takovou dodatkovou zajímavostí je spojení změny víry s pandemií. Tady spíše náboženští myslitelé doufali v nějaký vzestup religiozity. Zajímavý je už ten předpoklad, vlivem čeho by to mělo být? Vlivem strádání, sociální deprivace, vnuceného uskromnění, času na rozjímání?
Nebudu vás napínat. Efekt je vcelku neprůkazný. Spíše jako vtip působí zjištění, že zatím o jedno procento více lidí za danou dobu od náboženství odpadlo, než se k němu přiklonilo.
Mimochodem, povšimněte si rozdílu v počtech věřících a nevěřících u první jmenované otázky a v případě této, která se zabývá změnou víry v době pandemie. Zatímco v první otázce to vypadalo, že v Boha nevěří 58 % dotazovaných, a aspoň trochu, aspoň někdy věří 42 %, najednou tu máme 23 % věřících + 2 % nově věřících, a plných 64 % nevěřících a 3 % nově nevěřících. I kdybychom všech 8 % lidí, kteří si s touto otázkou nevědělo rady, připočítali k věřícím, stále zde máme 67 % víceméně nevěřících lidí. V čem to vězí? V první řadě v ukázkově manipulativním grafu i jeho interpretaci, v němž je dalších 8 % vpodstatě nevěřících lidí schováno mezi skupiny věřící a ty, kteří věří alespoň v nějakou vyšší moc (fialová barva: Mám pochybnosti a v Boha spíše nevěřím).
A interpretace?
V existenci Boha věří přibližně pětina dotazovaných respondentů.
Naopak čtvrtina lidí nevěří v Boha ani žádnou vyšší moc.
Ve vyšší moc věří 35 % dotázaných.
Říká infobrožurka k danému grafu. Takže skupina „I když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím“ je počítána do pětiny věřících (jinak by nám jich zbyla desetina), zatímco skupina „Mám pochybnosti, ale v Boha spíše nevěřím“ mezi nevěřící v Boha počítána není. To bych jich totiž nebyla zhruba čtvrtina, ale zhruba třetina, jak ostatně vychází i v jiných průzkumech.
Volbou barev, umístěním skupiny víceméně nevěřících i následnou interpretací výsledku se zpracovatelé snaží navodit dojem, že je těch věřících přece jenom docela dost. Navíc ani těch dodatečných 8 % nevysvětlí celý rozdíl, stále se nám někde skrývá 1 %. To je pravděpodobně dáno formulací otázek. U podobného výzkumu totiž velmi záleží na tom, jak přesně se zeptáte.
Jo a k té manipulativnosti tohoto konkrétního grafu… všimli jste si, že kladné odpovědi jsou ve zveřejněných grafech napříč celou infobrožurkou kódovány zeleně, zatímco negativní odpovědi červeně. A že v otázkách na víru zásadně zelená barva kóduje věřící v Boha, zatímco červená osoby nevěřící (a nechodící na bohoslužby, a neduchovně založené, a ty, kteří se v době pandemie nezamýšleli nad duchovními otázkami, a ty, kteří uvěřili později a nebyli vzornými věřícími už od dětství…). To je asi všechno, co k nezávislosti výzkumu potřebujete vědět. Nutno ovšem ocenit, že v případě evoluční teorie se spletli, a ty, kteří ji chápou a uznávají, označili zeleně. Skoro bychom mohli zatleskat, kdyby interpretace výsledků ankety nedopadla tak, jak dopadla:
Názor na evoluční teorii: Považujete evoluční teorii za jediné vědecky obhajitelné vysvětlení vzniku života na Zemi do dnešní podoby?
Téměř 62 % lidí věří v evoluční teorii. Necelá pětina má určitě pochybnosti nebo této teorii vůbec nevěří.
V evoluční teorii věří častěji muži, mladí lidé do 29 let, vysokoškoláci.
- Rozhodně ano, o evoluční teorii nemám žádné zásadní pochybnosti 26 %
- Spíše ano, ale určitě pochybnosti mám 36 %
- Spíše ne, mám větší pochybnosti 13 %
- Rozhodně ne, evoluční teorii vůbec nevěřím 5 %
- Nevím, nedokážu zhodnotit 20 %
Všímáte si použití námi tučně vyznačených slov?
Napsat komentář