Nedokončená časová osa českého ateismu

Historie ateismu v Čechách je nerozlučně spjata s národním obrozením, rozvojem svobodného myšlení a bojem za lidská práva, práva žen, za svobodu (od) vyznání, myšlení a médií. Patří k ní jména dobrodruhů, básníků, spisovatelů, novinářů, cestovatelů, budovatelů české vzdělanosti, techniky, ale také jména zrádců, protože taková je skutečná historie. 

Český ateismus byl většinu historie fenomén, nikoli program. Vyplýval z touhy po pokroku a svobodě a proto vlastně nikdy neměl hodnotu je sám o sobě. Měl hodnotu jako doklad odvahy myslet nezávisle až za hranice dobových norem. Boj proti náboženství nebyl po většinu historie bojem proti církvím z nějakého planého tribalismu, byl to boj proti klerikalismu, zasahujícímu hluboko do politiky a školství.

Na naši cestu nás nasměrovali tři významní myslitelé ze kterých pouze jeden byl dokazatelně ateistou. Byli to: mistr Jan Hus, filosof Augustin Smetana a novinář, spisovatel, básník a politik Karel Havlíček Borovský. (důvod tohoto výběru a jejich význam zmíním samostatně.)

Za samotné definování pojmu “volný myslitel” pak musíme připsat zásluhu statkáři, filosofovi a politikovi Alfonsi Ferdinandu Šťastnému. 

Vysoký vědecký standard přidal do začátků psycholog, pozitivistický filosof a politik František Krejčí. 

Ateismus v našich zemích existoval vždy, ale byl to ateismus skrytý jako nedůvěra, v kázaná náboženská tvrzení. Skutečný rok, který vše změnil a kdy se o ateismu opravdu začalo veřejně mluvit, byl rok 1850. K tomu, aby bylo zřejmé, co se tehdy opravdu stalo musíme ale ještě o dva roky zpět, do bouřlivého roku 1848.   

1848 25. dubna vychází  Dubnová ústava či Pillersdorfova ústava,

1848 Karel Havlíček Borovský odchází z Pražských novin a za finanční pomoci šlechtice Vojtěcha Deyma zakládá vlastní Národní noviny. 

1848 Se vzplanutím Pražského červnového povstání a jeho rozdrcením armádou vedenou Alfredem knížetem Windischgrätzem zaniká naděje Čechů na přetvoření Rakouského císařství ve federaci. Adalbert Fingerhut vystupující pod svým počeštěným jménem Vojtěch  Náprstek je nucen emigrovat po svém vídeňském projevu na obranu svobody do USA. Filosof a kněz Augustin Smetana upadá v nemilost, protože se postavil na stranu studentů. K. H. Borovský je krátce vězněn.

1849 4. března vychází Březnová či Stadionova ústava. Jde o “oktrojovanou” čili vnucenou ústavu. Není vyhlášena a přijata demokratickými procesy, ale vyhlášena z pozice císaře. Karel Havlíček Borovský na ni reaguje tvrdou kritikou v Národních novinách. Tato ústava nikdy nenabude platnosti.

1849 7, března je rozpuštěn zemský sněm v Kroměříži za asistence vojska.

1850 19. ledna je zakázáno vydávání Národních novin. Podnětem zákazu se stává článek Františka Palackého s názvem O centralizaci a národní rovnoprávnosti v Rakousku. (Poslední číslo vyšlo 18. ledna 1850.)

1850 květen Havlíček odjíždí z Prahy do Kutné Hory, kde začíná vydávat časopis Slovan. Bude vycházet jen krátce, do srpna 1851.

1850 Na radu Františka Palackého vydává Karel Havlíček Borovský knižně soubory svých článků Duch Národních novin a Epištoly kutnohorské. Jde nejen o tvrdou kritiku církve, ale neméně odvážnou obhajobu svobody myšlení a vyznání. Prodej Epištol je vzápětí policií zakázán, ale část výtisků se podaří distribuovat před jejich konfiskací.

1850 Kněz a profesor filosofie Augustin Smetana oznamuje v německých pražských novinách Union že opouští řád křižovníků s červenou hvězdou i  i římskokatolickou církev, protože už nadále v její učení nevěří. Arcibiskupská konzistoř, jeho osobní rozhodnutí odmítá a 23.4. 1850 jej sama oficiálně a v kostelích veřejně čteným textem z církve exkomnunikuje. 

1851 Dne 30. ledna umírá Augustin Smetana na tuberkulózu. V té době je mu pouhých 36 let.

1851 Pohřeb Augustina Smetany 1. února na Václavském náměstí se stává neoficiální demonstrací za svobodu myšlení. 

1851 16. prosince je  Karel Havlíček Borovský deportován do Brixenu na naléhání hraběte Eduarda Clam-Gallase  a ministra Alexandra Bacha. Zpátky se vrátí až 15. května 1855.

1851 31. prosince císař František Josef Silvestrovskými patenty ruší poslední zbytky demokratických principů. V platnosti zůstává pouze zrušení poddanství a roboty. Počátek Bachova absolutismu.   

1856 29. července po pětidenní agonii umírá v Praze Karel Havlíček Borovský. Oficiálně je uvedena jako příčina úmrtí tuberkulóza. 

1858 Vojta Náprstek – progresivista, vlastenec, ateista, mecenáš a feminista se vrací z exilu do Čech.

1860 20. října Císař František Josef I. vydává Říjnový diplom, kterým se provždy provždy zříká absolutismu a zřizuje Říšskou radu. Zavazuje se vzdát se úplné zákonodárné pravomoci a podělit se o ni se zemskými sněmy. Tento diplom umožňuje také organizaci spolků a následný rozvoj spolkového života.

1863 Vychází první český překlad knihy Augustina Smetany: Zápisky z církve vyobcovaného kněze

1865 Vzniká z iniciativy Vojty Náprstka Americký klub dam, který se stává základem ženského volnočasového vzdělání a feminismu. Spoluzakladatelkou je Karolína  Světlá. Navštěvují jej významné osobnosti jako Renata Fügnerová-Tyršová, Anna Holinová, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková, Sofie Podlipská, Marie Riegrová-Palacká. Členkou byla i Charlotta Garrigue-Masaryková, manželka T. G. Masaryka.

1874 Na základě myšlenek Karla Havlíčka Borovského vzniká Národní strana svobodomyslná, jejíž členové jsou označováni jako mladočeši, je druhou významnou českou politickou stranou působící v Rakousku-Uhersku, respektive Předlitavsku. Hlásá český národní a zároveň liberální program. Prosazuje svobodu myšlení a vyznání.

1874 Padařovský myslitel a ateista Alfons Ferdinand Šťastný se pokouší založit spolek volných myslitelů “Přátelé svobody svědomí” podle německého vzoru. Spolek se schází v Praze, je však pod neustálým dohledem císařské policie a po pouhém jednom roce je úředně zrušen. 

1886 V prosinci zakládá novinář Jan Herben čtrnáctideník Čas, list realistů (Josef Kaizl, Karel Kramář, Tomáš Masaryk). Má sice zpočátku málo čtenářů, ale je poměrně vlivný. V roce 1889 se Čas stává týdeníkem-.

1890  31. května se na Staroměstské radnici ustanovuje Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa; do jeho čela je zvolen Vojtěch Náprstek.

1893–1894 Ve vykonstruovaném procesu s “Omladinou” je zatčeno a vězněno množství pokrokových myslitelů. Obviněno je celkem 76 mužù z velezrady, z nichž nejmladšímu je 16 a nejstaršímu 31 let,jde o soudní proces, který do dnešních dní u nás nemá obdoby. Mezi odsouzenými jsou například politici Alois Rašín, Karel Stanislav Sokol, Josef Škába, básník Stanislav Kostka Neumann, bratři Antonín a Alois Hajnové, Václav Čížek, Antonín Čížek II. nebo Antonín Pravoslav Veselý. Teprve 4. listopadu 1895 jsou na amnestii poslední omladináři propuštěni.

1894 24.června  Emanuel Viktor Voska se účastní veřejné schůze žen v kutnohorské sokolovně. Zde Voska ostře kritizuje poměry v sedlecké tabákové továrně, čímž se dostává do konfliktu s okresním hejtmanem. V důsledku hrozby vězením emigruje do USA. 

1896 17. dubna je na pražském Petříně odhalen pomník Vojty Náprstka vytvořený u příležitosti jeho nedožitých sedmdesátých narozenin. Stavbu iniciovala spisovatelka Sofie Podlipská a autorem pomníku je architekt J. Fanta.

1903 Založen Spolek volných myslitelů Augustin Smetana.Mezi jeho zakladateli jsou Hynek Hájek, Antonín Pravoslav Veselý a Julius Myslík (předseda). Členy se stávají také S. K. Neumann, J. S. Machar, Jan Herben, T. G. Masaryk, Ch. Garrigue-Masaryková, František Krejčí, Emanuel Chalupný a  Theodor Bartošek.

1904 Vzniká český spolek Volná myšlenka, který se hlásí k celosvětovému hnutí.

1905 1. května vychází poprvé časopis Volná myšlenka, 

1905 Vychází první číslo časopisu Volná škola – školská revue pro širší vrstvy. Přispívali do ní například novinář a spisovatel Karel Pelant či filozof a historik František Loskot (který časopis redigoval v letech 1909–1914).

1906 Na světovém kongresu Volné myšlenky v Buenos Aires v Argentině přednáší český ateista, etnolog a botanik Alberto Vojtěch Frič příspěvek o kultuře Indiánů a zhoubném vlivu křesťanských misií.

1907 Světový kongres Volné myšlenky v Praze. Čestným členem předsednictva se stává katalánský reformátor školství, volný myslitel a anarchista Francisco Ferrer Guardia.

1908 Vychází pod Volnou myšlenkou první číslo časopisu Havlíček: Časopis šířící pravdu v lidu. Jeho šéfredaktorem se stává Julius Myslík. (Převzal název po listu Havlíček Národně sociální strany). 

1909 Po vyhlášení stanného práva ve Španělsku, během tzv. Tragického týdne je Francisco Ferrer zatčen a po krátkém vojenském soudu 13. října  popraven 

zastřelením v pevnosti Montjuic. Proti jeho odsouzení se postaví početná evropská inteligence. Evropou krátce na to prochází vlna demonstrací. 

1909 4. prosince Do bytu předsedy Spolku volných myslitelů Augustin Smetana vtrhává c. k. policie, zabavuje seznamy členů a knihovnu. Záminkou je schůze svolaná k uctění památky Francisca Ferrera. Většina členů už je tou dobou naštěstí organizována také ve spolku Volná myšlenka.

1914 25. července Císař František Josef I. uzavírá Říšskou radu a začíná vládnout pomocí císařských dekretů. Říše se tak prakticky mění v diktaturu.

1914 28. července začíná první světová válka. 

1914 “Voskový hotel” V domě Emanuela Vosky v New

Yorku v 86. ulici jsou hosty: T.G.Masaryk, R. Štefánik, prof. Velemínský, dr. Bartošek, red. Pelant, Vojta Beneš, Habrman, Soukup, Klofáč a jiní. Češi žijící

v Americe vedou hlavní voj odboje proti Rakousku-Uhersku.

1914 září Emanuel Viktor Voska se setkává s britským námořním atašé Guy Gauntem, šéfem britské zpravodajské služby ve Spojených státech na srbském konzulátu v New Yorku. Voska odmítá finanční pomoc a z vlastních prostředků buduje zpravodajskou agenturu Brzy v ní pracuje 84 dobrovolníků, většinou původem Čechů. Voska získává spolupracovníky na rakouských konzulátech v San Franciscu, v Clevelandu, St. Louis, Chicagu, New Orleansu a také na německém velvyslanectví ve Washingtonu. V roce 1915 se dostává do finanční tísně a prodává lomy v Kansasu, aby nemusel omezovat zpravodajskou činnost.

1915 6. července je odhalen pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze od Ladislava Šalouna.

1915 Volná myšlenka státním nařízením rozpuštěna, část členů je v emigraci,

další v legiích. Činnost dalších se částečně překrývá s Masarykovou Maffií. 

1916 2. květen Probíhá zatýkání předsednictva Volné myšlenky a jejich internace v internačních táborech Horních Rakousích. Theodor Bartošek je internován v táboře v Göllersdorfu. Propuštěn bude až roku 1917.

1918 28. října končí první světová válka, rozpadá se Rakousko – Uhersko a vzniká samostatné Československo, v tomto roce také dojde na obnovení Volné myšlenky. 

1918 3. listopadu strhává skupina žižkovských hasičů pod vedením pražského bohéma Franty Sauera mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. Byla to reakce na roli, kterou sehráli římskokatoličtí kněží a novináři při tvorbě válečné propagandy Rakouska – Uherska v první světové válce. 

1919 Zakládá slezský spisovatel, divadelník, novinář, astronom, ateista, komunální politik Bedřich Čurda-Lipovský v Ostravě Sdružení sociálně demokratických bezvěrců (od roku 1933 Unie socialistických svobodných myslitelů) Hlavními cíli je: Odluka státu od církve, boj proti vlivu římskokatolické církve, podpora svobody svědomí a laického školství.

1925 30. srpna je na náměstí v jeho rodné Štěkeni odhalena socha Alfonse Ferdinanda Šťastného od Josefa Fojtíka z Prahy za účasti ministerského předsedy Antonína Švehly a ministra zemědělství M. Hodži. 

1925 září Theodor Bartošek vstupuje do komunistické strany. Na listopadové schůzi Volné myšlenky je pak po plamenném projevu Vojty Beneše vyloučen. 

1926 Dochází k rozštěpení Volné myšlenky a vzniku nové organizace Svaz proletářských bezvěrců, pod vedením Theodora Bartoška, která zahrnuje komunisticky smýšlející ateisty.

1928 Je v městě Lom u Mostu odhalen pomník Francisco Ferrera. (Jeho tzorzo je nalezeno a nově vztyčeno roku 1973.)

1928 vydává Volná myšlenka sbírku esejů Bertranda Russela Proč nejsem křesťanem.

1929 z 18. až 23. února na pátém sjezdu KSČ se vnitrostranickým pučem dostávají k vedení strany “karlínští kluci” v čele s Klementem Gottwaldem. KSČ se tak stává přímým nástrojem stalinistického režimu v SSSR.

1936 14.4. Je odhalen pomník Francisco Ferrera v Moravské Ostravě postavený na popud Unie socialistických svobodných myslitelů.Vytvořil jej uznávaný sochař Augustin Handzel. Odstraněn byl v březnu 1939 a uschováno v městském muzeu, dnes v depozitáři Ostravského muzea. 

1936 22. října vzniká z iniciativy Volné myšlenky (později si tuto zásluhu přisvojí KSČ) Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku. Jeho úkolem je pomáhat demokratickým silám ve španělské občanské válce při obraně proti fašistickému převratu. V čele Výboru stojí prezidium ve složení předseda Emanuel V. Voska (za Volnou myšlenku), místopředsedové dr. Klára Červinková, Josef Pešek, dr. Jan Zelenka (tajemník Jednotného svazu soukromých zaměstnanců), jednatel prof. Josef Lukl Hromádka (profesor Husovy evangelické fakulty), tajemník dr. Ivan Sekanina (komunistický právník) a pokladník Jindřich Veselý (jednatel Solidarity). 

Heslem kampaně se stává „U Madridu se bojuje za Prahu“.

Rok po založení tvoří Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku více než 60 společenských organizací a aktivně pracuje přes 50 místních odboček. 

1936 Jako součást Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku vzniká pod Volnou myšlenkou odbojová protifašistická skupina, později dostane název Kapitán Nemo.

1937 Bývalý komunista Jiří Weil vydává román Moskva – hranice, ve kterém poprvé popisuje realitu sovětských trestaneckých táborů.

1937 Na naléhání čs. úřadů je Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku 3. listopadu legalizován podle spolkového zákona (aby mohl pořádat peněžní sbírky; předtím tak činil v rozporu s tehdejšími čs. zákony), a to pod názvem Společnost přátel demokratického Španělska. V té době však už organizaci přebírají komunisté.

1939 13. března  je na schůzi Volné myšlenky oficiálně založena odbojová organizace Kapitán Nemo. Jejím velitelem se stává bývalý legionář a zaměstnanec šifrovacího odboru Karel Nejedlý. Heslem skupiny se stává “Bojem národa k lepšímu míru lidstva.”

1939 1. října nacistické Německo obsazuje české pohraniční oblasti. 

1940 Alberto Vojtěch Frič vystavuje Jiřímu Weilovi doklad, že je u něj zaměstnán, čímž ho nakrátko zachrání před deportací. 

1942 27. května je na udání Ladislava Vaňka v rozsáhlé vlně zatýkání známé jako druhá heydrichiáda (po atentátu na Reinharda Heydricha) zatčen Karel Nejedlý, velitel skupiny Kapitán Nemo. Je držen v Petschkově paláci. Teprve v září se ale gestapo dozvídá, koho se jim podařilo zadržet a přemisťuje Nejedlého do Terezína. 

1945 Konec druhé světové války, z iniciativy Emanuela Viktora Vosky vzniká Svazu občanů bez vyznání – nástupnická organizace Volné myšlenky. 

1948 Mezi 17 a 25. únorem probíhá v Československu komunistický převrat. Na jeho konci ustupuje těžce nemocný prezident Edvard Beneš tlaku komunistů. 

1948 9. května přijímá komunistická vláda novou ústavu (tzv Květnová ústava), která změnu režimu potvrzuje. V následujících desetiletích ničí komunistická strana téměř vše, za co volní myslitelé bojovali – svobodu vyznání, svobodu myšlení, svobodu tisku i osobní svobodu. 

1948 7. června Edvard Beneš abdikuje na funkci prezidenta.  Jeho nástupcem se stává Klement Gottwald.(od 14. června).

1948 3. září umírá Edvard Beneš.

1949 11. května je v Praze zatčen Noel Field a předán maďarské tajné policii. Field se ideálně hodil pro komunistické monstrprocesy; znal a asistoval mnoha vysoce postaveným úředníkům, včetně odbojářů a členů Španělských mezinárodních brigád, s nimiž po válce udržoval kontakt. Jeho výpovědi využijí komunističtí vyšetřovatelé v procesu s Rudolfem Slánským a při zatýkání interbrigadistů.

1950 Emanuel Viktor Voska je zatčen.

1951 V procesu s Rudolfem Slánským je zatčen a vyslýchán brněnský komunistický politik Otto Šlink. Protože se v jeho výpovědích objevují spolubojovníci z interbrigády ve španělské občanské válce, zaměřuje se komunistická prokuratura na stíhání interbrigadistů včetně komunistických účastníků interbrigád. 

1952 Svaz občanů bez vyznání je rozpuštěn s odůvodněním, že “jitří city nábožensky založených spoluobčanů.”

1954 Je Emanuel Viktor Voska odsouzen ve vykonstruovaném procesu k deseti letům vězení. 

1960 Těžce nemocný Emanuel Viktor Voska je podmínečně propuštěn do domácího ošetřování. Krátce na to 1. dubna umírá.

Tato časová osa zatím není úplná. Už teď ale představuje určitý nástin historie českého ateismu, především toho organizovaného. Zatím zde ale chybí část pod vládou komunistické strany až do roku 1989 a samozřejmě také vývoj po Sametové revoluci až do současnosti. Také údaje k meziválečné činnosti Volné myšlenky nejsou ani zdaleka kompletní. Průběžně tedy bude doplńována.