Říká si zřejmě průměrný americký věřící, zatímco slintá před obrazovkou anebo nad časopisem. A má naprostou pravdu, protože přinejmenším u něj se uspokojení ze sexuálního aktu se sledováním porna signifikantně snižuje. Může za to ale skutečně pornografie, anebo spíš jeho víra?
Američtí výzkumníci Samuel L. Perry a Andrew L. Whitehead publikovali z počátku letošního roku studii, v níž se na základě dosavadního výzkumu rozhodli zjistit, zda je konzumace pornografických materiálů skutečně tak problematická, jak se občas tvrdí, tedy přesněji, zda to platí u mužů i u žen a bez ohledu na jejich náboženský zápal.
Pokud si sem jdete jen pro uklidnění, buďte bez obav: jste-li nevěřící nebo žena, můžete se bez výčitek vrátit k tomu, co jste právě sledovali: míra vašeho sexuálního uspokojení se pravděpodobně nijak nezmenší. Pokud jste však muž, který se hlásí se k nějakému náboženství, pravidelně (alespoň 2x – 3x do měsíce) navštěvuje náboženské obřady, a Bible je pro něj více než jen sbírka více či méně historických a legendárních příběhů, sorry. Vám se evangelia[1] (doufejme) dostává někde jinde.
Někteří čtenáři se možná s takto rychlým uklidněním nespokojí; těm zkusím studii přiblížit poněkud detailněji, a začnu pěkně od začátku testovanými hypotézami[2]:
- Častější sledování pornografie bude negativně asociováno[3] se sexuálním uspokojením u mužů, ale nikoli u žen.
- Negativní asociace mezi konzumací pornografie a sexuální satisfakcí bude silnější u těch, kteří se častěji účastní náboženských obřadů, a slabší až zcela nepřítomná u těch, kteří se jich účastní jen zřídka nebo vůbec.
- Negativní asociace mezi konzumací pornografie a sexuální satisfakcí bude silnější u těch, kteří přikládají vyšší význam Bibli, nežli u těch, kteří Bibli přikládají význam menší.
V rámci studie byl využit náhodně vybraný vzorek dospělé americké populace oslovený v rámci Baylor Religion Survey (BRS) v roce 2017. Průzkum BRS byl proveden pomocí papírových dotazníků, které respondenti vyplnili a odeslali poštou pořádající organizaci[4]. Výzkumníky přitom zajímaly odpovědi na následující otázky:
- Jak jste celkově spokojeni se svým sexuálním životem? (Zodpovídáno na pětibodové škále od 1 = zcela nespokojen/a po 5 = zcela spokojen/a)
- Jak často využíváte internet k návštěvě stránek s obsahem pro dospělé? (Zodpovídáno na pětibodové škále od 0 = nikdy po 4 = několikrát denně)
- Jak často navštěvujete náboženské obřady na místech určených k uctívání? (Zodpovídáno na škále od 0 = nikdy po 7 = několikrát týdně)
- Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje vaše osobní přesvědčení o Bibli? (Bible říká přesně to, co v ní stojí. Měla by být chápána doslovně, slovo od slova, a to ve všech oblastech. – Bible je zcela pravdivá, ale neměla by být chápána doslovně, slovo od slova. Význam textu musíme interpretovat. – Bible obsahuje lidské omyly. – Bible je starodávnou knihou dějin a legend. – Nevím.)
Kromě toho bylo třeba sledovat i potenciální zavádějící proměnné[5]. Člověk může být se svým sexuálním životem nespokojen například proto, že zrovna nemá partnera, anebo se mu nedostává styku tak často, jak by chtěl. Z toho důvodu se studie zajímala i o to, zda je respondent právě v romantickém vztahu, jaká je četnost jeho sexuálních styků, kolik je mu let, jaké je jeho rasové pozadí (binární proměnná bílý – nebílý), kolik má dětí mladších 18 let a jaké je jeho dosažené vzdělání a socioekonomický status (redukovaný na roční příjem domácnosti). Otázka na náboženskou afiliaci nabízela možnosti: Protestant – Evangelikál, Protestant – hlavní proud, Protestant – černošské proudy, Katolík, Jiné, Bez náboženské příslušnosti.
První hypotéza není z ateistického hlediska příliš důležitá, zmíníme tedy snad jen zjištění, že u žen, na rozdíl od mužů, nehrála frekvence konzumace pornografických materiálů signifikantní roli[6] v míře sexuálního uspokojení (potvrzení první hypotézy), které bylo (pozitivně) korelováno především s frekvencí sexuálního styku a frekvencí návštěv náboženských obřadů. Zajímavé je snad ještě to, že, opět na rozdíl od mužů, jsou ženy o něco méně sexuálně spokojené, nacházejí-li se právě v romantickém vztahu [7].
O dost zajímavější obrázek získáváme u mužů, u nichž je celkově konzumace pornografických materiálů negativně korelována se sexuální spokojeností. Když se však na celou věc podíváme podrobněji, zjistíme, že pro ty muže, kteří náboženské obřady navštěvují zřídka nebo nikdy je asociace jen velmi slabá, a sílí u těch, kteří navštěvují náboženské obřady minimálně 2x – 3x do měsíce. Muži, kteří odpovídali, že často navštěvují náboženské obřady, a často konzumují pornografické materiály, měli přitom nejnižší hladiny sexuálního uspokojení. Tím je potvrzena hypotéza číslo dvě.
Kromě návštěv náboženských obřadů hrálo roli i to, jak moc vážně brali respondenti Bibli. U těch, kteří ji považovali za sbírku historických příběhů a legend, neměla konzumace pornografie prakticky žádný vliv na sexuální uspokojení. Naopak u biblických literalistů, tedy těch, kdo věří v doslovnou pravdivost zmiňované historické publikace, byla míra konzumace pornografie signifikantně negativně korelována s mírou sexuálního uspokojení. Tolik k hypotéze číslo tři, i ta se zdá být potvrzená.
Jak si potvrzení všech tří hypotéz vyložit? Za zjišťovanou „škodlivostí” pornografie možná vůbec nestojí pornografie sama o sobě, ale stud věřících osob a jejich výčitky spojené s domnělým pácháním hříchu. To ostatně odpovídá i výzkumům, při nichž nábožensky založení respondenti skutečně uváděli, že při užívání pornografických materiálů cítí značnou vinu a kognitivní disonanci kvůli porušování vlastních morálních přesvědčení týkajících se sexuální zdrženlivosti a chtíče.
Tento výzkum samozřejmě nemůže být poslední tečkou za škodlivostí nebo prospěšností pornografie. Chyběla v něm například otázka, zda zpovídaní sledují porno spíše o samotě anebo s partnerem. To je důležité, protože některé z dřívějších studií poukázaly na to, že pronografie sdílená s partnerem může mít pozitivní vliv na sexuální život, zatímco ta sledovaná o samotě spíše negativní. A i toto může souviset s náboženskou vírou partnerů – zatímco u silně nábožensky založených párů lze očekávat spíše sledování porna o samotě a potají, což se bude pojit s další vlnou výčitek a stresujících situací, slaběji věřící či zcela nevěřící páry budou zřejmě nakloněni společnému sledování, bez tajemství a obav z odhalení. A protože to není jediný háček této studie, můžeme se v blízké budoucnosti pravděpodobně těšit na další várku vzrušujících výzkumů v tomto směru.
Zdroj: Perry, S. L., & Whitehead, A. L. (2018). Only bad for believers? Religion, pornography use, and sexual satisfaction among American men. Journal of Sex Research. doi: https://doi.org/10.1080/00224499.2017.1423017; PDF (na researchgate.net)
edit: Opravda špatné formulace u odpovědi na třetí hypotézu. Díky Zephramovi za upozornění.
[1] Tedy v překladu „dobrých zpráv“
[2] Hypotéza je testovatelné a na dřívějších výzkumech založené tvrzení, které se výzkumníci snaží potvrdit nebo vyvrátit. Měla by být založena na co největším počtu faktických zjištění (pozorování) a snažit se je vysvětlit. Pokud je v rámci výzkumu potvrzena, neznamená to ještě, že je definitivně prokázána – toho ve vědě nelze dosáhnout. Hypotéza, která dostatečně dlouho odolává snahám o falzifikaci (vyvrácení) se může stát vědeckou teorií.
[3] Negativní asociace znamená souvislost dvou jevů, přičemž s nárůstem jednoho jevu klesá ten druhý a naopak. Možná se častěji setkáváte s termínem korelace; dá se říct, že korelace je zvláštní případ asociace, kdy je vztah mezi pozorovanými jevy lineární. Při této příležitosti si dovolím ještě zmínit, že souvislost (asociace, korelace) neznamená příčinnost (kauzalitu). Dva jevy se mohou vyskytovat společně, jeden ale nemusí být příčinou toho druhého.
[4] Jak to tak bývá, návratnost takto distribuovaných průzkumů je nevelká, v tomto případě dosahovala 13,6 %; od vzorku 11 000 oslovených se podařilo získat 1 501 vyplněných dotazníků.
[5] Zavádějící proměnné mají vliv na pozorované proměnné a mohou ovlivnit výsledek experimentu. Pokud vaše hypotéza například předpokládá závislost konzumace zmrzliny na času stráveném v plavkách, pozorování vám vaši hypotézu pravděpodobně potvrdí. Ve skutečnosti jsou ale jak konzumace zmrzliny, tak čas strávený v plavkách pravděpodobně závislé na proměnné, se kterou vaše příliš jednoduchá hypotéza nepočítala: na venkovní teplotě. Venkovní teplota je tedy v tomto případě zavádějící proměnnou.
[6] Signifikantní výsledek ve statistice znamená, že nějaká souvislost vyšla nikoli vlivem náhody, ale že tam skutečně je. Zpravidla se jako signifikantní výsledek bere ten, kdy je pravděpodobnost, že vyšel jen náhodně menší nebo rovná 5 %. Nutno ovšem upozornit, že souvislost může být sice signifikantní, ale přesto zcela nedůležitá – i velice slabá souvislost může být signifikantní, její dopad ovšem bude zcela mizivý. Ve vědě se sluší reportovat souvislosti, které jsou zároveň signifikantní a mají nějaký reálný dopad. Pokud by například míra sexuálního uspokojení klesala o setinu procenta s každými sto hodinami sledovaného porna měsíčně, mohla by taková souvislost klidně být i signifikantní, reálný dopad pornografických materiálů na sexuální život konzumentů by byl ovšem zcela zanedbatelný.
[7] Nutno podotknout, že tahle problematika bude přece jenom o něco složitější. Pokud vás to zajímá, mrkněte se, jak ji diskutují sami autoři – tady je to přece jenom trošku mimo téma.