Velká postava americké politiky, Newt Gingrich, poskytl před několika dny jednu z dalších názorných ilustrací a výpovědí o tom, v jaké atmoséře musí na mnoha místech žít američtí ateisté, agnostici a sekularisté. Republikán Gingrich na akci pořádané katolickou univerzitou Ave Maria School of Law na Floridě doslova uvedl, že „vzestup sekulární a ateistické filosofie na Západě představuje pro křesťanství stejné, nebo dokonce ještě větší nebezpečí než teroristické organizace, které křesťany zabíjejí, pokud se jim nepodřídí“.
Pro ty, kteří se neorientují v reáliích americké politiky je třeba uvést, že vystudovaný historik Gingrich skutečně není žádné „béčko“, žádná obskurní postavička, právě naopak, Gingrich během své bohaté politické kariéry zastával řadu velmi významných funkcí. V letech 1995 – 1999 Gingrich zastával funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů (tedy dolní komory Kongresu USA). Kongresanem, členem Sněmovny reprezentantů, byl Gingrich celkem 20 let, od roku 1979 po rok 1999 (za stát Georgia). V roce 2012 pak Gingrich byl jedním z republikánských kandidátů na prezidenta, avšak v republikánských primárkách neuspěl. V roce 2016 Gingrich podporoval kandidaturu Donalda Trumpa. Zajímavostí je, že jeho současná (již třetí) manželka Callista Gingrich je od prosince 2017 velvyslankyní ve Vatikánu.
Gingrich dále uvedl, že „náboženské instituce jako Ave Maria School of Law slouží jako střediska odporu ve válce proti křesťanství“. Stěžoval si také na to, že sekulární filosofie údajně dominuje univerzitám, je přijímána novináři a Hollywoodem. Sekulární filosofie podle Gingriche představuje „popření všeho, co jsme se dozvěděli o důležitosti spirituálního světa“. Podle Gingricha tak současná centra náboženské víry typu Ave Maria School of Law představují bašty víry, která musí bránit náboženství před sekulárním myšlením.
Tím však není perlám z úst Gingriche konec. Bývalý kongresman totiž dále řekl, že „rozdělení americké společnosti na věřící a sekularisty představuje pro zemi enormní nebezpečí, protože sekularisté jsou fundamentálně odlišní než ostatní co se týče samotné podstaty života“. Co Gingrich myslel onou „podstatou života“ možná vysvítá z jeho dalších slov. Uvedl, že „pokud člověk věří v to, že práva pocházejí od Boha, dívá se na vládu značně odlišně než ti, kteří věří, že zdrojem práv jsou politici a právníci“.
Závěrem Gingrich vyjádřil názor, že údajná válka sekularistů a věřících v USA dopadne tak, že jedna strana zcela vyhraje a druhá odejde poražena. „Buď vyhrají radikální sekularisté, kteří náboženství zcela vytlačí ze života Američanů, nebo vyhrají lidé víry, kteří budou trvat na tom, že na americký lid nelze aplikovat tyto radikální hodnoty.“
Na konec tohoto článku nezbývá než jiného, než si položit několik otázek: O čem to Gingrich vůbec mluví? Jaká válka ateistů a sekularistů proti věřícím? V USA? Připomeňme si, že z 535 členů amerického Kongresu není ani jeden, zdůrazňuji ani jeden otevřeným ateistou, tedy člověkem, který by o sobě veřejně přiznal, že je ateistou. Z 535 kongresmanů a kongresmanek pak pouze jedna jediná, demokratická kongresmanka ze Sněmovny reprezentantů Kyrsten Sinema, spadá do kategorie „unaffiliated“, tedy do nábožensky nezařazených, nehlásících se k žádnému konkrétnímu náboženství. Bisexuálka Sinema však ateistkou není, v rámci její kampaně totiž zaznělo, že „termíny jako ateista či nevěřící nevystihují její charakter a životní práci“. Z 535 kongresmanů a kongresmanek tedy máme 0 ateistů, 1 bez konkrétního náboženského zařazení a 534 věřících.
Zdroj dat: Pew Research Center
A nejen to. Křesťané mají v Kongresu přímo drtivou přvahu. 56 % všech členů Kongresu jsou protestanté, dalších 31 % pak katolíci. Věřící je prakticky celý Kongres. Kde tedy probíhá onen boj sekularistů a ateistů proti věřícím? Gingrich varuje před tím, že sekularisté a ateisté, pokud se dostanou k moci, zcela vytlačí náboženství ze života Američanů. To vše v situaci, kdy křesťané mají v Kongresu přes 90% zastoupení. Pro srovnání: v roce 1961 tvořili křesťané 94,9 % všech členů Kongresu. V roce 2017 to bylo 90,7 %. Za 56 let tedy přímo apokalyptický pokles o 4,2 %. Ateisté, kteří v Gingrichových představách zřejmě chtějí zakazovat náboženství, tedy před sebou mají běh na dlouhou trať. Z nulaprocentního zastoupení k takovému zastoupení, aby zcela ovládli Kongres a americkou vládu. No, nechci brát Gingrichovi vítr z plachet, ale obávám se, že bude velkým úspěchem, pokud se v příštích několika desítkách let situace posune alespoň k tomu, že ateisté přestanou být v Kongresu tak hrubě podreprezentovanou menšinou. Myslím, že i třeba desetiprocentní zastoupení je směrem k blízké budoucnosti hodně velkou utopií.