Opakovat stále dokola totéž je poněkud vysilující. Zkusme to tedy jinak. Podívejte se na to takhle:
V současnosti je u nás více nevěřících (ateistů v širším slova smyslu) i deklarativních ateistů (těch co se sami označují za ateisty) než bylo kdy v historii, přesto žádný pokus o komunistický převrat nezaznamenáváme a počet členů KSČM spadl pod úroveň počtu členů KSČ v roce 1923. Pohybuje se kolem 40 000 až 50 000 což je hodnota, které komunisté dosahovali v třicátých letech po bolševizaci strany.
Statistika počtu členů KSČ na stránkách Totalita.cz
Také volební výsledky se vrátily do přiměřených hodnot.
Asi je zřejmé, že mezi komunisty nějací ateisté byli, zaměňovat ale ateisty obecně s komunisty je asi takové, jako zaměňovat jakékoli věřící s thugy (náboženství zahrnujícím vraždy poutníků). Navíc je zřejmé, že podstatná část komunistů v padesátých letech a menší část i později až do roku 1989 byla zároveň věřícími křesťany.
Pokud tedy věřící (například Michal Semín) popisují komunistickou ideologii jako “opici boží” (v katolicismu výraz pro ďábla), mají v podstatě pravdu, protože tato ideologie byla z podstatné části tvořena lidmi jejichž celé chápání reality bylo vysloveně náboženské.
Pak dává také smysl likvidace volnomyšlenkářského sdružení Svaz občanů bez vyznání v roce 1952 s odůvodněním že „jitří city nábožensky založených spoluobčanů“.
Česká republika je nicméně vlastně světová výjimka, protože zde opravdu komunisty svrhávali ateisté ruku v ruce se všemi možnými jinými skupinami. To, co jsme pozorovali jinde byl spíše souboj ideologií.
Například Rusko přešlo velmi rychle z komunistické do náboženské totality. Spojení politické a náboženské moci je v této zemi v současnosti velmi podobné jako v dobách carismu. Proč tomu tak je?
V době VŘSR bylo Rusko v podstatě 100% věřící. Dnes představují deklarativní ateisté v Rusku 13 % populace. Největší podíl věřících je ale v generacích, které se přímo podílely na budování Sovětského svazu. Je jich tolik,. že při pohledu na graf lze dojít asi jen k jednomu závěru – totiž že dnešní ruští ortodoxní křesťané jsou včerejší komunisté.
Ještě zajímavější je to v současné “ateistické” Číně. Podle běžných představ náboženských diskutérů by to měla být přímo pevnost ateismu. Jenže jak je to ve skutečnosti? Podle průzkumu Gallup International má být 67% lidí v Číně ateisty a dalších 23% se označuje za nenáboženské. Jenže samostatný výzkum vedený Chinese Family Panel Studies v roce 2012 a publikovaný roku 2014 uvádí že se většina Číňanů klaní místním lidovým bohům a předkům. Po revizi to tedy vypadá s čínským ateismem takto:
Ne komunistické diktatury nejsou, i přes upřímné přání křesťanů, nejlepším příkladem světa ateistů. Spíše jsou důkazem toho, že pokud jsou lidé schopní věřit náboženství, budou více náchylní věřit i jiným šidítkům, včetně těch komunistických.