Na Národní den modlitby, čili 4. května (v USA se slaví první čtvrtek v květnu) podepsal Donald Trump zákonnou úpravu, kterou naši katolíci nadšeně přivítali jako krok, kterým rozšířil náboženskou svobodu v USA. Vzhledem k tomu, co skutečně udělal působí jejich tvrzení děsivě Orwellovsky. Co má „náboženskou svobodou“ konkrétně na mysli dal ale současný americký prezident najevo už dříve, když prohlásil:
„Náboženská svoboda není darem vlády, ale darem Božím. Přestože je svatým právem, její respektování je všude kolem nás ohroženo. Moje administrativa udělá všechno, co je v její moci, aby bránila svobodu náboženství na této zemi“
Radio Vaticana: Prezident Trump: moje administrativa udělá všechno pro svobodu náboženství
Už to, že otevřeně prohlásil nějakou svobodu za „boží dar“ mělo vyvolat obavy, kterého boha že to má asi na mysli. I když vzhledem k jeho voličské základně a jeho výběru nejbližších spolupracovníků by to byla otázka spíše řečnická.
Jak slíbil, tak udělal. Na stránkách Křesťan Dnes si můžeme přečíst že:
Prezident Donald Trump podepsal nařízení, které chrání a zvětšuje náboženskou svobodu ve Spojených státech. Učinil tak během oslav Národního dne modlitby za přítomnosti náboženských představitelů a sociálních aktivistů.
Dovolím si ještě jednu citaci ze zmíněného článku:
Podle předsedy biskupské konference USA, kardinála Daniela DiNardo „mírní závažné a citelné následky zákona o zdravotnictví zavedeného administrativou Baracka Obamy“.
Ať si o reformách Trumpova předchůdce myslíte cokoli, jde ve skutečnosti o to, že katolické (i jiné křesťanské) instituce neodmítají interrupce jen provádět ale i hradit za ně pojištění. Být teď Američankou znamená, pořádně se zamyslet nad tím, u které pojišťovny chcete být pojištěna.
Druhým dopadem Trumpova podpisu je zrušení zdanění zavedené Johnsnovou úpravou z roku 1954 pro církve, které se angažují v politice (tato úprava jim odnímala výjimku ze zdanění pro církve).
Zatímco první důsledek Trumpova podpisu ohrožuje ženy jen ze dvou důvodů a sice dokud nezmění svou pojišťovnu a pak kvůli církevním praktikám, které si nezadají s mafií (nelze tedy předpokládat že budou informovat o své činnosti pravdivě), druhý důsledek může mít devastující účinek na celou politiku USA a jeho důsledky dohlédnout ani nelze.
Johnsnova daňová úprava totiž nespadla z nebe. Důvodem k jejímu zavedení byl neobyčejně vysoký tlak náboženských skupin na vrcholnou politiku USA. Kromě toho byla ale politická náboženská hnutí proti jiným politickým silám zvýhodněna právě tím, že byla jako církve vyjmuta ze zdanění. Proti stranám které byly živeny příspěvky a dary normálně pracujících a normálně zdaněných lidí měla tedy i ekonomickou výhodu.
Bylo samozřejmě jednodušší politické náboženské skupiny zdanit, než naopak všechny ostatní peníze plynoucí do politiky od daní oprostit. Trumpovo „osvobození“ je tedy vlastně výrazným znevýhodněním všech ostatních politicky aktivních skupin, zvláště těch sekulárních.
Proč bychom o tom měli vědět? Opravdu to není jen proto, abychom od teď mohli Američanky svorně litovat. Jde o to že naše náboženské společnosti mají úplně stejné chápání „náboženské svobody“ jako Donald Trump. Žádná církev ale nikdy v historii svobodu vyznání nebránila. Ve skutečnosti jsou totiž církve konkurenčními spolky bojujícími o dominanci. To co nazývají „svobodou vyznání“ nebo „náboženskou svobodou“ je jen zápas proti skutečné nebo (častěji) domnělé diskriminaci vlastního kultu. Přičemž ovšem za diskriminaci považují i nemožnost uplatňovat svá pravidla která svobody ostatních lidí narušují.
V tom se prezident Donald Trump neliší od profesora Jana Sokola.
Náboženskou svobodu vždy hájili volnomyšlenkáři, pro které bylo vzájemné soužití důležitější než konfese. Myslím, že je opět na místě připomenout znění této svobody v Deklaraci práv člověka a občana který říká:
10. Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem.
Problém ovšem je, že text Deklarace nezávislosti, k němuž se všichni američtí prezidenti odkazují takovou formulaci neobsahuje. Vlastně se přímo dovolává Boha (v deklaraci psán s velkým B). Ovšem, pochází z dob, kdy bylo téměř nemyslitelné založit stát bez božího schválení. Je to drobná historická chyba, která může znamenat hodně v budoucnosti nesvobody.