Na říjen 2015 jsme původně plánovali Atheocon, ale vzhledem k dalším komplikacím bylo nakonec uspořádání tak velké akce, jakou jsme měli v plánu nad naše síly. Přesto by bylo škoda vůbec se nesejít. K této příležitosti jsme naplánovali akci, která je sice menší, ale v jistém směru i trochu ambicióznější.
Pro její scénář jsme našli inspiraci v TED talks. Podobně jako oni chceme využívat krátkých prezentací kolem 20 až 30 minut, které může přihlásit kdokoli, podmínkami je kritický přístup, schopnost diskuse a témata vymezená zaměřením akce i našeho spolku.
Základní program tvoří předem přihlášené příspěvky. Na konci akce mohou vystooupit i ti, kdo se přihlásili na začátku s 10 až 15 minutovými příspěvky.
Akce je otevřená.
Z akce bude pořízen záznam. Účastník akce dává svou účastí svolení s jeho zveřejněním.
Místo a čas konání:
Čajovna Šamanka
Seminární místnost
10. října 2015
od 16 hodin
Na programu jsou vystoupení:
Petr Tomek: Čím je Nový ateismus nový?
Ateismus vznikl, když věřící potkal prvního člověka, který na jeho vyprávění o neviditelných bytostech odpověděl: Já ti to nevěřím!
Proč se tedy bavíme dnes o Novém ateismu? Čím se liší ateisté současné „Vlny rozumu“ od ateistů jiných dob?
Jelena Lenka Příplatová: Proč NEučit kreaci
Věda je důležitá. To asi v mlhavých obrysech chápeme všichni. Každý z nás si ovšem pod „vědou“ představuje trochu něco jiného; právě na kreacionismu si můžeme ukázat, kde přesně a z jakých důvodů vznikají nepochopení, a jak nám zvládnutí evoluční teorie může pomoci fungovat v tomto světě, kdykoli zakopneme o něco trošičku vědeckého.
Radek Žemlička: Astrologie: proč by si měl každý vědec sestavit horoskop?
Příspěvek se nejprve pokusí alespoň částečně uchopit astrologii a vyvrátit některé běžné omyly astrologů ale i jejich kritiků. Dále se seznámíme s nejdůležitějšími studiemi, které objektivně zkoumají astrologické hypotézy. Na závěr si ukážeme, jak se mechanizmy, které přimějoí člověka důvěřovat horoskopům, nenápadně uplatnují i ve skutečných vědních oborech.
Scarlett Rauschgoldová: Velmi inteligentní věřící a konvertité
Většina průzkumů sice prokazuje, že čím jsou lidé vzdělanější a inteligentnější, tím je mezi nimi procentuálně méně věřících. Jenže jsou tu výjimky, potvrzující pravidlo, které vůbec nelze přejít mávnutím ruky. Jak chcete rozumně reagovat na argumenty typu: „Ty si vážně myslíš, že jsi inteligentnější a vzdělanější než X, který/á věří v boha?“ nebo „Dříve jsem taky býval ateista jako ty, ale pak jsem uvěřil a zásadně mi to změnilo život k lepšímu“. Není už načase začít se zajímat o to, jak „dar víry“ vlastně k člověku přichází? Též je třeba si uvědomit, že ho může, často i velmi nečekaně, „dostat“ téměř kdokoli, třeba i velký vzdělanec s IQ 140 a navíc vychovaný v ryze ateistickém prostředí. Když budeme vědět, ŽE se to děje i PROČ se to děje, dokážeme lépe pochopit samy sebe i lidi z našeho bližšího či vzdálenějšího okolí.