Již několikrát se cesty Ateistů ČR a Amnesty International setkaly nad případy porušování lidských práv . Tentokrát se AI zasazuje proti opravdu zrůdným zákonům odsuzujícím potrat podle stejných zákonů, jako vraždu. Ano, dnes v „civilizované“ Evropě může být žena odsouzena na 14 let do vězení například za to že byla znásilněna a nedokázala unést následky tohoto zločinu.
Vzhledem k vnitřnímu nastavení organizace nemůže AI veřejně prohlásit, že jsou tyto justiční zločiny důsledkem místního konzervativního křesťanství. Postoj AI do jisté míry chápu, neboť je v podstatě nežádoucí, aby se tato organizace přímo stavěla proti některé církvi či proti politickému zřízení. Je jednodušší zaútočit na konkrétní porušení lidských práv (a trochu doufám, že i účinnější), než se postavit moci, které zatím žádná neziskovka nedokáže konkurovat. Zároveň si však uvědomuji, jak je důležité aby souvislost mezi ničením životů žen (často právě obětí zneužívání či znásilnění) a katolickou církví nebyla zastřena úplně. Právě proto, že u nás takové zákony zatím nejsou.
Představu o tom, co reálně znamená zastávání postoje Pro-Life v politice ukazuje nejlépe samotný dopis zasílaný AI. Při 4,6 milionech obyvatel Irska jsou 4000 žen hrozivý počet.
Znění dopisu:
Taoiseach
Enda Kenny
Department of the Taoiseach
Government Buildings, Upper Merrion Street
Dublin 2
Ireland
Vážený pane předsedo vlády,
Irsko má jeden z nejpřísnějších zákonů o potratech na světě. Irská ústava chrání prenatální život ve stejné míře jako život matky a jediná situace, kdy je potrat povolen je ta, kdy je život matky v ohrožení. Žádný další legální důvod pro potrat neexistuje. Ať už jde o incest, znásilnění, či poškozený plod, ve všech těchto případech je potrat trestným činem, za který může jít žena až na 14 let do vězení.
Zdravotní střediska mnohdy neposkytují kompletní informace o potratech, protože mají strach, že by mohla být obviněna z propagace a prosazování potratů, za což by jim hrozila pokuta až 4 000 eur.
Okolo 4000 žen a dívek musí ročně opustit Irsko, aby získaly přístup k potratu v některé z cizích zemí. Cítí se pak zahanbeně a jako kriminálnice, protože musí opouštět svou zemi a vyhledávat potrat jinde. Některé ale vycestovat nemohou a ohrožují tak své zdraví.
Prosím Vás, abyste:
• zrušil článek 40.3.3 (osmý dodatek) irské ústavy a umožnil naplnění práva k potratu a informacím, v zákoně i v praxi;
• legalizoval potrat;
• zrušil zákon z roku 2013 o ochraně života v průběhu těhotenství a nahradil ho zákonem, který umožní bezpečný a legální přístup k potratům, minimálně v případě znásilnění, incestu, zdravotního rizika či poškození plodu;
• zrušil zákon z roku 1995 o omezení informací (služby vně státu pro přerušení těhotenství) a jakékoliv další zákony vztahující se k cenzuře.
S úctou,
V této spojitosti bychom si měli uvědomit, že i u nás sílí postavení katolické církve (bez ohledu na reálný počet členů) a že hnutí Pro-Life má podporu přímo z nejvyšších míst. I letos v březnu už po patnácté prošel Prahou průvod proti potratům.
V rámci akce byly slouženy tři mše: Tradiční tridentskou mši v latině sloužil v kostele sv. Gabriela v Holečkově ulici kanovník Metropolitní kapituly Jan Gerndt, řeckokatolickou liturgii v katedrále sv. Klimenta v Karlově ulici celebroval biskup Ladislav Hučko, apoštolský exarcha, a pontifikální mši svatou v kostele sv. Jiljí v Husově ulici měl Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský.
Už bychom konečně měli přestat při obviňování katolické církve argumentovat obstarožními čarodějnickými procesy či výpravou proti albigenským. Současná katolická církev představuje reálnou hrozbu nejen v Irsku či Paraguayi ale i u nás. Neustále bychom si měli připomínat, že trestání obětí znásilnění není výsadou islámských diktatur.
Poznámka: Podle údajů Dětského fondu OSN UNICEF v Paraguayi každý den porodí dvě dívky ve věku mezi deseti a čtrnácti lety. Většina z nich otěhotní po opakovaném sexuálním násilí.