Přelomový soudní verdikt se v uplynulých dnech podařilo vybojovat americkým humanistům, ateistům a volnomyšlenkářům z organizace American Humanist Association (AHA). Americká humanistická asociace, která představuje vůbec největší americkou organizaci hájící sekulární zájmy v USA, se účastnila soudního sporu ve státě Oregon, ve kterém šlo o to, zajistit federálním vězni Jasonovi Holdenovi ve vězení stejná práva, jakých se dostává věřícím. Spor American Humanist Association vs. Spojené státy americké nakonec okresní federální soud v Oregonu rozhodl ve prospěch amerických humanistů a ve svém verdiktu uznal „sekulární humanismus“ za náboženství, které by mělo disponovat stejnými právy, jakými disponují všechna ostatní náboženství. Soudní rozsudek, vynesený ve čtvrtek 30. října soudcem Ancerem Haggertym, je pro americkou ateistickou a sekulární scénu přelomový, jelikož může sloužit jako určitý precedens pro ateistické skupiny i v ostatních oblastech veřejného života.
O co přesně tedy u soudu šlo? Jason Holden, vězeň federální věznice v Oregonu, si u soudu stěžoval na to, že jakožto sekulární humanista nemá ve vězení stejná práva, jaká mají jeho věřící spoluvězni. Konkrétně mu šlo o zakládání tzv. „studijních skupin“, v rámci kterých se např. křesťané či muslimové mohou v knihovně scházet a společně studovat svá náboženství a věci související. Holdenovi však vytvoření takovéto studijní skupiny bylo znemožněno s poukazem na to, že humanismus není náboženství, tudíž nemůže vytvořit žádnou studijní skupinu. Holden a AHA argumentovali u soudu tím, že byly-li by humanismu odepřena stejná práva, jakými disponuje křesťanství, bylo by to v rozporu s tzv. „Establishment clause“, tedy klauzulí, jež se nachází v prvním dodatku americké Ústavy. Jde v ní o to, že vláda nesmí ustanovit žádné oficiální náboženství a stejně tak nesmí zákony favorizovat jedno či více konkrétních náboženství na úkor ostatních. To soud nakonec uznal, když ve svém verdiktu prohlásil, že humanismus je v rámci neutrálního výkladu Establishment clause chápat jako náboženství.
Humanisté se v USA již dlouhé roky snaží o zlepšování své pozice a o postupné „narovnávání“ doposud mnohdy značně pokřivené situace, jejíž výsledkem je právě to, že náboženská hnutí a věřící disponují více právy než sekulární hnutí a nevěřící. Rozsudek z Oregonu přesto nepřijímají všichni američtí humanisté kladně. Zatímco určitá část humanistů nad rozsudkem jásá s tím, že se jedná teprve o první krok k tomu, aby humanisté získali práva i na dalších úrovních, další část nesouhlasí s tím, že byl humanismus nazván náboženstvím jen proto, aby mohl disponovat stejnými právy, jaká mají skutečná náboženství. Humanisté samozřejmě v žádného boha či bohy nevěří – proto je označení „náboženství“ značně kontroverzní. Samotná organizace AHA na svém webu definuje humanismus jako „etickou a životní filosofii prostou víry v bohy či jakékoliv jiné nadpřirozené bytosti“.
Kupříkladu Greg Epstein z Harvardu, autor knihy Good Without God: What a Billion Nonreligious People Do Believe, uvedl, že mu „nezáleží na tom, jestli někdo nazývá humanismu náboženstvím nebo ne, avšak pokud někdo dá nějaká speciální práva náboženským skupinám, humanisté by tato práva měli mít také. A myslím si, že právě o tomto celá kauza byla. Počet nevěřících v americké společnosti neustále narůstá a je potřeba, aby byla uznána nejen naše nevíra, ale aby jsme byli respektováni také jako komunita, a toto soudní rozhodnutí je s tím zcela v souladu,“ konstatoval Epstein.
Vzhledem k tomu, že se text týkal práv vězňů, dodejme ještě závěrem, že ateisté tvoří 0,07 % celkové vězeňské populace v amerických věznicích.
