Známý český fyzik, religionista, filosof, ateofob, hindofob, politolog, sociolog a bezpečností analytik, Jan Cemper, na jedné z akcí na podporu propagace myšlenek ekologie, veganství a světa bez xenofobie, rasismu, homofobie a sexismu.
Pokud alespoň trošičku sledujete českou mediální scénu v souvislosti s islámem, už jste jistě zaznamenali jméno blogera na iDNES, Jana Cempera. Tento člověk je typickým produktem dnešní doby: zaujalo ho nějaké téma a během několika týdnů se z něj na toto téma stal naprostý expert, který ví vše. Jeho znalosti jsou však všestranné – je expert také například na fyziku. Na jeho facebookové stránce, pyšnící se čtyřiceti fanoušky, jsem s ním vedl krátký hovor (nikoliv diskusi, ta je s ním nemožná). Co jsem se dozvěděl, mě vskutku naprosto šokovalo. Při pouze velice letmém hovoru s tímto člověkem Vás nejvíce zarazí to, že nevzdělanost tohoto člověka a jeho neobeznámenost s tématem je tak velká, že už de facto můžete s velkou úspěšností předvídat, co napíše jako další odpověď. Nejvíce se však pan Cemper zabývá islámem a jeho ochranou před, jak jinak, islamofobní kritikou. Sám se prezentuje tak, že „se snaží propagovat svět bez xenofobie, rasismu, homofobie a sexismu“. Ačkoliv je pan Cemper ateofob, neměli bychom rozhodně jeho myšlenky zlehčovat. Skutečně naprosto mě odrovnalo jeho sebevědomé prohlášení o tom, že Korán čte již druhým týdnem a že já bych to měl zkusit taky. Už čtrnáct dní čte Korán! To je, co? To koukáte! Tak dlouho snad Korán ještě nikdy nečetl ani žádný věhlasný religionista. Toliko na úvod k Cemperově erudovanosti v otázce islámu.
Pana Cempera jsem, jelikož jsem v té době ještě nevěděl, že je to ateofob, konfrontoval s některými xenofobními a ateofobními rysy islámu. Ptal jsem se jej, jak se to slučuje s tím, že chce prosazovat svět bez xenofobie a nesnášenlivosti. Panem Ceperem mi bylo sděleno, že v Koránu – jak už prý několikrát psal – je jasně napsáno, že se muslimové k bezvěrcům a jinověrcům mají chovat uctivě a nemají svou víru nikomu nutit. Člověk při čtení takové teze přemýšlí, jestli je to sofistikovaný trolling, vědomé lhaní nebo manifestace abslutní neznalosti. V případě pana Cempera se jiná, než třetí možnost jakožto odpověď nenabízí. To, že jsou například jinověrci a bezvěrci v islámském právu až lidé třetí kategorie (až na židy a křesťany, kteří jsou lidmi druhé kategorie) kategorie, to je zřejmě zcela konzistentní s tím, že se muslimové mají k jinověrcům a bezvěrcům chovat uctivě. Nicméně, uvážíme-li, že prizmatem sunnitů jsou „bezvěrci“ a tedy lidmi třetí kategorie i šiíté, je otázkou o jakém islámu vůbec pan Cemper píše.
Pan Cemper však zřejme nesnese nejenom kritiku islámu, ale ani kritiku svých článků a své osoby. Velice rychle totiž přešel do ofenzivy. „Bůh neexistuje může říct jen vůl,“ konstatoval Cemper se skromností sobě vlastní.
Následně mi bylo doporučeno, abych si přečetl Korán. „Já začal před dvěma týdny.“ Musím říct, že mě upřímně fascinuje, jak se někdo může stavět do pozice apologeta islámu, když „začal číst Korán před dvěma týdny“. Respektive, jak kdokoliv může fundovaně obhajovat cokoliv, o čem má sotva dvoutýdenní znalost. A ještě více mě fascinuje, že je někdo takový vůbec schopen zcela vážně míněno napsat, že Korán čte již čtrnáct dní….
Poté již hovor přešel ke svému vrcholu. Výrok o tom, že jen vůl může říct, že bůh neeixstuje, jsem pochopitelně nemohl nechat jen tak ležet ladem, tudíž jsem se pana Cempera zeptal na detaily jeho tvrzení Ještě než se však dostaneme dál, pozastavme se u jeho ateofobní rétoriky. Ano, právě takovýto typ výroků je ukázkovým příkladem ateofobie. Poněkud absurdně to však působí u pana Cempera, který bojuje proti xenofobii a nesnášenlivosti.
Kritika islámu, natožpak vulgární či urážlivá kritika islámu, je u Cempera islamofobie.
Při zachování této logiky je však i urážlivé či vulgární vystupování vůči nevěřícím projevem ateofobie.
Není možné kritizovat urážky na stranu islámu jakožto islamofobii, ale zároveň urážet nevěřící a myslet si, že to je naprosto v pořádku. Není. Pokud už zavádíme termín islamofobie, automaticky s jeho zavedením přichází na scénu i termín ateofobie. A pokud se někdo staví do role bojovníka vůči náboženské nesnášenlivosti, a sám označuje nevěřící za voly, něco to o takovém člověku vypovídá. Většina apologetů islámu se pouští na velice tenký led. Neuvědomují si, že islám je ve svém jádru ateofobní ideologie, takže se jeho obhajobou ve velké většině případů sami stávají „-foby“, ateofoby. To se samořezjmě nejvíce projevuje u těch apologetů islámu, kteří se rekrutují z řad vyznavačů dvou ostatních abrahámovských kultů, tedy křesťanství a judaismu. Je to logické: tito lidé se snaží ochránit islám před kritikou z toho důvodu, že ví, že příště se může tato kritická reflexe týkat právě jich. Tito lidé si však nemohou myslet, že mohou svévolně urážet nevěřící jen proto, že nevěří boha, a přitom označovat za islamofoby ty, kteří uráží (což často znamená pouze kritizují) islám. Je skutečně třeba vyložit karty na stůl: označuje-li věřící někoho za islamofoba a sám přitom uráží nevěřící, je sám ateofobem.
Pojďme dál. Skončil jsem tedy u toho, že mi ateofob Cemper sdělil, že pouze vůl může říct, že bůh neexistuje. Cemper pokračoval a zeptal se mě, jestli mám nějaký důkaz pro to, že bůh neexistuje. „Nevěřit v Boha může každý, ale tvrdit že neexistuje ačkoliv k tomu nemá důkaz může jen vůl.“ Ano, to je jistě velice podnětná myšlenka. Nicméně, aby náš hovor mohl pokračovat, musel jsem se pana Cempera zeptat, o jakém bohu že to vlastně mluví. Lidé v minulosti uctívali či v současnosti uctívají desítky, možná stovky tisíc různých bohů, nehledě na potenciální možnost existence nekonečně velkého množství nadpřirozených entit ve vesmíru, tudíž má otázka jistě byla relevantní. O kterém bohu tedy pan Cemper mluvil? Odpověď pana Cempera byla následující: „V toho jediného. O kterém píše Abrahám. Je jen jeden bůh a jen jedno osvícení – ráj. Ono totiž neexistece boha by odporovala i fyzikálním zákonům – o zachování energie například ale těžko vám to vyprávět.“ Všímáte si těch obrovských skoků?
– čtrnáct dnů čte Korán
– jen vůl může bez důkazů tvrdit, že bůh neexistuje
– existuje jen jeden bůh
– neexistence boha by odporovala fyzikálním zákonům
Na to, na které univerzitě pan Cemper studoval fyziku jsem se sice nezeptal, nicméně zeptal jsem se na podstatnější věc. Netvrdil před chvílí pan Cemper, že pouze vůl může bez důkazů o bohu tvrdit, že neexistuje? Vzhledem k tomu, že dle Cempera existuje jen abrahámovský bůh, znamená to, že má jistě důkazy o neexistenci všech ostatních bohů, což by bylo vskutku skvělé!
Vzhledem k tomu, že bůh je nadpřirozená entita, jejíž existenci nelze v principu vyvrátit, zeptal jsem se Cempera na důkazy týkající se neexistence několika takových rozličných entit. Zeptal jsem se na důkazy neexistence bezhlavých rytířů. Zeptal jsem se na důkazy neexistence Létajícího Špagetového Monstra. Zeptal jsem se na důkazy neexistence čajové konvice Bertranda Russella, jež obíhá kolem Slunce. Zeptal jsem se na důkazy neexistence draka v garáži Carla Sagana. Nebylo mi však odpovězeno.
Z oblasti nadpřirozených entit jsem tedy přešel k jednomu specifickému typu nadpřirozených entit, totiž k bohům, a zeptal jsem se na důkazy neexistence konkrétních, neabrahámovských bohů. Zajímal mě, na úvod, důkazní materiál vyvracející možnost existence Svaroga, Šivy a Odina. Dále jsem se zeptal na důkaz pro tvrzení, že existuje přesně jeden Bůh, ten abrahámovský. I po výrocích typu „já čtu Korán už dva týdny“ mě odpověď pana Cempera znovu dostala do kolen. Důkazy neexistence Svaroga, Šivy a Odina mi sice neposkytl, zato mi poskytl neprůstřelné důkazy (pardon, svědectví) existence abrahámovského boha:
O existenci boha existují miliony svědectví a nejen o v Bibli ale i v realitě. Důkazy ne, ale svědectví existují. Existují prostě věci, který si nikdo nedovede vysvětlit jakože prostě nějaký člověk prostě ví co se stalo někde ačkoliv tam prostě nebyl, ví co se stalo před x životy do detailu atd.., zázračná uléčení atd.
Takže, Vy holoto ateistická, už je Vám to doufám jasné! Jak jsme jen mohli být celou dobu tak slepí?! Nicméně, vzhledem k tomu, že mi nebylo odpovězeno na mou otázku týkající se důkazů o neexistenci Svaroga, Šivy a Odina, jsem svůj dotaz zopakoval a trval na dodání důkazů jejich neexistence. Jenom idiot by totiž popíral existenci nějakého boha bez důkazů…
Odpovědí mi bylo následující, což jsem, přiznám se, úplně nepochopil. Především první část odpovědi, „když to teda chci brát takhle,“ zůstává nad moje intelektuální sily.
Vzhledem k tomu, že důkazy o neexistenci Svaroga, Šivy a Odina mi opět byly odepřeny, znovu jsem si je vyžádal, s očekáváním, že zítra mi budou dodány. Ono „pokračovat budu ale až zítra“ však v podání pana Cempera znamenalo to, že celé diskusní vlákno smazal (naštěstí jsem tento pokrytecký postup předvídal a tudíž jsem si celou konverzaci ještě v noci uložil) a všechny, kteří si dovolili jeho články kritizovat, nebo klást zvídavé a nepohodlné otázky zabanoval. Domnívám se však, že tyto otázky je třeba v rámci mezi-náboženského dialogu a porozumění klást. Cemperovu tezi o existenci jediného abrahámovského boha považuji za krajně netolerantní vůči vyznavačům hinduismu. Doopravdy nevím, kde se to v těch lidech bere, jen tak šmahem urazit několik set tisíc hinduistů a bez skrupulí prohlásit, že jejich bůh neexistuje.To v lidech vážně nezbyla ani kapička tolerance a pochopení pro odlišné názory?
Pan Cemper je tedy ateofob, hindofob a kdo ví, co ještě. A z titulu ateofoba a hindofoba chce světu šířit poselství o světě bez xenofobie a nesnášenlivosti. Úsměvné. Nicméně, abych nebyl tak jízlivý, možná jej omlouvá to, že ten Korán čte pouze oněch čtrnáct dní.