Pozoruji chování papeže Františka, jež se prý stal mnoha lidem inspirací tím, že prohlásil, že se i ateisté mohou dostat do nebe, pokud žijí dobře a katolická církev je pro každého, pročež by bylo záhodno křtít i mimozemšťany.
S prvním prohlášením nejsem v nijakém rozporu, ačkoli si myslím, že spíše než ctnostný život člověk k cestě do nebe potřebuje letenku.
Druhé prohlášení už je poněkud problematické, protože pokud by chtěl vodou o běžné teplotě křtít nějakého emzáka jehož organismus by měl čpavkový metabolismus, mohlo by to mimozemské zákonodárství kvalifikovat jako pokus o vraždu.
Nevím, jestli v budoucnu bude povoleno katolickým kněžím odlišného biologického základu křtít kapalným svěceným čpavkem nebo říkat „Toto je můj metan, který se prolévá za vaše hříchy“, ale za to jsem si nemohl nevšimnout, jakou popularitu podobné výroky papeži Františkovi přinášejí. A tehdy jsem si uvědomil, že bych měl podobně zpopularizovat též ateismus. Pravda, nejsem žádný ateistický papež, ale vlídné slovo od obyčejného nevěřícího prý dovede také dělat zázraky.
Proto prosím i vás kolegové nevěřící, otevřeme svá srdce ubohým lidem trpícím v šílenství náboženství. Projevme trochu soucitu pokud nějaký věřící, třeba i sám papež František, za námi přijde, neodvracejme se od něj. A co dělat, když vám položí otázky, které jej nejvíce trápí: „Mohu se zbavit víry v Boha? Mohu se vymanit z moci náboženství, aby už neovládalo můj život?“
Odpovězte mu upřímně a pravdivě ať neztrácí naději, víra v Boha, stejně jako v ostatní vymyšlené postavy se rozplyne, když se odváží o svém vyznání přemýšlet. Jeho mozek patrně není nějak poškozený, velmi pravděpodobně je jen paralyzovaný náboženstvím a věčným omíláním modliteb. Jakmile si ale dovolí o svém vyznání přemýšlet, jistě se nakonec dokáže náboženství zbavit.
Ateismus není tak elitářský, jak vypadá, i zdravý neškolený rozum nakonec dokáže náboženství vzdorovat. Není ani rasistický, protože ateistou se může stát kdokoli od Inuita, přes Evropana či Araba až po lovce z kmene Sanů.
Nezáleží na tom, jakým náboženstvím dnes trpí, ani jak vysoko je v náboženské letadlové hře postavený. Zbavit se lze stejně scientologie, islámu, hinduismu nebo křesťanství. Ateistou se může stát obyčejný věřící i imám nebo papež.
Ateistou může být každé dítě, bez desítek hodin nedělní školy, i koktavý mimozemšťan protože nemusí odříkat žádnou ateistickou šahádu ani se nechat poleptat nebezpečným pozemským rozpouštědlem.
Ateismus je pro všechny!
Po tomto prohlášení by správně měly následovat oslavné články na všech zpravodajských serverech, vychvalující liberálnost a otevřenost ateismu. Představuji si titulky jako „Svěží závan nového myšlení“ nebo „Ateismus je otevřený všem bytostem, odkudkoli z vesmíru“ případně „Ateista dokázal že je ateimus mnohem otevřenější než katolicismus“ či „Ateista zahanbil papeže“.
Proč se nic takového nestane? Možná trochu z důvodu mediálního protěžování náboženství, ale mnohem více prostě proto, že v ateismu nejde o žádné nové myšlenky. Tohle všechno se váže k ateismu po celou dobu, kdy jsou určití lidé za ateisty označováni.
Není to nové, stejně jako není nové nic z toho, co prohlásil papež František.
Takže proč ten cirkus? Proč když papež pronese jedinou zdánlivě liberální myšlenku, která ale vlastně v překladu neznamená nic jiného, než že jeho církev potřebuje nové konvertity a v zoufalství je schopná přijmout kohokoli, mohou se z toho novináři zbláznit? Vždyť kromě toho, že nahlas řekl něco, co je vlastně naprosto jasné, neudělal vůbec nic revolučního.
Tomu se běžně říká public relation, nevím, proč to chápat jako zásluhu.