Jeden z našich čtenářů, Petr Horník, byl tak laskav a podělil se s námi o svůj malý souboj s Českým rozhlasem (ČRo) a Českou televizí (ČT). Petrovi se podobně jako nám nelíbí, že česká veřejnoprávní média, jak se domníváme, za naše koncesionářské poplatky dává náboženským pořadům neúměrně větší prostor než příspěvkům pro ateisty.
Petr jen tak nelenil, a jako v minulosti například Michal Hanko a Vladimír Krásný, poslal Radám ČT a ČRo stížnost, ve které argumentuje:
Podle ústavních zákonů jsou si lidé před zákonem rovni.
1) Člověk má právo na víru. To neznamená že musí věřit.
2) Všechny víry jsou si rovny. Proč tedy ateismus nemá stejné zastoupení v pořadech, v názorech na politickou situaci a skladbu pořadů? Proč jiné víry nemají stejná práva jako křesťanství?
3) Kdy dojde k vyrovnání práv všech občanů pokud všichni občané musí platit za vysílání? Je správné zvýhodňování jedné skupiny na úkor ostatních v rozporu před zákonem?
Od ČT se Petrovi dostalo poněkud vágní odpovědi, ze které odcituji, co považuji za nejdůležitější.
Ve svém programu Česká televize nevylučuje žádnou z diváckých skupin nebo téma takové skupině vlastní. Současně však ve své programové skladbě klade důraz na prostor pro menšinové žánry a témata, která ostatní provozovatelé televizního vysílání v České republice ve svém programu nenabízejí buď vůbec, anebo jen v omezené míře.
Což je docela pikantní, protože zrovna ateismus podle nás mezi taková zanedbávaná témata rozhodně patří. Odpověď potom končí konstatováním, že poslání ČT bylo úspěšně splněno.
Vysíláním pořadů s náboženskou tématikou považujeme za naplnění poslání veřejné služby.
Na odkazu níže naleznete pořady věnované tématice napříč náboženským spektrem:http://www.ceskatelevize.cz/porady/tema/nabozenske/?allprog=1
Za sekretariát Rady ČT
Bc. Petra Dvořáková1
Petr možná trochu neobratně označuje ateismus2 za víru3 (nebo to tak lze z jeho textu chápat; možná šlo ale o vědomý ústupek, nevím), čímž Českou televizi mohl zmást. Přesto v odkazu od slečny/paní Dvořákové nevidím jediný ateistický pořad; navíc je jejich skladba výhradně křesťanská, takže ani o přibližně rovném zastoupení jiných vyznání nemůže být řeč. Je až zarážejicí, jak byla Petrova námitka ignorována. Na což Petr ČT upozornil s dotazem, proč teda nic z jiných vír není v programu. Dostal jen suché oznámení, že jeho email byl smazán bez odpovědi.
Následuje mnohem informativnější odpověď ČRo od paní Bečkové, vedoucí náboženské redakce. Rozhlas je přeci jenom přístupnější (méně oblíbené) médium. Slávek Černý měl dokonce možnost v něm asi 2x vystoupit a s pí Bečkovou se setkal i osobně.
V případě této stížnosti musíme rozlišit náboženství a víru. Pokud jde o náboženství, je sporné, zda se ateismus může za náboženství pokládat. Poskytuje sice celistvý výklad světa, ale neguje něco vyššího, k čemu se člověk náboženský vztahuje. Pokud jde o víru, která počítá s tímto přesahem, je ateismus negací víry v boha, pak se dá říci, že se nejedná o víru, ale spíš ideologii.
Rozlišení náboženství a víry? Výborně. Ateismus skutečně není náboženství ani víra, a to i přes celkem běžné přesvědčení, že víra je cokoliv, z čeho nemáte doktorát; a pokud jste relativista (nebo řekněme epistemologický nihilista / radikální skeptik) neuznávající existenci poznatelných objektivních pravd, kumulujícího se poznání (zdravím kuhnovce) a vědeckou metodu jako náš současný nejlepší nástroj k jejímu odhalování, potom vás nepřesvědčí ani konsensus autorit, ani nikdo jiný. Ideologie má potom v češtině spíše negativní konotace, podle mě je mnohem vhodnější označení světonázor, když už takto chceme ateistické hnutí chápat.
Veřejnoprávní rozhlas je sice místem, kde se má dávat prostor různým názorům, ale i tato pluralita má své mantinely. Ateismus se ve vysílání objevuje v různých souvislostech viz: http://hledani.rozhlas.cz/?query=ateismus
V minulosti jsme vysílali několik naučných pořadů, které fenomén ateismu vykládali – např: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2167234.
Ok. Rozhlas si dokonce nechal udělat analýzu, kde se můžeme dočíst, kolik náboženských pořadů bylo odvysíláno v roce 2012 a ve 2. čtvrtletí 2013. Statistika porovnává výskyt pořadů na téma náboženství s tématem věda a vzdělávání. Není to zrovna ateismus, ale pokud se nebudeme držet jeho široké (byť korektní) definice jako nevíry v božstva a nadpřirozeno4, tzn. budeme chápat ateismus jako identitu spíše v termínech nového ateismu nebo ateismu plus5 a budeme na chvíli předstírat, že jsme jen popularizátoři vědy a scientisté, může nám to sloužit jako dobrá ilustrace, jak moc je vysílání vyvážené.
Za těchto podmínek, pokud jsem správně počítal (rok 2012), je věda dokonce v mírné výhodě (není ale těch náboženských, převážně křesťanských pořadů příliš?). Jenže, má to malý háček. Jak už jsem naznačil, dnešním ateistům nejde jen o popularizaci vědy. Dnešní ateistické hnutí má celou řadu cílů, které se často shrnují do podoby sekulárního humanismu.
Z odkazů v odpovědi Petrovi H. potom vysledujeme, že oproti náboženství je ateismus v Rozhlase téma spíše občasné a vyloženě ateistický pořad snad ani nenajdeme.
V našich pořadech často informujeme o aktivitách náboženských skupin, které přinášejí něco pozitivního do celé společnosti. Není mi známo, že organizovaní ateisté něco dělají. Pokud ano, nedávají to vědět běžnými způsoby.
🙂 Čtěte: “Ateisté nepřínašejí nic (nebo jen málo) pozitivního do společnosti.” Paní Bočkové je známo, že něco děláme. Dáváme o sobě vědět poměrně dost. Vydali jsme několik tiskových prohlášení, jsme dost aktivní na sociální sítích i mateřském webu6, jsme členy 2 mezinárodních organizací7, pořádali jsme demonstraci a Atheocon. Na druhou stranu bych si dovedl představit intenzivnější komunikaci s médii (mluvím teď za sebe, kolegové mají až obdivuhodnou síť kontaktů).
Kamenem úrazu je ale něco jiného. Bočková je pravděpodobně faitheistka a možná i akomodacionistka – považuje náboženství a víru v nadpřirozeno za ctnost dobře slučitelnou s vědou a jinými světonázory. Současní přesvědčení a organizovaní ateisté jsou potom chápáni jako “ideologové” s výhradně negativní náplní práce (kritizovat náboženství je přece neslušné) a snahou náboženství vymýtit z povrchu zemského všemi dostupnými prostředky8 – často označováni jako antiteisté nebo militantní ateisté9.
Náboženské vysílání v Českém rozhlase vychází z tradičních evropských hodnot a z židovsko – křesťanské duchovní tradice, proto vysíláme více o aktivitách těchto náboženských skupin a také jsou to skupiny nejpočetnější a jejich aktivity často mají široký společenský dopad (charita, solidarita s potřebnými a utlačovanými a podobně). Samozřejmě vysíláme i o jiných náboženských směrech (buddhismus, meditace různého druhu), ale v těchto případech jde často o kultury neevropské, které sice mají své stoupence, ale neutvářejí významně duchovní a kulturní povědomí společnosti.
Petrova výtka směřuje na kompletní vysílání ČRo. Ale dobře, lze akceptovat, že náboženskou redakci primárně zajímá evropská židovsko-křesťanská tradice.
V posledním sčítání lidu se k ateismu přihlásilo asi tisíc lidí. Pro srovnání například stoupenců rytířů Jedi bylo asi 15 tisíc, tedy patnáctkrát více než ateistů. A není možné předpokládat, že většinová společnost je ateistická, programových ateistů je opravdu malá hrstka.
S pozdravem
Ivana Terezie Bečková
pověřená vedením Tvůrčí skupiny náboženských pořadů
Paní Bečková je toho názoru, že ateisté vlastně v Česku žádní nejsou. Ehm. Podle sčítání 2011 je u nás 3 604 095 obyvatel bez náboženské víry. A protože to byl údaj nepovinný, plných 4 662 455 spoluobčanů se k otázce nevyjádřilo vůbec – lze jen těžko určit zda se v jejich případě jedná o apateisty10, halíkovské něcisty nebo agnostiky. Je pravda, že k ateismu se přihlásilo málo lidí, formulář to ale v podstatě neumožňoval. Mohli jste to tam sice napsat, ale jedině za cenu chápání ateismu jako náboženské víry. Podle mého názoru se lze proto domnívat, že většina ateistů hrdě zaškrtla políčko bez náboženské víry a apateisté, něcisté nebo agnostici spíše nevyplnili nic.
Zajímavé srovnání nabízí 4 mezinárodní průzkumy.
V průzkumu Win/Gia z roku 2012 se u nás 30 % respondentů indentifikovalo jako přesvědčení ateisté, 48 % lidí bez náboženského vyznání.
Podle Eurobarometru 2010 v ČR v boha věří 16 % obyvatel, v nějakou životní sílu (energie, duchovno) 44 % Čechů a v nic takového nevěří 37 % z nás.
Dle Gallupova ústavu odpovědelo v letech 2007-08 na otázku, zda hraje ve vašem životě náboženství důležitou roli, záporně 74 % dotázaných.
Podle ISSP (2008) 27 % Čechů věří v posmrtný život, 23 % v nebe, 18 % v peklo, 23 % na zázraky, 47 % v sílu amuletů, 40 % atsrologii, 49 % na věštění budoucnosti, 46 % lěčitelům, 16 % v reinkarnaci a 11 % na nirvánu. 83 % z nás tedy věří na nějaký druh nadpřirozena.11 39,9 % respondentů něvěří v boha, 11,1 % jich je přesvědčeno o jeho neexistenci; 51,2 % nikdy nevěřilo v boha, 19,7 vždy věřilo v boha. V osobního boha 16,1 %. Silných věřících je potom 5,8 %, silných ateistů 26,2 %.12
Zajímavá data v budoucnu poskytne zřejmě i atheistcensus.com.
Co z toho plyne?
Náboženská redakce ČRo by měla možná zvážit změnu na astro-ezo-homeo redakci, ostatně astrologové, esoterici i homeopaté jistě chápou svoji činnost jako velmi záslužnou.
Podobně by se nad sebou mohla zamyslet i TPS náboženské tvorby ČT. Když už jsou schopni v přímém přenosu odvysílat nesmysly typu bohoslužby za Večerníčka, nebylo by na škodu živě přenášet třeba mnohem zajímavější Atheocon 🙂
Ale ať už chápeme veřejným zájmem a ateismem cokoliv, lze podle mého názoru konstatovat, že se naše veřejnoprávní média nezabývají fenoménem ateismu tak, jak by mu to slušelo; ani jako okrajovým, ani jako většinovým tématem. Obě náboženské redakce existují spíš z nějakého historického sentimentu. V době, kdy Čechy náboženství nezajímá vůbec (s výjimkou církevních restitucí), nebo dávají přednost pseudovědeckým a konspiračním blábolům13, mají náboženské, duchovní pořady prostoru až až.
Co myslíte? Jaké ateistické pořady byste chtěli?
Nebo se mýlím(e)? A máme na média veřejné služby opravdu nesplnitelné či snad bizarní nároky?
——————————————————–
Poznámky:
1 Pro úplnost uvádím celé znění odpovědi:
Vážený pane Horníku,
děkujeme za Vás podnětný email.
Česká televize je vysílatelem veřejné služby, jako taková si zakládá na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti svého vysílání, jehož účelem je zajistit veřejnosti zdroj informací. Zároveň usiluje o to, aby maximum diváckých skupin našlo na obrazovce témata, která je zajímají. Ve svém programu Česká televize nevylučuje žádnou z diváckých skupin nebo téma takové skupině vlastní. Současně však ve své programové skladbě klade důraz na prostor pro menšinové žánry a témata, která ostatní provozovatelé televizního vysílání v České republice ve svém programu nenabízejí buď vůbec, anebo jen v omezené míře. Česká televize je povinna věnovat programový prostor tématům a žánrům přihlížejícím k potřebám a zájmům seniorů, nemocných či zdravotně postižených, lidí v obtížné sociální situaci, mladých rodin a národnostních či etnických menšin žijících na území České republiky. Vysíláním pořadů s náboženskou tématikou považujeme za naplnění poslání veřejné služby.
Na odkazu níže naleznete pořady věnované tématice napříč náboženským spektrem:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/tema/nabozenske/?allprog=1
Pevně věříme, že i přes Vaše výhrady zůstanete nadále věrným divákem České televize.
Za sekretariát Rady ČT
Bc. Petra Dvořáková
2 Ateismus je doslova ‘bez’ ‘boha’, tedy nevíra v boha, nebo absence víry v boha. Nicméně podobně jako křesťanství má i ateismus několik variant. Odkaz na RationalWiki uvádím jako můj oblíbený zdroj, hesla jsou tam dle mého názoru kvalitně a srozumitelně zpracována.
K definici ateismu viz také Michal Hanko a zdejší Otázky a odpovědi.
3 Víru chápu jako kognitivní chybu, chybnou epistemologii. Rozlišuji faith a trust – faith je víra bez možnosti budoucího empirického ověření, nebo také: předstírání že víte něco, co vlastně nevíte; trust je důvěra s možností budoucího empirického ověření. Pro ostatní významy faith viz http://plato.stanford.edu/entries/faith/
4 Jak jste možná už postřehli z poznámky 2 a jak bude později patrno, ne vždy automaticky “ateista” odmíta nadpřirozeno, paranormálno a pseudovědu nebo konspirační teorie.
5 V Česku ovšem snad téměř žádní ateisté+ nejsou. Osobně mi A+ přijde jako zbytečná nová nálepka, protože jeho sociální náplň považuji za samozřejmý zájem většiny organizovaných i neorganizovaných ateistů.
6 Alternativně se k nám lze dostat i přes doménu ateiste.cz
8 Dobře to ilustruje můj oblíbený dokument Expelled: No Intelligence Allowed, kde jsou ateisté vykresleni jako komunisté – argument ad komančum hadra.
9 K tomu mě napadá populární vtip, který může vypadat například takto:
Přijde militantní ateista do baru, objedná si něco k pití, přečte článek od někoho ze “4 jezdců (Dawkins a spol.)”, postne žlučovitý příspěvek na internetu a jde domů.
10 Pro apateistu není otázka existence boha podstatná. Lidově řečeno na takové problémy kašle.
11 Viz Jiří Pšenička: Jak Češi ztratili Boha, elektronický týdeník Dotyk 24/2013. Dotazník ISSP 2008 viz http://info1.gesis.org/dbksearch/file.asp?file=ZA4950_q_cz.pdf
12 Viz http://www.norc.org/PDFs/Beliefs_about_God_Report.pdf
13 Povedený seznam iracionálních nesmyslů vytvořil Crispian Jago: Periodická tabulka & Vennův diagram.