Planeta Jupiter. Tato největší planeta naší sluneční soustavy zaujímá pozici páté planety v pořadí od Slunce. Složena je z drtivé většiny z vodíku, zbývajících zhruba 11 % pak tvoří helium. Význačným rysem tohoto „obra“ jsou takřka nepřetržité atmosferické bouře, které se z vnějšku jeví jako barevné pruhy a skvrny na povrchu planety. Co se hmotnosti týče, Jupiter „váží“ 1,899×10 na dvacátou sedmou kg, což je v přepočtu více než 317 Zemí. Toliko k velice, velice stručnému představení fascinující planety jménem Jupiter. Všechna tato základní fakta, která jsem o Jupiteru uvedl, nejsou ničím překvapivým a lze se je dočíst v každé encyklopedii vesmíru, v každé přehledové publikaci o sluneční soustavě či na nespočetně mnoho internetových stránkách. Co jste však možná nevěděli, je skutečnost, že Jupiter je obýván Šmouly a oživlými papírovými kapisníčky. A co více – tito Šmoulové a oživlé papírové kapesníčky mají navíc na svědomí vznik našeho vesmíru i život na planetě Zemi.
Jaktože jste o tom nikdy neslyšeli? Proč Vám to ještě nikdo neřekl? Tají nám snad vlády a nejmocnější organizace světa tuto šokující informaci? Navázala americká vláda kontakt s těmito oživlými papírovými kapesníčky už ve druhé polovině 70. let 20. století, ale veškerá jednání probíhala za mimořádně přísně tajných okolností a až do dneška nedošlo k žádnému úniku informací? Ne, ne, nenechte se zmást! Se Šmouly ani s oživlými papírovými kapesníčky, jež obývají Jupiter, nikdo, včetně představitelů americké vlády, Sionistů, či lidí z vedení New World Order, kontakt nikdy nenavázal. A ani nenaváže.
Ptáte se proč? Vysvětlení je velice jednoduché. Oba dva druhy bytostí, jež Jupiter obývají, tedy jak Šmoulové, tak oživlé papírové kapesníčky, jsou totiž neviditelné, a to doslova. Nejenže je nejde zachytit běžným lidským okem, nelze je zachytit ani žádnými senzory, nejmocnějšími dalekohledy, satelity, radary, prostě ničím. Neexistuje technologie, která by tyto bytosti na Jupiteru dokázala jakkoliv zachytit, ať už ve formě pouhých stop po těchto bytostech, či čemkoliv jiném, co by alespoň nepřímo poukazovalo na to, že se tyto bytosti na Jupiteru skutečně nachází. Vzhledem k tomu, že Šmloulové v kooperaci s oživlými papírovými kapesníčky stvořili vesmír a tedy i život na Zemi, není se čemu divit, že vesmír a člověka stvořili tak, aby je jejich vlastní výtvor nemohl objevit. Šmoulové a oživlé papírové kapesníčky tedy mají božské parametry – je proto zřejmé, že nepotřebují jíst, nepotřebují dýchat, neumírají a je jich omezený počet (10 578 Šmoulů a 7 898 oživlých papírových kapesníčků). Tento přesný počet Šmoulů a oživlých papírových kapesníčků vždy byl, je a vždy bude. Šmoulové ani oživlé papírové kapesníčky nevznikli, existují věčně, existují totiž mimo čas našeho vesmíru. Vzhledem k tomu, že nemají žádné starosti s obživou ani s ničím jiným, jsou Šmoulové i oživlé papírové kapisníčky zcela blažení. Zároveň je tedy zřejmé, že absolutně nijak neinteragují se svým prostředím. Nemá na ně, jakožto na božské tvůrce našeho vesmíru, vliv žádný fyzikální zákon a ani oni svou přítomností na Jupiteru zpětně neovlivňují žádné jeho charakteristiky. Pokud to tedy znovu zhrnu, Šmoulové a oživlé papírové kapesníčky jsou bytosti neviditelné ve zcela doslovném smyslu tohoto slova, božské ve smyslu toho, že jsou tvůrci našeho vesmíru a zároveň bytosti jakkoliv neinteragující s ničím v našem vesmíru.
Dočetli jste až sem? Výborně. Říkáte si, jak jsem na takový „nesmyl“ přišel a že to celé je pouze snůška fantasmagorních keců, výmyslů a lží? Fajn, nechť si každý myslí, že jsem si to celé vymyslel, ostatně je to každého svaté právo. Všem pochybovačům, všem nevěřícím, bych však rád vzkázal jedno jediné. Dokažte mi, že mnou popsaní Šmoulové a oživlé papírové kapesníčky planetu Jupiter neobývají. Dokud mi nedokážete neexistenci Šmoulů a oživlých papírových kapesníčků, tvůrců našeho vesmíru, jež obývají Jupiter, nemáme se o čem bavit. Proto kdo se mnou nesouhlasí, ať na místo pochybovačných řečí a nevěřícného přístupu předloží zcela jasný důkaz(y) jejich neexistence!
Zdá se Vám tento způsob argumentace způsobem zcela absurdním? Není divu, přesně tento způsob argumentace totiž užívají příslušníci světových náboženstvích. V našich zeměpisných šířkách se pak s tímto přístupem setkáte v rámci křesťanství či neopohanství. „Argument“ ve smyslu „dokažte, že Bůh neexistuje,“ je mezi příslušníky světových náboženství argumentem zřejmě nejrozšířenějím. To, že nedokážu dokázat neexistenci Boha, pro křesťany (a jiné) znamená, že Bůh existuje. Nemohu-li vyvrátit jeho existenci, pak ani není důvod o jeho existenci jakkoliv pochybovat. Stejné je to s mými Šmouly a oživlými papírovými kapesníčky. Jejich neexistenci z logiky věci prostě a jednoduše nelze dokázat.
Samozřejmě, že tuto argumentaci můžeme aplikovat takřka na cokoliv. Můžete kolegům u Vás v práci říct kupříkladu: „Víš to, že u nás v kanceláři pobíhá po zemi spoustu oživlých lízátek, kterým narostly nožičky? Bohužel jsou neviditelná a nijak neinteragují s okolím, ale jsou tu a pobíhají tu!“ Znovu se tedy ptám, přijde Vám to absurdní? Ano, ono to zcela absurdní je, ale pokud si místo Šmoulů, papírových kapesníčků a lízatek dosadíte slovo „Bůh“, náhle tu máte několik miliard lidí po celé Zemi, kteří s touto absurdností souhlasí. Vědecky nelze dokázat, že vystavujete svého kolegu lži. Ostatně právě proto rozlišujeme tzv. objektivní realitu. Pod tuto objektivní realitu spadá naprosto, naprosto vše, co na nás nějak působí a ovlivňuje náš vesmír. Může existovat cokoliv, ale pokud to nás, respektive náš vesmír nijak neovlivňuje, tedy neexistuje žádná interakce, pak lze konstatovat, že dáný „objekt“ vlastně neexistuje. Pokud bychom zohledňovali i existenci objektů, které sice „existují“, ale jejich existence se v našem vesmíru absolutně nijak neprojevuje (třeba nepřímo, jako tomu může být u černých děr), potom můžeme uvažovat reálnou existenci doslova nekončeného množství rozličných objektů. Lze uvažovat, že existuje cokoliv co nás napadne, pouze s tím, že je to pro nás neviditelné a pro náš vesmír z hlediska interakce irelevantní.
Můžeme tedy konstatovat, že když budete tvrdit, že existují oživlá lízátka s nožičkama, která pobíhají u Vás v kanclu, nebo že Jupiter obývají tvůrci našeho vesmíru – Šmoulové a oživlé papírové kapesníčky (peace be upon them), každý rozumný člověk Vás zřejmě bude mít za blázna. Stačí ale místo nesmyslů typu „lízátka,“ „Šmoulové“ či „papírové kapesníčky“ dosadit nesmysl jménem „Bůh“ a náhle tu máte několik miliard lidí, kteří tento nesmysl spolu s jeho nesmyslnou logikou dogmaticky brání a všechny, kteří tento nesmysl odmítají uznat, považují přinejmenším za nemorální. V horším a velmi četném případě se kvůli obhajobě tohoto nesmyslu i vraždí.
Pointa článku: „Dokaž mi, že Bůh neexistuje,“ není žádný argument a pokud jej chce obhájce náboženství a existence Boha užívat, musí brát v potaz, že úplně stejnou argumentační a důkazní hodnotu jako „Dokaž mi, že Bůh neexistuje,“ má výrok „Dokaž mi, že XY (dosaďte cokoliv objektivně neexistujícího) neexistuje“.
Papírové kapesníčky. Berte prosím v potaz, že obrázek je pouze ilustrativní. Nevíme přesně, jaký typ papírových kapesníčků Jupiter obývá.