Darwin je v tom nevinně – křesťanské zdůvodnění otrokářství a rasismu

“Darwinisté” bývají věřícími nesmírně často obviňováni z válečných hrůz napáchaných v koncentračních táborech nacistického Německa. Přesněji jim bývá podsouvána teorie “vyšších” a “nižších” ras jako odůvodnění ke genocidám.

Pokud jde o evoluci samotnou, tak ta v tomto případě bez viny není, ale pokud mluvíme o darwinistech, dostáváme se na půdu propagandy. Ano, darwinisté jsou v tom skutečně nevinně. K počátku příběhu o nerovnosti lidských ras se ale musíme vrátit hodně hluboko do minulosti.

To co bychom si měli v prvé řadě uvědomit je, že všechna kmenová náboženství jsou přirozeně xenofobní. Nechci soudit, jestli je to pro kmeny výhodné či nikoli, ale je to prostě přirozené.

Úplně stejně tomu bývalo i u starověkých Židů, jejichž situace byla o to vyhrocenější že žili ve velmi nepříznivých podmínkách pouští a polopouští. Pokud si pročtete Starý zákon, zjistíte že v daných podmínkách (starověk, nouze o zdroje) není v rozporu s evoluční teorií.

Naopak každý stoupenec teorie sobeckého genu musí nad takovým příkladem přímo plesat (což ovšem neznamená, že plesá nad současným návratem stejných pouček). Co vlastně židovský JHWH slibuje? Například Abrahámovi (po pokusu o podříznutí a ugrilování vlastního syna) říká:

Genesis 22, 15  – 18: Hospodinův posel zavolal pak z nebe na Abrahama podruhé: „Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův, protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“

Přeloženo do moderní češtiny to znamená že bude mít neskutečně mnoho potomků a ti povraždí všechny své sousedy nebo je zotročí. Když přidám i zmínku o tom, že o potomcích mluví JHWH pravidelně jako o “semeni” a jaké drastické tresty následují při nepředpisovém používání vlastního pohlaví, je zřejmé, že starozákonní náboženství je jednoznačně “vírou penisu”. V následujícím příkladu o Onanovi jde o starozákonní povinnost, kdy bratr mrtvého musí zplodit s jeho ženou potomka aby rod mrtvého nevymřel:

Genesis 38,8-10: Juda tedy řekl Ónanovi: “Vejdi k bratrově ženě, vezmi si ji podle švagrovského práva a postarej se tak svému bratru o potomstvo.” Ale Ónan věděl, že to potomstvo nebude patřit jemu; proto kdykoli vcházel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby svému bratru nezplodil potomka. Jeho počínání bylo v očích Hospodinových zlé, proto usmrtil i jeho.

Pokud byste si nakreslili podle starozákonních příkazů graf, zjistili byste že je to nejbrutálnější podoba sociálního darwinismu věky před Darwinem. Ovšem teprve v moderní době se přikázání šířit vlastní semeno začalo tvářit jako věda a zdůvodňovat zvěrstva mnohem větší, než jakých se kdy mohla dopustit nepočetná, starověkými zbraněmi vyzborjená armáda starověkých Židů.

Ani tentokrát v tom s nimi ale Darwin nebyl. Zakladateli “vědeckého” rasismu byli:  Joseph Arthur Comte de Gobineau, Josiah Clark Nott, Charles Pickering, Houston Stewart Chamberlain a hlavně zakladatel Americké etnografické školy Samuel George Morton.

Co se vlastně stalo a jak moc byla tahle cesta vědecká? No, byla vědecká asi jako kreacionismus, s nímž velmi úzce souvisí.

Problém s růzností lidských ras vyřešili tito pánové pomocí teorie polygenismu (kreacionistického), podle které byli Adam a Eva bílí, ale v okolí zahrady Eden již žili jiní, jinak barevní lidé, které Bůh stvořil naprosto nezávisle. Potomci Adama a Evy si tedy brali své protějšky z jiných méněcenných ras.

Pokud bych to měl vzít popořadě, byl na počátku všeho kvakerský přírodopisec Samuel G. Morton, který začal obhajovat teorii polygenismu a zároveň se jí jako první snažil i vědecky podpořit za pomoci kraniometrie (měření lebek a objemu mozkovny). Shromáždil k tomuto účelu obrovské množství lebek. Pokud vám to připomene klasickou scénku s dlouholebcem ze seriálu Vlak dětství a naděje, nejste vůbec daleko od pravdy.

V podstatě paralelně s tím rozvíjel podobnou teorii francouzský aristokrat Joseph Arthur Comte de Gobineau, který začal silně vyzdvihovat “Árijskou rasu” nad ostatními. Jeho Esej o nerovnosti lidských ras vydaný v roce 1855 přímo označuje za příčinu úpadku západní civilizace křížení s podřadnými rasami.

V prvním díle, kapitola 11, “Etnické rozdíly jsou trvalé”, Gobineau píše, že “Adam je původcem naší bílé rasy” a stvoření (lidé) která nejsou součástí bílé rasy nejsou součástí tohoto druhu.

Právě z této knihy čerpal Adolf Hitler a jeho ideologové své teorie o rasové čistotě. Jediným ale značným rozdílem, proti jeho argumentaci bylo, že Gobineau nepovažoval Židy za podřadné, naopak celkem neskrývaně je obdivoval. Prvek antisemitismu přejali nacisté z křesťanské tradice a ruské propagandy.

Josiah Clark Nott (1804 – 1873) který krátce po vydání Gobineauův Esej přeložil do angličtiny a dál propagoval jeho názory v USA byl velkým bojovníkem za zachování otroctví. Prohlašoval že “černoch dosahuje své největší dokonalosti, fyzické a mravní, a také největší dlouhověkosti, ve stavu otroctví”.  J.S. Nott skutečně věřil, že mezi biblickým líčením a jeho polygenickou teorií panuje soulad. Například jedna z jeho publikací z roku 1948 nese název Dvě přednášky o spojení mezi biblickou a fyzikální historii člověka.

A jaký to všechno mělo vztah k Charlesi Darwinovi? Inu mělo, polygenisté byli jeho vědečtí protivníci. Teorie o nezávislém stvoření lidských ras odporovala evoluční teorii, podle které mají všichni lidé stejné předky (monogenismus).

Na závěr bych chtěl ještě připomenout, že se evoluci a principům šíření genů prostě nevyhneme.  Jde ale o to jak se budou šířit a jak spolu budou lidé soupeřit. Vraždící a znásilňující armády, koncentrační vyhlazovací tábory i vědecké ústavy a umělecké besedy jsou z hlediska evoluce rovnocennými nástroji soupeření a šíření genů. Z našeho lidského-etického hlediska už ale tak rovnocennými nejsou. I když zavřete před evoluční teorií oči, budou tu její principy fungovat stále. Dokonce i když na ní skutečně zapomenete. Podle mě je ale lepší o ní vědět, protože pak můžete vždycky dát přednost příjemnému druhu soupeření před tím nelidským.

Kreacionistický polygenismus a “vědecký” rasismus byly způsobem, jak s pomocí vědeckých metod zdůvodnit náboženské a společenské přežitky, které byly už v té době eticky sporné a které by při konfrontaci se skutečnou vědou neobstály.