Myslím, že neexistuje mnoho slov, která ateistům nahánějí husí kůži podobně, jako to činí „posvátno“, „spiritualita“ ale třeba i „transcendentní“ a „numinozní“. V jistém směru se tomu nelze ani moc divit, protože ta slova slýcháme hlavně ve spojitosti s nějakým náboženstvím nebo hnutím New Age a většinou ve velmi volném a nejasně definovaném významu. Takový postmoderní teolog je schopen tyto termíny vršit jeden na druhý, aby tak zakryl prázdnotu svých myšlenek a nesmyslnost svých úvah. Rád bych ty termíny ale zbavil tohoto stigmatu, protože se dle mého názoru jedná o slova, kterými lze správně vyjádřit jedinečný druh emocí a zážitků. Nejprve se podívejme, jak tyto termíny vnímají osobnosti moderního ateismu.
Richard Dawkins, Sam Harris, Christopher Hitchens a Daniel Dennett o spiritualitě, duši a transcendenci
Spiritualita může znamenat něco čemu jsem velmi nakloněn, něco co je druh úžasu nad krásou vesmíru, složitostí života, rozsahu vesmíru, nad škálou geologického času. Všechny ty věci vytváří druh rozechvění, které můžeme jednoduše nazývat spiritualitou. Velmi bych se ale obával toho, aby to nebylo zaměňováno s nadpřirozenem.
Samozřejmě, „spirituální“ a příbuzné výrazy mají některé nešťastné asociace nespojené s jejich etymologií – a já udělám co budu moci, abych je odstřihl. Ale zdá se mi, že neexistuje jiný termín, (kromě ještě problematičtějšího „mystický“ nebo omezenějšího „kontemplativní“) který bychom mohli použít k debatě o promyšlených snahách některých lidí překonat jejich pocit odtržení pomocí meditace, psychedelik nebo jiných způsobů zahrnujících neběžné stavy vědomí. A novotvary se mi zdají nabubřelé a otravné. Proto se mi zdá, že nemám na výběr: „spirituální“ je správná volba.
Je nám vlastní být přemoženi některými momenty, řekněme třeba večerem na vrcholu hory nebo západem slunce za hranicí oceánu. Nebo, jako v mém případě, pohledem skrz Hubbleův teleskop na ty výjimečné obrázky. Jsme naplněni úžasem a údivem nad něčím, co nás přesahuje, a je to tak správně, protože naše vlastní životy jsou velmi přechodné a nevýznamné. To je „numinózní“ a existuje dostatek divů v přirozeném světě bez nutnosti se uchylovat k nadpřirozeným bytostem.
…
Je to něco (duše – pozn.red.), co můžete nazvat „x-faktor“. Nemám pro to uspokojující termín-tím něčím myslím naši součást, která není zcela materialistická: numinózní, transcendentní, nevinnost dětí (i když díky Freudovi víme, že dětství není nevinné ani náhodou), existence lásky (která je stejně neměřitelná, ale byl by blázen kdokoliv, kdo by tvrdil, že nejde o mocnou sílu) a tak dále. Nemyslím, že duše je nesmrtelná, není nesmrtelná jako část jednotlivce, ale může být nesmrtelná jako aspekt lidské osobnosti, protože když mluvím o tom, co literatura živí, bylo by z mé strany hloupé nebo redukcionistické tvrdit, že literatura živí mozek.
Samozřejmě že mám spirituální chvíle v prostém smyslu toho slova. Domnívám se ale, že jde o správný význam. Mám chvíle, kdy jsem jednoduše přenesen pocitem úžasu a radosti a pocitem míru a údivu a je jedno jestli jde o hudbu nebo umění nebo jen o dětskou hru nebo další krásné zamyšlení na mém člunu, uchvácen nádherou oceánu. Domnívám se, že lidé dělají chybu, když se domnívají, že spiritualita v tomto smyslu má cokoliv společného buď s náboženskými doktrínami, nemateriáností či nadpřirozenem. Svět je neskutečně zajímavé a velkolepé místo v jakémkoliv měřítku a úžas, který můžeme zažít, když pochopíme jak části tvoří celek , je podle mého mnohem větší, než úžas z nepochopení. Myslím, že vesmír je tím krásnější, čím více o něm víme.
Tento seznam by mohl pokračovat dál a dál a v podstatě by zahrnoval většinu současných a historických ateistických osobností. Seznamem nechci nikoho přesvědčovat argumentem z autority, že pokud něco tvrdí významná osobnost, tak to musí být pravda. Přístupem těchto ateistických osobností: biologa, neurovědce, novináře a filosofa jsem jen chtěl ukázat, že vylučuje-li někdo výše uvedená slova z ateistického slovníku, nebo pokud jim dává jen pejorativní významy, tak se sám vylučuje ze skupiny lidí, kteří jsou dnes považování za přední ateisty a kteří myšlenkově inspirovali celé hnutí nového ateismu.
Proč je dobré si osvojit „spitrituální slovník“
Ten důvod je neskutečně prostý a jednoduchý. Jak jsme se dočetli výše, tak ty termíny popisují skutečné emoce, skutečné stavy vědomí, skutečné zážitky a reálné jevy. Jsou to věci, které jsou naprosto přirozenou součástí popisu materialistické reality a našeho vztahu k ní. Zřekneme-li se jako ateisté slovníku a slov, které popisují část našeho světa a přenecháme-li tento slovník věřícím a jejich organizacím, tak tím podpoříme jejich legitimitu. Věřící a náboženské organizace totiž budou jediní, kteří budou mít klíč k interpretaci těchto „neběžných stavů vědomí“, jak je popisuje Sam Harris.
Bude-li nám věřící člověk popisovat své prožitky, tak bez těchto slov budeme moci odpovědět jen něco ve smyslu: „vždyť se jedná jen o obyčejnou citovou manipulaci a běžný pocit úžasu „. To je podobné, jako byste zamilovanému člověku řekli v odpověď na popis jeho citu, že se jedná jen o dočasný stav hormonální nerovnováhy a evolučně podmíněnou touhu k plození potomstva. Jediné, co takový člověk pochopí je to, že odmítáte vůbec připustit existenci toho, co on cítí, toho co prožívá. Naprostý nedostatek empatie a přebytek arogance. Jedná se vlastně o popření skutečných emocí a rezignaci na snahu je nějak popsat a klasifikovat. Jedná se o dobrovolné ignoranství.
Nebezpečí ignorace posvátna a spirituality
Úspěšné náboženské organizace jsou přeborníky ve vyvolávání pocitů posvátna, transcendence a spirituality. Tyto pocity jsou příjemné, naplňující a pravděpodobně nás jako lidstvo doprovázejí již mnoho desítek tisíc let. Nechci nyní řešit, jestli se jedná o evoluční spandrel (vedlejší produkt evoluce) nebo přímý následek přírodního výběru. Jakákoliv odpověď nic nezmění na jejich existenci. Popírání jejich existence je stejně nebezpečné, jako kdyby lékař popíral existenci slepého střeva s poukazem na jeho zjevnou nesmyslnost a neužitečnost.
To, že tyto prožitky zneužívají náboženské organizace ke svým, často nemorálním účelům není důvodem, proč tato slova odmítnout, ale naopak pádným argumentem pro to, abychom je pochopili a naučili se je používat v souladu s naším chápáním světa. Jak nebezpečnou mohou být zbraní v nesprávných rukách jednoho z nejrozšířenějších náboženství na světě ukazuje Sam Harris odkazem na dvě videa. Budu rád, pokud si je pustíte a pokusíte se prožít a pochopit hrozivé důsledky, které z toho plynou.
První video je islámské svolávání k modlitbě. Ten rituál je nádherný. Stačí zavřít oči a představit si brzké ráno a ještě vlahý vzduch těsně před příchodem všespalujícího slunce v nějaké severoafrické zemi. Jedná se o něco, co se člověku zapíše hluboko do jeho nitra, ať už je ateista nebo oddaný muslim. Pokud se u toho nic uvnitř vás nepohne, potom přicházíte o skutečně hluboký zážitek.
Ten rituál je pevně spojen s propagací Koránu, jeho obsahu a Boha, jemuž se máme podrobit a který by byl velmi zlý, kdyby byla pravda, co o něm muslimové tvrdí. Poslechněte si následující video spolu s jeho obsahem
- A v den, kdy nepřátelé Boží budou u ohně pekelného shromážděni, budou na skupiny rozděleni,
- a když pak k němu přijdou, bude proti nim svědčit sluch a zrak i kůže jejich o tom, co činili.
- A zeptají se kůží svých: „Proč proti nám svědčíte?“ I odvětí: „Bůh, jenž věci každé promluvit dává, nám slovo udělil a On poprvé vás stvořil a k Němu budete navráceni.
- A nemohli jste se skrýt tak, aby proti vám sluchy a zraky i kůže vaše dnes nesvědčily, a domnívali jste se, že Bůh nezví mnohé z toho, co jste dělali.
- Tato domněnka vaše, již jste si o Pánu svém utvořili, vás do záhuby přivedla a stali jste se těmi, kdož ztrátu utrpěli.“
- Jestliže v tomto setrvají, stane se oheň útulkem jejich, a budou-li i prosit o slitováni, nebudou vyslyšeni.
- A určili jsme jim druhy věrné, kteří okrášlili pro ně jich skutky minulé i současné, a uskutečnil se nad nimi rozkaz o národech džinů a lidí, jež zmizely již před nimi! A také oni jsou ztraceni.
- Ti, kdož nevěří, říkají: „Neposlouchejte tento Korán, nýbrž přehlušujte jej nadávkami – snad nad ním zvítězíte!“
- My však dáme věru okusit těm, kdo nevěřili, trestu strašného a odměníme je podle skutku jejich nejhoršího.
- Toto bude odměna nepřátel Božích: oheň, v němž příbytek budou mít věčný v odměnu za to, že znamení Naše popírali.
- A řeknou pak ti, kdož nevěří: „Pane náš, ukaž nám ty, kdož zbloudit nám dali, ať džinové jsou to již, či lidé! My umístíme je pod nohy své, aby nejnižšími se stali.“
- K těm pak, kdož říkali: „Pánem naším je Bůh,“ a potom se přímo ubírali, andělé sestoupí hovoříce: „Nebojte se a nermuťte se, nýbrž radujte se z ráje, jenž byl vám přislíben!
- My ochránci jsme vašimi v pozemském i budoucím životě; a budete mít v něm to, po čem duše vaše touží, a dostane se vám tam, oč požádáte, všeho,
- jako pohoštění od odpouštějícího, slitovného.“
- Kdo krásněji hovoří než ten, jenž k službě Bohu vyzývá, zbožné skutky koná a prohlašuje: „Já k těm, kdož do vůle Jeho se odevzdali, patřím.“
- Dobré a špatné skutky si nejsou rovné; odplácej tím, co lepší je, a hle, ten, mezi nímž a tebou bylo nepřátelství, se stane jakoby přítelem horoucím.
- Však dostane se toho pouze těm, kdož trpěliví jsou, a dosáhnou toho jen vlastníci velikého štěstí.
- A jestliže tě satan pokušením dráždí, pros Boha o ochranu, vždyť On slyšící je i vševědoucí.
Málokdy tak nádherné verše a uchvacující recitace slouží k tak odpornému účelu a mají tak zlý obsah. Dovedete si představit o jak nádherný rituál by se jednalo, kdyby oslavoval třeba nekonečnost a nádheru vesmíru nebo rozmanitost života na Zemi? Dovedete si představit tu sílu?
Ateisté, kteří tyto prostředky, techniky a rituály odmítají a přenechávají je k výhradnímu použití náboženským spolkům se podobají vojenským stratégům, kteří by přenechali nepříteli k výhradnímu použití atomovou zbraň.