Proč jsem ateista? Zvláštní, že se vlastně nikdo nediví obráceně, tedy alespoň většinou ne. A v podstatě nikdy nedostávám tady u nás otázku: Proč nevěříš v bohy?
Pokud bych chápal ateismus jako vyznání, bylo by u nás nejvýznamnější konfesí. Jsem ale proti takovému chápání, nejsou to totiž ateisté, kdo má potřebu lidi takto třídit. Tohle chtějí naopak věřící, tedy u nás zvláště křesťané či přesněji katolíci.
Jako v případě přesvědčení o užitečnosti šlapání či nešlapání na různé typy kanálů, pravdivosti věštění z tarotových karet, numerologie či reálnosti teorií Ericha von Dänikena, bychom se měli takového člověka ptát: Proč tomu věří?
Je absurdní se ptát toho, kdo o něčem takovém není přesvědčen:
Proč tomu nevěříš?
Odpověď bude vždycky stejná:
Protože mě předložené důkazy nepřesvědčily.
Stejně mohu odpovědět i já na otázku věřících: Proč jsi ateista?
Protože mě vaše důkazy nepřesvědčily!
1.) Nejste schopni se shodnout, co nebo kdo to vlastně ten váš Bůh je, jak se pak na něco takového dá věřit?
2.) Nepřinesli jste žádný důkaz existence něčeho co by se dalo nazvat pojmem Bůh.
3.) Ten pojem (i vzhledem k uvedeným skutečnostem) nic nezjednodušuje, nepomáhá k žádnému vysvětlení, naopak běžná vysvětlení nesmyslně a neřešitelně komplikuje.
4.) Vaše tvrzení, že důležitá je sama víra bez ohledu na jasnou či nejasnou představu, je v rozporu s mou životní zkušeností. Ta mi říká, že silná a nezpochybnitelná víra, bez jasné představy o skutečné podstatě věci, vždy nakonec vede ke střetu (často násilnému a vždy zbytečnému) s jinou skupinou nebo se samotnou realitou.
5.) Tvrdíte že Bůh je dobro, ale nemáte žádný důkaz pro své tvrzení. (Ani to není možné vzhledem k bodům 1. a 2.) Nemůže být tedy ani základem pro etiku.
6.) Zdůvodňujete existenci boží pocitem jeho přítomnosti. Tento “důkaz” by vám nikdy neprošel, protože můžeme cítit prožitek i z toho co není reálné. Literární postavy nejsou skutečné a přece jsou nám “blízké”. Záměnu literárního obrazu s realitou považujeme ale za projev duševní nemoci. Možná máte pocit blízkosti Krista, ale jak moc literatury a působení okolí by bylo potřeba, abyste cítili blízkost Avalókitéšvary?
Když to shrnu, jsem přesvědčen o zbytečnosti rozmazané idey Boha. Tahle idea už dvě staletí jenom prchá před snahou o definování. Křesťanský Bůh začínal na konci baroka jako vládce nebes s armádami andělů a končil jako tmelič mezer, nehmotná idea, programátor evoluce či pyrotechnik velkého třesku. Síly, které lidé věnovali na jeho záchranu mohly být mnohem rozumněji a lépe investovány jinde.
Celý ten tanec s náboženstvími se v jádru neliší od obchodu s předraženými hrnci, protože ani tam lidé nekupují předmět a materiál, ale iluzi. Chápu, že náboženství hned tak nezanikne, protože jde o obrovsky výhodný kšeft. Nesnažte se mě ale přesvědčit, že existuje nějaký rozumový či morální důvod pro existenci něčeho tak myšlenkově rozplizlého jako je váš Bůh.
Pokud ale dokážete zvrátit jedinou z těch šesti věcí a doložit že je to právě naopak, udělejte to!