Někdy vypadá vysvětlování rozdílu mezi ateisty a komunisty (jmenovitě marxisty) jako pokus o vyšplhání na kolo vodního mlýna. Přitom základní logika těchto tvrzení není nijak těžká. Odpovídá tvrzení:
Každý gay je na kluky. Lenka je na kluky, a tudíž musí být gay.
Tvrzení vztahující se na část není pravdivé, pokud jej automaticky vztáhneme na celek. Jenže proč? Mám pocit, že J. A. „Kojot“ Polák to ve svém pokusu o marxistickou kritiku náboženství spíše zatemnil, než osvětlil. Zkusím to tedy sám, ač nejsem marxistou.
Tak jako existuje tisíc důvodů proč nejíst sýr, existuje také tisíce důvodů proč nevěřit v Boha. Ekonomismus může být takovým důvodem.
Pokud jste starší, můžete se zkusit v myšlenkách vrátit do školních škamen a zavzpomínat na to, co jste se učili na hodinách marxismu-leninismu. Pokud jste mladší než já, bude vám muset stačit mé hodně zhuštěné vysvětlení.
Pojmy, které se při vyučování neustále opakovaly byly: práce, třídní boj a nadhodnota. Jinými slovy se marxismus snažil řešit vztah mezi prací a rozdělením zisku z ní.
K tomu byly Marxem vytvořeny (ano, opravdu!) dvě třídy – proletariát a buržoazie či jinak vykořisťovaní a vykořisťovatelé. Tyhle dvě třídy spolu měly svádět titánský boj až do chvíle definitivního vítězství dělnictva. Obě byly přitom definovány vztahem k výrobním prostředkům – tedy ekonomicky!
Tohle pojetí kritizoval už H. G. Wells v knize Rusko v mlze.
Jinými slovy je marxismus zbožštěný ekonomický model, patří tedy mezi podobné směry jako je malthusiánství, merkantilismus, monetarismus nebo keynesiánství.
I pokud nejste právě ekonomy, ba tím spíše, pokud jimi nejste, mohli jste si všimnout, že žádná věda neaspiruje tolik na univerzální aplikace, jako právě ekonomie. Žádná jiná nejeví takové sklony k zbožštění a žádná také není tak výkonným generátorem omylů. Marxova představa navíc vznikla na samotném začátku, kdy ještě nebyla vyvrácena spousta ekonomických mýtů.
Dobře a proč se tedy dostalo náboženství „na index“ právě v tomto ekonomickém modelu a nikoli jinde? Nejprve si uvědomme, kdy vydal K. Marx svůj Kapitál. Bylo to roku 1867 (první díl)! V té době byla katolická i pravoslavná církev hlavní oporou monarchií.
Z marxistického hlediska byla tedy církev tedy brzdou rozvoje, protože pomáhala konzervovat zastaralý druh světového pořádku. Navíc církevní aparát spotřebovával množství finančních prostředků, ale to co za ně nabízel bylo v podstatě trapné. Kněží se tedy dostali hned po bok kapitalistů (tj lidí živících se reinvestováním kapitálu) do skupiny parazitů, která má být historickým vývojem odstraněna.
Marxisté se mnohokrát mýlili a jejich boje proti „buržoazní“ vědě častokrát připomínaly procesy církví s „nevhodnými“ poznatky vědy. Ostatně už Engelsovu práci Podíl práce na polidštění opice by mohli evolucionisté ukazovat jako příklad toho, jak evoluce opravdu neprobíhala. Znamená to ale že se mýlili opravdu ve všem?
Je čas vrátit se na začátek k tvrzení o sýrech. Ano je spousta důvodů, proč nevěřit v Boha. Pro mě je nejdůležitější ten, že není dostatečný důvod na něj věřit. Aplikace téhle božské hypotézy hodně bere (nejen peněz), ale dává velmi málo a málo lidem. Náboženství, zvláště ta Abrahámovská, jsou pro mě antitezí rozumu i života.
Marxismus si ostatně nevede o nic lépe – je pro mě nabobtnalým výhonkem ekonomie, který touží nahradit filosofii i ostatní vědy. V tom má nesmírně blízko k jiným konfesím.
Co když ale na tom marxistickém postoji k náboženství přesto něco je? Když chcete najít podvodníka, stačí sledovat peníze. K čemu by bylo „opium lidstva“, kdyby se nedalo hodně draze prodat?