Přiznejme si, že se války o počet andělů na špičce jehly normálních lidí nijak moc nedotýkají. Argument „chleba levnější nebude“ je srozumitelný všem a každý den se připomíná tím více, čím více musíme přemýšlet nad základními životními výdaji.
Mezi takové žabomyší války bývá započítáván i spor kreacionisté/darwinisté. Ano, normálnímu dělníkovi je zpravidla jedno, zda řízek, který má k obědu pochází z prasete stvořeného Bohem nebo z prasete které se vyvinulo evolucí.
Přesto se tihle lidé, utvářející si iluzi vlastního světa jen v dosahu vlastní rodiny a nákupní tašky mohou krutě mýlit. (A to ateisté i věřící, kteří nijak fundamentalističtí nejsou.) Ve sporu kreacionismu a darwinismu totiž vůbec nejde „jen“ o pradějiny světa. Jde o pohled na náš svět a čím více se ten pohled bude od skutečnosti lišit, tím větší nepříjemná překvapení se dají očekávat.
Kreacionismus, nebo jeho maskovaná obdoba inteligentní design, jsou jen jedním z projevů snahy nahradit vědu tvrzeními z bible. Jenže v tom je problém. Většina věcí, na něž jsme zvyklí, které denně používáme není výsledkem náboženské víry ale vědy.
Mobilní telefony, počítače, internet, GPS navigace, elektrické sporáky, doprava, zdravotnictví a spousta dalších věcí by bez vědy nefungovaly a vlastně ani neexistovaly.
Samozřejmě že člověka napadne, že tohle přece s evolucí zvířat nesouvisí. Jenže to tak není. Věda je vzájemně provázaný komplex poznatků o fungování našeho světa, ale je to také metoda, podle které mohou být tvrzení ověřována a pak uznána za pravdivá, nebo naopak vyvrácena a odmítnuta.
Když změníte tenhle postup, změní se všechno. Kreacionisté se snaží dovést své dokazování k předem známému výsledku. A mají k tomu jediný podklad – Bibli. Něco takového je ale běžně ve vědě považováno za podvod.
Ve chvíli kdy bychom přijali biblická tvrzení jako důkaz srovnatelný s ověřením pomocí vědeckých metod, opustili bychom hranice vědy. To neznamená nic dobrého.
To že kreacionistům vadí dinosauří peří nám může připadat jako vtipný detail, ale ve skutečnosti ukazuje do jak absurdních situací může zavádění náboženství do vědy vést. Žel zdaleka ne všechny jsou jen takhle pro zasmání.
Známe už případy, kdy byla například nemocným s AIDS odmítána lékařská péče právě s odkazem na boží trest, případy, kdy byl ženám s rizikovým těhotenstvím odmítnut potrat a ony pak zemřely. Dokonce i u nás jsou vážné pokusy „vyléčit“ homosexuály z jejich „nemoci„.
Všechny tyhle případy dohromady ukazují nahodilost a nepředvídatelnost toho co bude příště na základě nějaké náboženské knihy vyvozováno. Křesťanství v západní civilizací možná nevypadá tak agresivně a absurdně jako výkřiky některých islámských „duchovních“ když požadují smrt pro Mickey Mouse, nebo varují před zemětřeseními způsobenými příliš odhalenými ženami.
Příliš usínat na vavřínech bychom ale neměli. Jak daleko bylo třeba předchozí prohlášení od tvrzení Pata Robertsona o zemětřesení na Haiti.
Tenhle člověk přitom není nějaký podivín či exot, ale televizní kazatel, kterému naslouchají statisíce lidí, člen a zakladatel několika nadací, prezident Regent University, autor bestselerů (včetně toho v němž vytvořil konspirační teorii o NWO). Jinými slovy, je to člověk, který má opravdu vliv, podobně jako desítky a stovky dalších.
U nás je takovým člověkem kardinál Dominik Duka, jehož jsme mohli vidět i v protipotratových průvodech a při ututlávání zločinů a zesměšňování dětských obětí znásilnění kněžími.
Podobným nesmyslům můžeme zabránit nebo je alespoň v určité fázi zastavit, když budeme používat metody, které nám dává věda. Když si je ale necháme vyrazit z ruky Biblí, budeme bezmocní, protože neexistuje nic, před čím by se absurdita náboženství zastavila.
Když se prostě nebudeme zajímat i o taková témata jako je to, co se má učit na školách, jednoho dne můžeme zjistit že nejen chleba o hodně podražil, protože nějaké absurdní náboženské nařízení zvedlo jeho cenu, ale i to, že dostaneme nařízeno, co jíst, jakou hudbu poslouchat, co smíte a co nesmíte vědět, s kým kdy a jak se milovat, komu a co rodit, kdy trpět a kdy zemřít.