Svobodu nám nemůže nikdo darovat. O svobodu si musíme říct a pokud nám ji nedají, tak si ji musíme vzít sami. To je princip, který si mnoho lidí neuvědomuje. Jestliže nám totiž svobodu někdo daruje, stáváme se jeho vazaly, ne svobodnými bytostmi. V současné době asi neexistuje větší skupina lidí, které by byla svoboda systematicky upírána, než jsou ženy. Na západě to možná není tak viditelné, ale v méně rozvinutých afrických a asijských zemích je každodenní realitou, že ženy jsou považovány za něco mezi dobytkem a dítětem. Nakonec i v našich končinách se děje něco podobného, i když v menší míře, stačí třeba vzpomenout obchod s bílým masem, což je jen eufemismus pro otrocké využívání především žen pro potřeby sexuálního a porno průmyslu.
Toto je situace, ve které vstupuje na scénu feministické sdružení Femen, založené ukrajinkou Innou Ševčenko. Tyto feministky v tom nejlepším slova smyslu, dělají právě to, co jsem popsal výše. Jako ženy si říkají o svobodu. Říkají si o ni hlasitě, jednoznačně, viditelně a často s velkou odvahou. Správně identifikují ty, kteří jim tuto svobodu upírají: pornoprůmysl, sexuální průmysl a velká monoteistická patriarchální náboženství: islám a křesťanství. Stačí si přečíst jakýkoliv blog, který Inna Ševčenko napsala a člověk velmi snadno pochopí, proč dělají co dělají. Dále budu tedy už jen citovat.
Inna Ševčenko k džihádu „nahoře bez“:
Nepopírám skutečnost že existují muslimské ženy, které tvrdí, že jsou svobodné a hidžáb je jejich volba a právo …
Sestry, nezajímá nás, jak často se vaši muži modlí, ale velmi nás zajímá, co dělají mezi tím. Hodně nám leží na srdci násilí a agrese. Staráme se když vaši otcové, bratři a manželé znásilňují a zabíjejí nebo vyzývají ke kamenování vašich sester, staráme se, když pálí ambasády atd., a to vše ve jménu Alláha!
Během našich akcí útočíme na lidi, kteří soustavně utlačují ženy, ukrývají je, nerespektují je, znásilňují je a bijí je, ať už jsou věřící nebo nejsou. Když to ale dělají ve jménu náboženství, potom nemůžeme dělat nic jiného, než jim říct, že jejich náboženství nestojí za nic.
Nikdy bychom nemluvili o Alláhu, Ježíši a jiných pohádkách, kdyby ty pohádky neovlivňovali lidská práva. Tvrdíte, že vám přinášíme myšlenku svobody z naší části světa a že vy ji nepotřebujete. Myšlenka svobody ale nemá nic společného s národností nebo barvou kůže. Neexistují lidská práva jen pro Evropany a jiná pro Araby nebo Američany, lidská práva jsou univerzální. A my budeme pokračovat v boji za nás všechny, za naše právo být svobodné. Budeme bojovat s vámi, s arabskými ženami, jako jsou Alíja Elmahdy (egyptská internetová aktivistka), jako je Amina a jak doufám jako jste vy.
A můžete si obléknout kolik šátků chcete, když budete svobodné si je zítra sundat a nasadit zase další den, ale nepopírejte, že milióny sester za svými šátky ukrývají strach, nepopírejte, že existují milióny sester, které byly znásilněny a zabity, protože neplnily vůli Alláhovu! A my jsme tady, abychom o tom křičely.
Říkáte, že jsme islamofobky. Nedávno jsme slyšely od protigayovských katolíků, že jsme kristianofobky. Ano, bojím se všech vašich náboženstev, protože všechny mají na rukou krev. Jsem ateistka a nemůžu říci, že jste ateistofobky, protože neexistuje nic, čeho byste se na ateismu mohly obávat. Máte osobní právo věřit si čemu chcete, stejně jako já, ale dokud nezmizí kameny, kulky a krev vaší víry, budeme bojovat.
Často, před tím, než usnu, tak sním o světě, kde je náboženství jen v domovech a chrámech a neobjevuje se nikde jinde. A víte co vidím? Vidím svět, kde nejsou masakrováni Srbové, Chorvaté a Muslimové, svět bez 11.září, bez honů na čarodějnice, bez Talibánu, svět bez Izraelsko-palestimských válek, bez pronásledování židů jako těch, co zabili Krista, bez problémů v Severním Irsku a bez křížových výprav. Svět, kde nejsou veřejné popravy rouhačů a není bičována ženská kůže jen za zločin, že byla ukázána světu.
Naivní? Možná. Odvážné a spravedlivé? Určitě!


