V reakci na vystoupení Tomáše Hříbka a Slávka Černého v pořadu Paralely se pod článkem rozhořela diskuse, která dovedla konverzaci poněkud jinam.Totiž k tomu, na co by měl být člověk při podobném rozhovoru vlastně připraven.
K osvětlení této části diskuse stačí podle mě dvě věty:
Petr Tomek: Možná by bylo fajn se na každý případ podobné argumentace předem vyzbrojit protiargumenty na známé „argumenty“ teistů.
Slávek: Ono je vůbec otázka, jaké odpovědi bych se měl naučit, když už nějaké.
Vynecháním pořádného kusu diskuse je vidět, jak se diskuse posunula od protiargumentace k odpovědím na otázky. V tuhle chvíli už ale vlastně nejde o to, co by se měl naučit Slávek, ale o to, co by měl očekávat jakýkoli ateista v diskusi s věřícím (zvláště té veřejné).
První věc na kterou si musíme dávat pozor je to, že se demagogičtější věřící pokusí podsunout nám nějaké tvrzení, které není naše.
Typicky bývá evoluční teorie vydávána za „boj zubů a drápů“, jako ateista tedy hned můžete posunem významu vyfasovat nálepku sociálního darwinisty.
Podobným podsunutým argumentem je tvrzení: Nelze dokázat že Bůh (monoteistický) existuje ani že neexistuje. Je to podvodná hra o remízu. Problém této teorie je o krok před tímto tvrzením. V první řadě bychom měli řešit jestli je existence Boha možná, teprve potom lze hledat důkazy. Přistoupením na jejich „hledání důkazů“ mlčky přiznáváte že možná je, a to i když si to nemyslíte.
Kupodivu vám křesťan asi nepoloží otázku: Je existence Boha možná?
Hodně prohlášení, které by měly znít jako otázky může mít také podobu poměrně kategorických tvrzení. U nás se víra pasuje hlavně na zdroj etiky a morálky, takže z této oblasti bývají také nejčastější sporné body.
Například:
(otázky a tvrzení vedoucí ke stejné odpovědi jsem vždy sdružil)
1. Otázka: Jak poznáte co je dobré?
Otázka: Kde se bere etika ateistů?
Tvrzení: Když není bůh, je dovoleno vše!
Tvrzení: Věda nedává odpovědi na základní morální otázky!
Tvrzení: Jen Bůh určuje co je dobré a zlé.
2. Otázka: V čem vidí ateisté smysl života?
Tvrzení: Bez Boha nemá život smysl.
Tvrzení: Víra dává životu smysl.
3. Otázka: Nechybí vám ateistům duchovní vyžití?
Tvrzení: Ateismus nedokáže naplnit lidskou potřebu duchovna.
4. Otázka: Proč nevěříte v Boha?
(teista doufá, že z nějakého důvodu v Boha věřit chcete ale nemůžete)
Tvrzení: Vy nemáte odvahu uvěřit!
5. Otázka: Co bylo na počátku? případně O této věci není nic známo, jak to vysvětlíte?
Tvrzení: Ale věda přece nemůže vysvětlit všechno!
Tvrzení: Ale jsou přece věci nepoznatelné vědeckými metodami (které nelze změřit a zvážit)!
6. Otázka: Nemyslíte že by se věda a víra mohly vzájemně doplňovat? (implikuje, že se každá z nich hodí na něco jiného, vede k NOMA)
Tvrzení: Věda a víra jsou dva odlišné světy.
7. Otázka: Dokážete si představit kde by byla naše civilizace bez křesťanství?
Tvrzení: Křesťanství je základem evropské civilizace.
8. Otázka: Jak můžete žít bez víry?
Tvrzení: Ateisté nevěří v Boha, ale věří v cokoli!
Tvrzení: Ateismus je také víra!
Méně časté jsou naproti tomu útoky na evoluci, které mají v oblibě spíše za mořem. Proto zmíním jen letmo:
9. Opravdu věříte že jsme vznikli z opic?
10. Nebyl nalezen ten a ten přechodný článek!
(křesťané milují přechodné články)
11. Jak vysvětlíte existenci nezjednodušitelného oka?
Nakonec zpravidla dojde na různě skrytý osobní útok argumentum ad hitlerum (stalinum). V principu jde o otázku: Nestydíte se propagovat Hitlerovu (Stalinovu) ideologii? Takhle ji ovšem nikdy nikdo neformuluje, protože by snaha očernit, nebo i vyvolat falešný pocit viny, byla příliš zřejmá.
Dále se můžeme setkat s různými úskoky, které jsou poměrně poctivě vyjmenovány mezi argumentačními klamy. To bych ovšem už zabíhal mimo skutečnou argumantaci. K rozbití většiny z nich stačí, když poukážete na to, že jde o klam.
Asi jste si všimli, že jsem nenapsal ani jeden protiargument, ani jednu odpověď. Přál jsem si vyvolat diskusi, ne dát „jediný správný návod“.
Jak byste reagovali vy?
Poznámka: Vlastně bych byl rád, kdyby se nám podařilo shromáždit oblíbená tvrzení, které nám teisté stále dokola omílají a udělat si o nich nějaký všeobecný přehled. Zrovna teď jsem narazil na jedno novější oblíbené tvrzení, totiž že za ateismem je nějaký traumatický zážitek. Tím by se ateismus dalzařadit mezi neurózy, ale opovažte se zkoušet mě z ní léčit!