Biblický pavlův list Římanům je jedna z nejcitovanějších knih Bible. To že je Bible plná protimluvů a nesmyslných tvrzení asi všichni víme. Obsahuje však i několik záměrných i nezáměrných odkazů na jeden z nejstarších logických paradoxů vůbec: paradox lživého kréťana, který se datuje již do doby 600 let př.nl. a je připisován Krétskému filosofovi Epimenidovi. Ten prý prohlásil: “Všichni Kréťané jsou lháři.“
Na paradox Kréťana záměrně odkazuje list Titovi:
Je mnoho těch, kteří se nepodřizují, vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce. Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří, a rozvracejí tím celé rodiny. Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: ‘Kréťané jsou samí lháři, zlá zvířata, lenivá břicha.’ A je to pravdivé svědectví.
Titovi 1,11-13
Zcela nezáměrně se pak ale tohoto logického nesmyslu dopouští přímo Pavel v jedné z nejcitovanějších částí Nového zákona, listu Římanům. Tvrdí zde, že každý člověk je lhář. My zároveň víme, že Bibli napsali lidé.
Naprosto ne! Ať se ukáže, že Bůh je pravdivý, ale ‚každý člověk lhář‘, jak je psáno: ‚Aby ses ukázal spravedlivý ve svých slovech a zvítězil, přijdeš-li na soud.‘
Římanům 3,4

