Režisér Jiří Strach
Režisér Jiří Strach je jedním z 40 lidí, kteří se včera vyjádřili k tématu církevních restitucí. Měli možnost si svůj podpis dobře promyslet. Pan Strach má mlhavou představu o tom co je desatero a má dokonce i mlhavou představu o lidech v Česku. Ale fakt jen mlhavou. Posuďte sami:
To je fakt, že to, co bylo ukradeno, má být také vráceno. Většina tohoto národa, když se jich zeptáte, tak všichni řeknou – ano, dodržuji desatero. Ale právě jedno z přikázání, ,nepokradeš´, když přijde na lámání chleba, málokdo uznává,“ říká režisér Jiří Strach.
Ehm… k tomu desateru Jirko … ehm … k té většině … ehm. Začněme desaterem:
1. Já jsem Pán, tvůj Bůh: Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.
2. Nevezmeš jména Božího nadarmo.
A teď kolik lidí u nás věří v osobního Boha s velkým B? Ne, osobní bůh není to něco tam nahoře. To je ten chlapík, v kterého věří muslimové a křesťané. Tak těch je většina velká 16 procent.
No já bych asi použil spíš jiný citát z Bible Boží: „Blahoslavení chudí duchem.“ Alespoň v tom máme jasno, ne?