Slávek tu včera zveřejnil část rozhovoru s Dominikem Dukou, který vyšel v sobotním (26. května 2012) vydání deníku Právo. Jeho celý text byl dnes publikován na osobním webu kardinála. Já teď pro pobavení vybírám tři otázky a odpovědi, které mi přišly humorné.
Jak je to s váším přátelstvím s Václavem Klausem? Probíráte spolu některé problémy. Řešili jste například církevní restituce?
My jsme s Václavem Klausem sousedé na Hradčanech. Spojuje nás zodpovědnost za život této země a myslím, že oba vidíme, že křesťanství nejen stálo v počátcích našich národních dějin, ale že pomáhá kultivovat naši společnost i dnes. A pokud jde o otázku majetkového narovnání, debatu o něm, jak vím, pokládá pan prezident již za uzavřenou.
Tak tohle mě naprosto pobavilo. “Zodpovědnost za život této země” a “křesťanství pomáhá kultivovat naši společnost i dnes.” Nedávno zmíněný polemický článek o Dalajlámovi by stejně tak mohl být napsán o panu arcibiskupovi s titulkem “Je Duka spasitel nebo sobecký blb?”
Přestože žijeme dvacet let ve svobodě, kdy vám nikdo nezakazuje hlásat vaši víru, církev ztrácí popularitu a věřící. Proč?
Jednou příčinou je demografický úbytek v Evropě. Ten Evropa doplňuje z jiných etnik a většina těchto etnik nevyznává křesťanství, ale islám nebo buddhismus. Druhou věcí je, že Evropa patří mezi nejvyspělejší části světa a my pokulháváme v komunikaci s akademickou sférou, to znamená se světem přirodovědy a techniky.
My sice dokážeme pomáhat v rozvojových zemích například s výstavbou nemocnic a škol, ale nedokážeme dobře vstoupit do vzdělávacího procesu hlavně na základních školách a oslovovat ty nejmenší. Je to také kvůli tomu, že používáme pomůcky ke katechezi, které jsou čtvrtstoletí za vývojem. Určitě bychom lépe oslovili děti, (EDIT 29.5.2012, včera mi vypadla při publikování zvýrazněná věta, děkuji Slávkovi za upozornění) kdybychom neměli jen tištěné sešity, ale třeba také programy pro počítače.
Nemyslím si, že by si mělo náboženství s vědou co říct, to pan Duka pláče nad rozlitým mlékem. Křesťanská charita se nezdá být tak horká – viz zde. A katecheze na základních školách musí být jistě jen nějaký nepovedený žert.
Není to také v tom, že společnost se vyvíjí jinam, než co brání církev?
Důsledkem globalizace a technické revoluce se nacházíme částečně v troskách starého světa a částečně tam, kde začíná svět nový. Názorový střet vede v církvi i ve společnosti k tomu, že se někteří lidé stávají uzavřenějšími a až fundamentalističtějšími. Na druhé straně je tu silný proud, který z toho vyvozuje, že vše je dovoleno. Já si myslím, že jde o krizi racionality; spousta věcí, které se dějí, nelze logicky vysvětlit. Je to kvůli nejistotě, která vzniká z toho, že lidé nemají čas vývoj a události reflektovat. Všichni – my v církvi i politici – žijí ze dne na den.
Sice nevím, o čem a o kom tady pan arcibiskup přesně mluví, ale do krize racionality se možná i trefil, pokud tím mířil do vlastních řad. Blábolení je to pěkné, jako víkendové čtení, které vykouzlí potutelný úsměv na tváři, to svůj účel, aspoň v mém případě, splnilo.