Mezi zázraky křesťanství patří také ty, které se mají odehrávat při zázračném proměňování hostie v „tělo Kristovo“. S těmi zázraky se to v tomto případě poněkud přehání, protože v hostii má být pouze „boží přítomnost“ zatímco materiál oplatky žádnou změnu neprojevuje. Tedy většinou.
Pokud se na hostii objeví „krvavé skvrny“ je čas mluvit o eucharistickém zázraku. Namísto zahloubaných kněží by ale většinnou měl nastoupit spíše mikrobiolog. Pokud totiž nejde rovnou o podvod, většinou jde o baktérii Serratia marcescens.
„Krvavé chleby“ bývaly ve středověku zlým znamením a „krvácející hostie“ potom přímo varováním a výzvou k pokání.
Vzestup věd v 18. a 19. století ale udělal konec mnoha zázrakům. A tak když se roku 1819 v Padově zbarvila polenta do krvavě rudé, nehledal už benátský lékárník Bartolomeo Bizio odpověď v náboženství, ale v mikroskopu. A podařilo se mu to. Od té doby se o Serratia marcescens píše také jako o „zázračné bakterii“.
Asi nejčastěji je Serratia marcescens spojována s eucharistickým zázrakem v Bolseně (Itálie), který se odehrál roku 1263.
Pro spravedlnost bych měl říci, že v tom Serratia marcescens není úplně sama. Existuje více potenciálních tvůrců červených skvrn na chlebech a hostiích. Druhou nejčastěji zmiňovanou adeptkou na autorství je plíseň Neurospora crassa.
Snad bychom mohli mít sklon, nebrat to středověkým kněžím až tak za zlé, protože oznámení „uhnilo nám tělo Kristovo“ jistě smrdělo průšvihem, zatímco zázrak nabízel spíše hodně zajímavou možnost zvýšení popularity a i více příspěvků do kostelních kasiček. Kdo by v případě, že by dostal na vybranou trest nebo odměnu, nesáhl po tom druhém?
Měli bychom se ale zamyslet nad tím, že i ve 21. století k eucharistickým zázrakům stále dochází, a to především v Polsku. Přitom popis v článku Scientific Evidence of Eucharistic Miracles na stránkách Romereports jasně napovídá, kde hledat původce (kontaminace):
První registrovaný eucharistický zázrak 21. století se stal v polském městě Sokůlka 12. října 2008, kdy kněz náhodou upustil vysvěcenou hostii. Potom ji zvedl a vložil do vody, aby se rozpustila, a nechal ji v kostele.
O týden později si uvědomil, že jsou na hostii červené sraženiny. Při bližší prohlídce se ukázalo, že se jedná o stopy srdeční tkáně.
Druhý zázrak se stal v roce 2013 v polské Lehnici. Na Štědrý den upadla hostie na podlahu. O několik dní později začala ronit krev.
Na katolickém Monitoru jsme se tedy roku 2016 mohli v článku dočíst:
Bylo schváleno, že krvácející hostii v Polsku, která „má charakteristické znaky eucharistického zázraku“, je možno projevovat úctu. Oznámil to lehnický biskup Zbigniew Kiernikowski. Na slavnost Narození Páně roku 2013 hostie spadla na podlahu, poté byla uložena do nádoby s vodou, a následně se na ní objevily červené skvrny. Bývalý lehnický biskup pak zřídil komisi, která tento jev pozorovala. Eucharistii je možné uctít v polské Legnici v kostele sv. Jacka.
Na počátku roku 2014 byly provedeny testy v Ústavu soudního lékařství ve Vratislavi. Další zkoumání následně prováděl Ústav soudního lékařství Pomořanské lékařské univerzity ve Štětíně, kde dospěli k závěru, že „v histopatologickém obrazu je patrno, že fragmenty (hostie) obsahují části příčně pruhovaného svalstva. Nejvíce se podobají srdečnímu svalu. Testy také stanovily, že tkáň by měla být lidského původu, a zjistily, že vykazuje známky utrpení.“
Bylo by jistě zajímavé zjistit, zda vůbec byly na kouscích hostie provedeny nějaké testy. Už samotný popis totiž nese mnohé příznaky blábolu. Srdeční svalovina nepatří mezi příčně pruhované svalstvo, ale (jak u nás učí studenty už na gymnáziích) je tvořena samostatnou kategorií srdeční svaloviny. Neexistuje také způsob, jak ve vzorku tkáně najít „známky utrpení“. Když už, tak se dají najít známky poškození (např. chemického) nebo rozkladu. Pokud by Ústav soudního lékařství ve Vratislavi nebo Ústav soudního lékařství Pomořanské lékařské univerzity ve Štětíně vydaly takové prohlášení, pravděpodobně by si tím také uřízly pořádnou ostudu.
Tohle není jen tak nějaké tvrzení. Máme tu jednoznačné tvrzení lehnického biskupa o skutečné proměně, které se navíc opírá o jména vědeckých institucí. Něco takového by měly brát vážně nejen ateistické, ale i skeptické organizace. Takovou záměnu nelze udělat nevědomky, stejně jako nelze pronést podobné prohlášení omylem.
Pokud nechcete tvrdit, že se kus oplatky může skutečně kouzelně změnit na lidskou tkáň, jejíž pěstování je obtížné i v plně vybavených, sterilních laboratořích, musíte zároveň doříci i to, že je biskup Zbigniew Kiernikowski (pokud to, co je mu připisováno skutečně řekl) podvodník a římskokatolická církev šíří nesmysly.
Radio Vaticana: Eucharistický zázrak v Polsku
Polonia christiania: Biskup legnicki potwierdził fakt Cudu Eucharystycznego! Komunia Święta „podobna do mięśnia sercowego