Vážení srdce – představa posmrtného soudu ve staroegyptské mytologii.
Studie publikovaná v časopise Nature letos (2019) v březnu staví na hlavu zažité a stále upevňované představy o nezbytnosti moralizujících bohů pro rozvoj komplexních společností. Srovnání dat z 414 raných komplexních kultur z 30 světových regionů, které se vyvinuly za posledních 10 000 let ukazuje, že vznik moralizujících bohů má notné zpoždění za rozvojem společnosti.
Na studii Complex societies precede moralizing gods throughout world history pracovalo celkem 13 vědců z celého světa pod vedením Harveye Whitehouse.
Tento závěr se zdá být v naprostém rozporu s výzkumem vedeným Benjaminem Grantem Purzyckim, který publikoval výsledky v tomtéž časopise roku 2016, a to v článku Moralistic gods, supernatural punishment and the expansion of human sociality. Ten naopak dospěl k závěru že strach z bohů je pro vznik komplexní kultury zásadní. Podobně vyznívá i článek Moralizing gods, impartiality and religious parochialism across 15 societies, který vyšel v Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Rozdíl se zdá být v tom, že se v těchto dvou případech zaměřili vědci na současné věřící, zatímco prvně jmenovaná studie se zaměřuje na historický vývoj kultur.
Ve skutečnosti Whitehousova studie ukazuje, že je mezi rozvojem společnosti a vznikem moralizujících bohů skutečně kauzální vztah, pořadí je ale obrácené, než se uvádí. Jakmile komplexní společnost dosáhne dostatečné velikosti – kolem jednoho milionu příslušníků – začnou se objevovat i moralizující bohové.
Současná společnost ukazuje, že víra v moralizující bohy není nutná pro fungování komplexních společností a zdá se, že nebyla ani podmínkou jejich vzniku. Přesto se s touto fází vývoje setkáváme v podstatě se železnou pravděpodobností. Můžeme tedy předpokládat, že vývoj společnosti v jisté fázi vytváří podmínky pro vznik moralizujících bohů nebo je společnost při daném počtu svých členů vyžaduje.
Jakákoli další tvrzení o tom, proč tomu tak je, bychom ale v současnosti měli brát pouze jako pracovní hypotézy. Je ale málo pravděpodobné, že se náhle tak změnilo prožívání samotných lidí. Mnohem pravděpodobněji si roli moralizujícících bohů vyžádal vývoj mocenského a justičního systému.
Naopak významnou úlohu při vytváření komplexní společnosti má podle nové studie vznik rituálů umožňující standardizaci náboženských představ. Význam rituálů je tedy pravděpodobně z hlediska rozvoje společností skutečně zásadní.
Pořadí vzniku náboženských představ a náboženského chování nám také ukazuje zásadní rozpor. Tím, že jsou mýty a rituály starší než morální aspekt bohů, dochází k tomu, že se samotní bohové chovají v mýtech nemorálně. Rozvoj náboženského života společností s sebou tedy nutně nese i zárodky pochybností a budoucí kritiky náboženství.
Taková zjištění kladou mnoho dalších otázek. Například:
Je možné že současný vzestup ateismu je stejně zákonitý jako objevení se moralizujících bohů?
Upadá organizované náboženství v důsledu rozvoje sekulární justice a sekulárních států?
Je vznik a vývoj ateistických organizací stejně zákonitý jako vývoj náboženství?
Ztratila moralizující božstva svou úlohu nadpřirozených aktérů (supernatural agents) a pokud, tak jak?
Byla jejich role nutná?
Určitě i vás samotné napadnou další.
Tento výzkum ve skutečnosti ukazuje, jak málo chápeme fungování složitých komplexních kultur. Dokonce i tváří v tvář současnému vývoji, kdy slábnou staré organizované církve a posilují počty neorganizovaných věřících i ateistů příliš nechápeme jaké vlivy ve společnosti k takovému stavu vedou.
Víme, že současný nárůst ateismu ve společnosti koreluje se vzděláním, mírumilovností a růstem HDP, ale podstata společenského dění nám stále uniká. Nevíme ani jestli jde o souběžný jev, nebo příčinnou souvislost (a pokud ano, kterým směrem působí).
Je tolik otázek, které by si zasloužily odpověď! Jenže vývoj lidského myšlení a prožívání je pravděpodobně nejhůře zmapovatelnou oblastí bádání.