Ve svém druhém pokusu za poslední dva roky se to konečně povedlo: Dánsko zrušilo svůj zákon kriminalizující urážku imaginárních bytostí a následovalo tak Island, Norsko a Maltu, které své proti-rouhačské zákony zrušily v posledních letech. Zrušení zákona bylo schváleno poměrně hladkou většinou, proti zrušení však hlasovala dánská sociálně-demokratická strana Socialdemokratiet i Danmark, která v dánském parlamentu disponuje čtyřiceti sedmi poslanci, což je nejvíce ze všech stran.
Dánsko naposledy uvažovalo o zrušení proti-rouhačského zákona, který byl v této severské zemi užit naposledy v 70. letech, v dubnu roku 2015. Dánské ministerstvo spravedlnosti tehdy na výzvu Rady pro lidská práva při OSN vytvořilo speciální komisi, která měla posoudit užitečnost proti-rouhačského zákona. Finálním výstupem komise nakonec bylo doporučení, že proti-rouhačský zákon by se měl v Dánsku ponechat v platnosti, jelikož státu umožňuje předcházet případnému spalování Koránů a Biblí a trestat ty, kteří tak činí. Právě takový případ nakonec rozpoutal řetězec událostí, na jehož konci bylo 2. června zrušení tohoto zákona.
Dvaačtyřicetiletý Dán neznámého jména v prosinci 2015 natočil sám sebe, jak na svém dvorku spálil Korán. Video následně umístil na Facebook s komentářem: „Ano svobodě – ne islámu” a v únoru letošního roku se stal po 46 letech prvním Dánem, který byl na základě proti-rouhačského zákona obviněn. Případ vzbudil mezinárodní rozruch a Dánsko bylo za aplikování proti-rouhačského zákona kritizováno řadou humanistických, lidskoprávních a ateistických organizací. Tlak nakonec přinesl své ovoce.
Zrušení proti-rouhačského zákona navrhla v dánském parlamentu – Folketingu – pro někoho možná překvapivě socialistická, zelená a euroskeptická strana Enhedslisten – De Rod-Gronne. Tu již při podání návrhu zákona podpořila pravicová, nacionalistická a konzervativní Dansk Folkeparti. Socialisté z Enhedslisten získali v posledních volbách v roce 2015 celkem 7,8 % hlasů a 14 křesel ve Folketingu, zatímco Dansk Folkeparti skončila druhá s 21,1 % hlasů a 37 mandáty. “Zrušení proti-rouhačského zákona bude znamenat, že budeme mít volnější a méně předsudečnou debatu o náboženství. Náboženství by nemělo diktovat, co se smí a co se nesmí říkat na veřejnosti. Taková pozice zcela neférově privilegizuje náboženství ve společnosti “, uvedl Bruno Jerup z Enhedslistenu. Součet mandátů těchto dvou stran by však ve 179členném Folketingu nebyl dostačující a aby návrh prošel, musel získat podporu dalších stran.
Tak se nakonec i stalo: po delší diskusi návrh podpořili dánští zelení ze strany Alternativet a dvě vládní strany, liberální Liberal Alliance a liberálně-konzervativní Det Konservative Folkeparti. Třetí a zároveň nejsilnější vládní strana, konzervativně-liberální Venstre, Danmarks Liberale Parti, byla delší dobu v opozici proti zrušení proti-rouhačského zákona, několik dní před hlasováním však otočila a rozhodla se návrh podpořit.
Jedinou stranou, která tak zrušení proti-rouhačského zákona nepodpořila, byla dánská sociální demokracie, Socialdemokratiet i Danmark, vítězka předchozích voleb a se 47 mandáty nejsilnější strana. Jak celou věc okomentoval Kacem El Ghazzali z IHEU, “regresivní levice opětovně hlasovala proti nejcennějším právům, kterými jsou svoboda projevu a myšlení”. A čím sociální demokraté, kteří chtěli proti-rouhačský zákon uchovat, argumentovali?
“Proti-rouhačský zákon jsem vždy viděl jako zákon, který je používán jen velice vzácně, nicméně zároveň jako zákon, který udává tón debatám o náboženství, které někdy mohou být velmi ostré a citlivé. Náboženská víra je jednou z nejcitlivějších věcí vůbec a historie nám ukazuje, že různí lidé reagují odlišně, když je jejich víra urážena. To je důvod, proč jsem znepokojen, aby nyní bylo lidem umožněno říkat na adresu víry cokoliv chtějí,” uvedl Karen Klint, sociálnědemokratický mluvčí pro otázky náboženství.
Zrušení proti-rouhačského zákona nakonec bylo schváleno poměrem hlasů 75 – 27. Ze 179 členů Folketingu tedy bylo v době hlasování přítomno pouze 102 poslanců, což vypovídá o tom, že ačkoliv bylo hlasování mezinárodně velmi sledované, u poslanců až takový zájem nevzbudilo. Je možné, že řada z nich se jednání úmyslně nezúčastnila, aby v této otázce nemusela rozhodovat. Výsledek hlasování však rozhodně potěšil členy Humanistisk Samfund, dánské humanistické organizace. Ta vznikla před deseti lety a jejím hlavním cílem bylo právě dosažení zrušení dánského proti-rouhačského zákona. Prezident dánských humanistů, Lone Ree Milkær, se vyjádřil v tom smyslu, že doufá, že dánský příklad inspiruje ostatní evropské země, které ve svých legislativách stále mají proti-rouhačské zákony. A že jich je.
A mimochodem, celá událost je dobrou zprávou i pro “rouhače” obviněného ze zapálení Koránu, jehož obviněním celý řetězec událostí započal – po zrušení proti-rouhačského zákona byla veškerá obvinění stažena.