Švédsko, země známá svou velmi vstřícnou migrační politikou a přívětivým přístupem k migrantům z řad blízkovýchodních a afrických zemí, se rozhodlo neudělit azyl a deportovat Bangladéšana, kterému v jeho zemi muslimové vyhrožují zabitím. Na skandální případ upozornila International Humanist and Ethical Union. Mishu Dhar, jak zní jméno tohoto bangladéšského sekulárního bloggera, žil ve Švédsku od února 2015, kdy do země přicestoval na studentské vízum. Poté co Dharovi, držiteli magisterského titulu z matematiky, vypršela platnost studentského víza, požádal ve Švédku o azyl. V březnu 2016 však Švédská migrační agentura jeho žádost odmítla, a v květnu téhož roku pak rozhodnutí potvrdil švédský migrační soud. Před zhruba dvěma týdny, koncem února 2017, pak Švédská migrační agentura odmítla i Dharovu žádost o odvolání. Dhar tak může být zpět do Bangladéše, kde mu bylo za jeho sekulární postoje vyhrožováno zabitím, deportován v nejbližší době.
Za Dhara se oficiálně postavila již zmiňovaná IHEU, Mezinárodní spisovatelský PEN klub i jeho švédská pobočka, stejně jako Humanisterna, organizace švédských humanistů. Všechny zmíněné organizace kritizovaly rozhodnutí neudělit Dharovi azyl s tím, že rozhodnutí je v rozporu s deklarovanou snahou Švédska ochraňovat svobodu projevu.
Když Dhar v roce 2015 odcestoval z Bangladéše do Švédska, nebylo to jen tak z romzaru. Ve své zemi byl totiž znám jakožto sekulárně a prodemokraticky smýšlející blogger, za což mu bylo po několik let vyhrožováno zabitím: telefonicky, mailem i smskami. Vše vyvrcholilo v létě roku 2014, kdy byl Dhar fyzicky napaden neznámým mužem. Tehdy, když roky trvající výhrůžky dostaly konkrétní obrysy, se tento bangladéšský sekularista a matematik rozhodl, že zemi opustí. Že bangladéšským sekulárně smýšlejícím bloggerům není vyhrožováno pouze planě, dokazuje celá řada případů z posledních let, kdy jich bylo mnoho chladnokrevně zavražděno či vážně zraněno poté, co jim bylo taktéž vyhrožováno.
Připomeňme si případy z posledních let:
- V lednu 2013 byl do krku pobodán a vážně zraněn Asif Mohiuddin (29), blogger a kritik náboženství. Po útoku zůstal v kritickém stavu.
- V únoru 2013 byl mačetou rozsekán a zabit Ahmed Rajib Haider (30), architekt a kritik islámu.
- V listopadu 2014 byl pobodán a zabit Shaiful Islam (48), univerzitní učitel sociologie a sekularista. Byl zavražděn kvůli svému odmítavému postoji vůči burkám ve výuce.
- V březnu 2015 byl po mačetovém útoku zabit Washiqur Rahman (27), ateistický blogger a humanista.
- V únoru 2015 byl po mačetovém útoku zabit Avijit Roy (42), bioinženýr, jedna z nejvýznamnějších postav bangladéšského sekularismu, ateismu a humanismu. Byl velmi známý i v USA, kde nějakou dobu žil.
- V srpnu 2015 byl po mačetovém útoku zabit Niladri Chatterjee (28), držitel magisterského titulu z filosofie, ateista, sekulární blogger a sekulární aktivista, propagátor vědy.
- V říjnu 2015 byl po mačetovém útoku zabit Faisal Arefin Dipan (43), sekulární blogger a knižní vydavatel.
- V říjnu 2015 byl mačetou vážně zraněn Tareq Rahim (30), básník, esejista a sekulární blogger.
- V říjnu 2015 byl mačetou vážně zraněn Ahmed Rashid Tutul (43), sekulární blogger a vydavatel.
- V říjnu 2015 byl mačetou zraněn Ranadipam Basu (50), sekulární blogger.
- V prosinci 2015 byl po mačetovém útoku zabit Ananta Bijoy Das (32), ateistický blogger.
- V dubnu 2016 byl mačetou posekán a poté zastřelen Nazimudin Samad (28), student práva, blogger, sekularista, ateista a feminista, kritik náboženství a islámu.
- V dubnu 2016 byl mačetou rozsekán a zabit Rezaul Karim Siddique (58), univerzitní učitel angličtiny a ateista. Důvodem byla jeho „propagace ateismu“.
- V dubnu 2016 byl pobodán a zabit Xulhaz Mannan (39), LGBT aktivista a editor prvního a jediného LGBT magazínu v Bangladéši.
- V dubnu 2016 byl pobodán a zabit Tanay Fahim, LGBT aktivista.
I člověku, který se o útrapy sekularistů ve světě nezajímá, musí být po tomto výčtu jasné, že Bangladéš není pro sekularisty a kritiky náboženství zrovna nejbezpečnějším místem. Navíc dodám, že řada jiných sekulárních bloggerů (a i někteří z těch z předchozího výčtu), byla v Bangladéši nějakou dobu vězněna či souzena za „urážku náboženského cítění“. Ve světle těchto případů z posledních čtyř let Vás tedy jistě bude přinejmenším šokovat odůvodnění Švédů, proč Dharovi azyl neudělili. Podle tamního migračního úřadu totiž „bangladéšské úřady pracují na řešení těchto problémů a snaží se zabránit dalšímu krveprolití“, s tím, že dle Švédů „je v moci bangladéšských autorit, aby tomu skutečně zamezily“. Švédský migrační úřad také uvedl, že „situace tamních bloggerů není taková, aby jim musela být poskytnuta ochrana“.
Ulf Gustafsson, tajemník švédské humanistické organizace, v reakci na finální zamítnutí Dharovi žádosto o odvolání uvedl, že „je otázkou, zdali Švédsko dokáže Dharovi garantovat jeho bezpečí v Bangladéši. V opačném případě jde všechna zodpovědnost na nás.“ Sám Mishu Dhar uvedl, že je velmi zklamaný a že se bojí. „Pokud se vrátím do Bangladéše, mohu být zavražděn stejně jako ostatní bloggeři. Návrat tam je pro mě otázkou života a smrti,“ uvedl Dhar.
Ještě absurdnějších rozměrů Dharův případ nabude tehdy, podíváme-li se stručně na případ Ananty Bijoya Dase z předchozího výčtu, který byl zavražděn v roce 2015. Ten žádal o udělení víza pro návštěvu Švédska, nedostal jej, a byl zabit několik týdnů poté. Das byl původně do Švédska pozván na konferenci tamním spisovatelským PEN klubem, a to poněkud ironicky proto, aby pohovořil o vraždách bloggerů a o stavu svobody slova v Bangladéši. Do Švédska se však Das vůbec nedostal, jelikož mu nebylo uděleno ani vízum. V odůvodnění pro neudělení víza stálo: „Nejste ženatý a nemáte děti, tudíž v Bangladéši nejste zabezpečený. Spadáte do kategorie žadatelů, u kterých vždy existuje riziko, že po Vaší návštěvě neopustíte schengenský prostor. Navíc, důvod Vaší návštěvy Švédska není dostatečně urgentní k tomu, abychom Vám vízum udělili.“ Krátce po zamítnutí žádosti o vízum byl Das zavražděn čtyřmi muži, kteří na něj zaútočili mačetami, když se vracel domů.
Mishu Dhar tak může být kterýkoliv den deportován zpět do Bangladéše, kde již byl fyzicky napaden a kde mu roky vyhrožují smrtí. Dhar začal blogovat v roce 2013 pod přezdívkou #JuliyasCaesar. Své příspěvky sdílel především na sociálních sítích, a dále pak na satirickém bangladéšském webu Dhormockery (o zrušení tohoto ateistického webu se mimochodem bangladéšští muslimové snaží od roku 2013, zatím naštěstí neúspěšně). Ve svých textech se Dhar zaměřoval především na kritiku islámu, stejně jako upozorňoval na diskriminaci žen a vybraných etnik a náboženských menšin v Bangladéši. Obhajoval lidská práva, sekuarismus a demokracii, a byl hojným kritikem bangladéšské vlády, kterou mimo jiné kritizoval za to, že nedostatečně bojuje proti extremismu.
Představitelé Mezinárodního PEN klubu na svém webu také uvedli, že před pouhými třemi měsíci, v prosinci 2016, představila švédská vláda v parlamentu zprávu týkající se lidských práv, demokracie a principů vlády práva ve švédské zahraniční politice. V této tři měsíce staré vládní zprávě byly vraždy bangladéšských sekulárních bloggerů uvedeny jako příkaldy nábožensky motivovaného porušování lidských práv. Zatímco švédská vláda tedy prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí upozorňuje na situaci lidskoprávních aktivistů a sekularistů v Bangladéši, jiná vládní instituce, Švédská migrační agentura, posílá ve stejné době zpět do Bangladéše jednoho z těchto sekulárních bloggerů, který již navíc byl fyzicky napaden a je mu pravidelně vyhrožováno smrtí. Jak vidno, kocourkov zdaleka nepanuje jen v České republice.

