Jsou tomu již zhruba dva roky od doby, kdy Island a Norsko zrušily své proti-rouhačské zákony. Stalo se tak mimo jiné proto, že se země typu Saúdské Arábie při popravách za zločiny typu „čarodějnictví“ často odkazovaly na ty evropské státy, jejichž legislativa proti-rouhačské zákony obsahuje. A takřka ve stejné době, kdy Island a Norsko své proti-rouhačské zákony rušily, rozhodlo se Dánsko po překzkoumání nechat ten svůj v platnosti. A nyní, necelé dva roky poté, se jej rozhodlo poprvé od 70. let minulého století i aplikovat. Stejně jako Německo, které svůj proti-rouhačský zákon uplatnilo v minulém roce.
Obecně vzato dobrou zprávou je, že se v Evropě za poslední roky snížil počet zemí, v jejichž legislativách můžeme najít proti-rouhačské zákony. Ještě začátkem roku 2015 takových zemí bylo (včetně Ruska a Turecka) 17. Nyní jich je „jen“ 14, jelikož od té doby kromě Islandu a Norska zrušila svůj proti-rouhačský zákon také Malta. Špatnou zprávou je, že tam, kde jsou proti-rouhačské zákony stále platné, se nezřídka kdy i reálně uplatňují. Nejčerstvější případ pochází právě z Dánska. Než se na tento případ podíváme, je dobré si připomenout něco málo z debaty, která ponechání proti-rouhačského zákona v dánské legislativě před dvěma roky provázela.
Na Radě pro lidská práva při OSN tehdy vystoupila Vanessa Vega Saenz, dánská šéfka Sekce oddělení pro lidská práva při Ministerstvu zahraničních věcí, která uzvedla, že tamní ministerstvo spravedlnosti sestavilo na žádost dánského parlamentu speciální komisi expertů, jejímž úkolem bylo posoudit dopady případného zrušení proti-rouhačského zákona. Doporučení komise pak znělo, aby Dánsko ponechalo svůj „blasphemy law“ v platnosti. Hlavním argumentem, proč ponechat proti-rouhačský zákon v platnosti, pak bylo to, že státu umožňuje předcházet případnému pálení Biblí a Koránů, respektive trestat ty, kteří by tak činili. V Dánsku tak není trestné spálit například matematicko-fyzikální tabulky, středoškolskou učebnici biologie či vysokoškolská skripta, avšak spálit nenávistnou knihu sepsanou omezenými starověkými pastevci? Ano, to trestné je.
Připomenu také, že na tom samém jednání vystoupil i profesor Heiner Bielefeldt, zvláštní zpravodaj pro svobodu náboženství při OSN. Ten doporučil všem státům, aby ze svých legislativ odstranily proti-rouhačské zákony. Vůči proti-rouhačským zákonům se tehdy jasně vymezily také Spojené státy americké, Belgie a Norsko. Hlasem rozumu pak pro mnohé překvapivě byla Albánie, jejíž zástupce argumentoval v tom smyslu, že samotná existence proti-rouhačských zákonů je úrodnou půdou pro vznik netolerance.
Dánsko však svůj proti-rouhačský zákon ponechalo v platnosti, a jak jsem naznačil již v úvodu článku, nyní jej i skutečně aplikovalo. Obětí proti-rouhačského zákona se stal 42letý muž, který v prosinci 2015 na svém dvorku spálil Korán. Celou věc si natočil na video, které potom umístil na Facebook s komentářem: „Ano svobodě – ne islámu. Berte ohled na své sousedy, pěkně to smrdí, když to hoří.“ Kdyby tehdy tento 42letý Dán spálil nějakou knihu, která výrazně přispěla či přispívá ke vzdělanosti lidstva, třeba již zmíněné učebnice, případně jakýkoliv klenot světové literatury, nestalo by se mu vůbec nic. Avšak vzhledem k tomu, že spálil Korán, knihu, ve které se mimo jiné píše například to, že nevěřící půjdou do pekla, kde jim budou hlavy polévány vroucí vodou, která je bude postupně rozleptávat, stal se tento muž prvním Dánem po 46 letech, na kterého byl proti-rouhačský zákon v Dánsku uplatněn.
Muže se rozhodl stíhat dánský prokurátor Jan Reckendorff, který tento svůj úmysl oznámil na tiskové konferenci ve středu 22. února. Reckendorff uvedl následující:
Názorem obžaloby je, že pálení svatých knih, jako je Korán či Bible, může být v určitých případech porušením zákona o rouhání, který se týká veřejného pohrdání a vysmívání se náboženství.
Jak uvádí dánský web The Local, tento případ je celkově čtvrtým případem v novodobé historii Dánska, kdy byl někdo na základě proti-rouhačského zákona obviněn. Naposledy se tak stalo v roce 1971, kdy byli obviněni dva programoví vedoucí jednoho dánského rádia za to, že odvysílalí hudební skladbu, která se vysmívala křesťanství. Připomeňme si také, že v roce 2006 dánští žalobci odmítli stíhat redaktory deníku Jyllands-Posten za jejich karikatury proroka Muhammada, které zažehly velkou vlnu násilí po celém muslimském světě.
Na obranu z rouhání se obviněného muže se již postavila celá řada lidskoprávních a humanistických organizací, namátkou International Humanist and Ethical Union, dánští humanisté z Danish Humanist Society, britští humanisté z British Humanist Association či Center for Inquiry a mnohé další.
Možná ještě daleko skandálnější a absurdnější je pak případ z Německa loňského roku: tamní ateista dostal pokutu 500 € za to, že si na své auto vylepil samolepky s anti-křesťanskými motivy. Konkrétně byl na základě německého proti-rouhačského zákona obviněn z „hanobení křesťanství“. Člověk pak přemýšlí, zdali je možné někoho podobně obvinit třeba z „hanobení biologie“, „hanobení evoluční teorie“, „hanobení fyziky“ a podobně. Ironií je zde to, že obviněným byl Albert Voss, 66letý učitel fyziky v důchodu. Člověk, který celý život předával mnoha generacím studentů informace o povaze tohoto světa, o fungování jeho přírodních zákonů, byl na stará kolena odsouzen za hanobení pohádek, což je skutečně velice smutné a politováníhodné. Ještě více smutná a politováníhodná je však samotná existence proti-rouhačských zákonů v Evropě 21. století.
Učitel se před soudem bránil, že proti-křesťanské slogany na jeho autě (typu: „Církev hledá moderní marketingové nápady. Mohu s tím pomoci. Ježíš, náš oblíbený umělec: visí již 2000 let, a ještě nedostal křeče. Vykonejme pouť s Martinem Lutherem do Říma! Zabijme papeže Františka. Reformace je cool.“) byly chráněny právem na svobodu slova. Soud však rozhodl, že slogany na jeho autě „hanobily náboženství“ a porušily německý proti-rouhačský zákon. Soudce pak Vossovi konkrétně sdělil následující:
Měl byste vědět, že to, co jste udělal, je trestný čin. Papež a kříž jsou centrálními prvky katolické víry. Svoboda slova je limitována právem.
O tom, jak se bude nadále vyvíjet aktuální dánský případ, Vás budeme informovat.
A mezitím: End blasphemy laws!