Vážený pane profesore Václave Hořejší, nikdy jsem s Vámi neměl nějaký spor, přesto Vám teď píši poněkud kritický otevřený dopis kvůli Vašemu příspěvku na Týdnu vědy. Tak jako Vy jste svou přednáškou oslovil veřejnost, musím Vám takto i já odpovědět. Víte, mám několik připomínek k jednotlivým argumentům, které jste přednesl, ale především jednu obrovskou výtku k celému pojetí přednášky.
Asi bych polemizoval s tvrzeními jako:
“Ve středověku nebyl rozpor (vědy) s Biblí.”
Křesťanství vstoupilo do světa, kde už byl rozpor vědy a víry a ten existoval po celou dobu až dodnes. Jen v některých dobách více eskaloval. Nástup křesťanství byl pro antickou vědu strašlivou ranou, z níž se lidské poznání vzpamatovávalo tisíc let. Nejde zde jen o zničení již získaných znalostí, ale i o upřednostnění poněkud sporného „duchovna“ před skutečným poznáním. Tohle je to, co opravdu drželo po celý středověk lidské poznání při zemi!
Z mého pohledu nic na světě nemůže vystihnout to, co mám zde na mysli lépe než tento graf:
Možná snad osudy těchto knih:
“Vědělo se samozřejmě že je Země kulatá – žádný rozpor nebyl s Biblí.”
To však není ve shodě s Biblí. V Bibli je několik kosmologických představ, které jsou ale vesměs starověké, a žádná z nich nemluví o kulaté Zemi. (tvrzení o kulaté Zemi se většinou opírají o velmi divně reinterpretovanou citaci z Izajáše 40:21-22). Je pravda, že ve středověku nebyla zrovna tvaru Země připisována nějaká důležitá náboženská role. Význam slovního spojení “vědělo se” nabývá také úplně jiných rozměrů, když víte že většina populace byla naprosto nevzdělaná a jejich jediné informace o tom jak vypadá svět, pocházely z Bible. “Vědělo se” tedy platí o poměrně malé skupině vzdělanců. Ještě v 19. století byla na území dnešního západu USA představa ploché Země poměrně rozšířená. Dodnes na plochou Zemi věří malé komunity v Anglii a vysoký, i když nejasný počet muslimů.
Z dnešního pohledu se v USA také “ví” že evoluční teorie platí a že se člověk vyvinul evolucí. Přesto je téměř polovina Američanů přesvědčena, že byl člověk stvořen tak, jak je psáno v Bibli. (46% v roce 2012, 42% v roce 2014 Gallup) V muslimských zemích pak kreacionisté dalece převládají nad evolucionisty. I v Kanadě a v evropských zemích máme stále kolem 20% kreacionistů. To je skutečně ohromný počet lidí! Přitom pokud mluvíme o středověku, tak jde o dobu kdy neexistovaly masové sdělovací prostředky a to ani ty, které dnes už považujeme za notně zastaralé. Už toto je důkaz, že rozpor mezi vírou a vědou stále existuje.
“Potíže začaly s Koperníkem, Galileem a mnohem více s Darwinem…”
Ano, potíže dělala církev lidem, kteří prostě studovali realitu, protože realita byla v rozporu s Biblí a tím co učila církev. Nikoli tedy, že by se věda odchýlila od víry, ale víra se postavila proti vědě. Církev dělala potíže vědcům.
Chtěl bych také něco podotknout poznámce: “Evoluce jako metoda stvoření”
Evoluce z vědeckého hlediska není metodou, ale ověřenou vědeckou teorií, poznáním a vysvětlením určitého principu, a pokud ji budeme chtít brát jako metodou stvoření, je problém v tom, že je neskutečně krutá, a to i při evoluci lidského rodu. Pokud ji chápeme jako princip, který nic necítí a nikomu nestraní, můžeme ji obdivovat. Jakmile za ní ale začneme vidět myslící a vnímající bytost, museli bychom ji chápat jako zlou. Hlavně ale nic nenasvědčuje tomu, že by k ní byl potřeba Bůh.
Dalšími výtkami k argumentům jako je antropický princip, smísení evoluce biologické s abiotickou atd. se zde zabývat nebudu, je o nich popsáno už mnoho papíru v knihách napsaných mnohem lépe, než bych dokázal sám.
Jako argumentačně trestuhodné vidím opominutí „chyb“ kterých se lidé pod vlivem víry dopouštěli. Nebudu je teď vypočítávat, abych se nezaplétal do toho známého sportu, kdo komu ublížil víc. Poukáži ale na jednu aktivitu církve a tou je vytváření seznamu zakázaných knih. Index Librorum Prohibitorum není něčím, co se stalo omylem, je to soustavná činnost proti lidskému poznání, která v podstatě skončila až 2. vatikánským koncilem, tedy v šedesátých letech minulého století. Přejít mávnutím ruky několik set let trvající boj proti poznání dělá Váš obraz světa velmi disproporčním.
Můžete mít samozřejmě určitý pohled a dávat některým událostem přednost před jinými. To je věcí Vašeho subjektivního pohledu na dějiny. Ten však už potom není vědecký. Žijeme v době, kdy začínají být zkoumány dějiny exaktně. Stejně jako je nesmysl, že by katolickému fyzikovi vyšly jiné výsledky nebo pro něj platily jiné konstanty, než pro fyzika hinduistického či ateistického, nemohou se lišit ani dějiny podle světonázorů výzkumníků.
Jak už jsem předeslal, to v čem vidím opravdu velký problém, je celkové pojetí přednášky. Vaše víra je totiž na katolické poměry celkem alternativní a přiznávám, že snaživě nekonfliktní. Zůstává jí ale stále původní princip a tím je racionalizace mýtu. Mýtus je stále stejný, ale jeho vysvětlení se po staletí přizpůsobuje lidským poznatkům. Víte, tohle je hodně mimo vědu. Jakmile se snažíte sladit knihu Genesis s Velkým třeskem, vysvětlit, že Bible končí Velkým křachem, znamená to, že děláte něco opravdu nepěkného – snažíte se nacpat vědu do víry. To samozřejmě není věda, je to postup, kterým se řadíte vedle populárních fantastů typu Ericha von Dänikena a Ludvíka Součka. Tedy mezi autory, co nepatří na půdu vysoké školy jinak, než jako beletristé.
Vlastně to v samotném závěru přednášky sám přiznáváte:
Já si myslím, že je to tak, že už po poměrně dlouhou dobu je křesťanství konfrontováno s moderní vědou – s něčím velice důležitým, a je to obdoba, podle mého názor toho, tahleta konfrontace trvá už asi 400 let, od počátků moderní vědy, od Koperníka… A je to podle mého názoru určitá obdoba také dlouhého období, kdy to judaistické náboženství, respektive ten jeho křesťanský výhonek, byl konfrontován s vyspělou helénistickou filosofií na počátku našeho letopočtu. A dá se říci, že v tomto spojení mezi tím náboženským judaistickým základem hebrejským a tou řeckou filosofií, že z toho povstalo něco velmi zajímavého, důležitého, světodějného a dá se říci, že to náboženství apoštolů se s tím velice dobře vyrovnalo. Můžeme to všelijak kritizovat samozřejmě, byla tam spousta negativních věcí, v tom vývoji, ale řekl bych, že to co vidíme dneska, tak že to je velký úspěch a že je to cosi velice cenného.
Doufejme tedy, že podobně úspěšně se vyrovná náboženství s dnešní vědou.
Měl bych připomenout, že křesťanství převzalo jen velmi málo z antické vzdělanosti, na tisíc let uvrhlo Evropu do stavu označovaného jako “středověk” a v podstatě zlikvidovalo antickou vědu, takže jsme na mnoho již známých vynálezů museli po staletích přicházet znovu. Z antické filosofie přejalo vlastně jen střípky (Aristotela, Platóna… proto je dodnes známe). Především ale tyto myšlenky vstřebalo do sebe. Křesťanství zbytky antické filosofie pohltilo. Antická filosofie jako věda oddělená a odlišná od náboženství, přestala existovat.
Mám vám také poněkud za zlé, že potom co jste v prezentaci využil oblíbený argument Carla Sagana, Richarda Feynmana a Lawrence Krausse o našem propojení s vesmírem prostřednictvím prvků v našem těle, jako příkladu transcendence (Ne Ježíš, hvězdy zemřely, abychom mohli žít.), jste se opřel do Nových ateistů:
Mně se zdá, v dnešní době rozhodně už nejsme v té situaci, že by nějaká oficiální církev byla nějakou hrozbou pro vědu, jak tomu skutečně bylo v minulosti. Jak tomu bylo, dá se říct do určité míry možná ještě před sto lety. A ta situace taková není a tak si myslím, že je to tak trochu zbytečné, ztráta času a že možná se při tom vylévá s vaničkou dítě. To znamená, kdyby ti lidé byli úspěšní a podařilo se jim naprosto udupat to náboženství, tak by se tím ztratilo něco velice důležitého a nic významného by se tím nezískalo.
Zkusil jste se zamyslet nad svým vlastním tvrzením? Všichni lidé, kteří jsou dnes považováni za vůdčí osobnosti Nového ateismu, jsou ve svých oborech respektovaní vědci, tedy nejen Lawrence Krauss a Richard Dawkins, ale i Sam Harris, Daniel Dennett, Victor Stinger, Michel Onfray, Jerry Coyne… To všechno jsou lidé, kteří mají svou vědeckou kariéru, často patří ve svých oborech ke skutečným špičkám.
Opravdu si myslíte, že se mnohokrát dlouze nezamysleli nad tím, jestli má jejich tažení proti náboženství smysl? Víte, jak silná musí být motivace pro vědce, který se náhle rozhodne vystoupit mimo svůj obor a věnovat spoustu energie, jenom na to, aby upozornil co nejvíce lidí, že náboženství není dobrá věc? Proč si myslíte, že jsou z tolika různých oborů? Ateismus není ideologie, není v něm žádné přikázání “proti náboženství budeš brojiti”. Proč si tedy myslíte, že to dělají? Proč jim to stálo za to, aby se pokusili o tak nemožnou věc jako je spojenectví ateistů? Vždyť sám Dawkins říká, že je to jako snaha “sehnat všechny kočky do jednoho kouta”.
Pokládáte zde svůj názor, že jde o zbytečný a v důsledku ztrátový projekt, do protikladu k tvrzením, podepřeným zkušeností, fakty a statistikou. Opravdu jste zvážil jejich argumenty?
Sama Vaše přednáška ukazuje, že tomu tak je. Podívejte se na data na Vašich slidech. Vždyť jsou to desetiletí a roky! I u nás je sekulární společnost ohrožená tím že si náboženství nárokuje expertní pozice ať už v oboru etiky, biologie nebo kosmologie. Noví ateisté nebojují proti náboženstvím kvůli jejich rituálům, ale kvůli způsobu myšlení, který šíří. Lawrence Krauss neplánuje stát se novým kosmologickým diktátorem a Richard Dawkins by velmi pravděpodobně sám vystoupil proti pokusu zavést zákaz náboženství. Nový ateismus nemůže nad Vámi, či lépe řečeno nad Vaší vírou, zvítězit jinak, než ve Vaší vlastní hlavě.
Proto se právem obáváte, pokud svou vlastní osobnost ztotožňujete také se svou vírou. Za všechna ta staletí se vědecké myšlení, ba věda samotná pouze bránily a přesto před nimi náboženství neustále ustupovalo. Zpočátku to bylo neochotně, tak jako v případě Galilea Galileiho, jehož rehabilitace přišla až v roce 1992, tady po 379 letech. Jindy byla i o něco rychlejší, jako v případě Charlese Darwina, kdy to trvalo pouhých 137 let. Vy sám přejímáte vědecké argumenty svých odpůrců tak rychle, že je ještě v tuto dobu přednášejí.
Můj celkový dojem z Vašeho vystoupení v rámci Týdne vědy je, že jste nám vyprávěl mýtus. Mimochodem velmi podobný tomu, který je v samotné Bibli. Na počátku byl soulad vědy a náboženství dokonalý – ráj, pak se stalo něco zlého a víra s vědou se rozešly – hřích, uzavíráte tím, že se nakonec opět náboženství a věda smíří – budoucí ráj. Musím se u toho trochu usmívat, protože ten mýtus je takový hodně baconovský a zároveň obsahuje jednu z nejstarších mytologických forem – svět mezi dvěma ráji. Pokud se však podíváte na Index Librorum Prohibitorum, najdete tam Francise Bacona také.
Jste totiž také heretik. Bráníte víru v domnění, že “Vaši” lidé mají Vaši víru. Oni ale s Vámi tento druh víry nesdílejí.
S pozdravem,
Váš ideologický odpůrce
Petr Tomek