Ateismus vznikl, když podvodník prohlásil, že má neviditelného přítele a první ateista mu odpověděl: Já ti to nevěřím!
Co ale tedy odlišuje ateismus a Nový ateismus, proč je tam potřeba to slovo „nový“?
Pokud byste šli v čase zpátky, viděli byste dlouhou posloupnost lidí, kteří rozvíjeli kritické myšlení. Byla by to řada sahající přes největší mozky minulého a předminulého století, osvícenství až do starověkého Řecka. Místy by byla přerušená, aby o pár století později znovu někdo další navázal na zdánlivě ztracené myšlenky.
Kritické myšlení se tak nazývá od slov krinein a kritiké techné – umění rozlišovat a posuzovat. Kritické myšlení je tedy takové, které posuzuje tvrzení a důkazy, které jsou člověku předkládány. Je to přímý protiklad přejímání názorů, kterému dává přednost náboženství a špatní učitelé.
Mezi tím vším je v moderní době jeden zřetelný bod: vydání knihy The Demon-Haunted World od Carla Sagana roku 1995.
Zásadní na ní je, že vysvětluje velmi přístupným způsobem co to je kritické myšlení a co je to vědecký skepticismus. Ten druhý pojem vymyslel sám Carl Sagan, ale velmi dobře se vžil. Poprvé jej použil v románu Kontakt.
Samotný princip tohoto myšlení samozřejmě nevynalezl, ale přiblížil je obyčejným lidem – veřejnosti – a to pomocí jednoduchých a poměrně zábavných přirovnání. Tato zásadní knížka nebyla nikdy přeložena do češtiny.
Právě v knížce The Demon-Haunted World se také objevuje populární příklad s drakem v garáži. Jeden z diskutujících tvrdí že má v garáži draka. Druhý diskutující se mu snaží navrhovat způsoby, jak to ověřit, ale „majitel draka“ vždy vymyslí kličku, aby existence draka ověřit nešla – drak, je neviditelný, vznáší se, je nehmotný, nezjistitelný.
V principu jde o to doložit, že existence něčeho, co nemá žádný vliv na náš svět (a je to tedy nezjistitelné) se neliší od neexistence.
Originál na stránce Godlessgeeks.com
Překlad na stránce www.klusik.cz
Argument Saganova draka velmi silně připomíná náboženství, vlastně lidi přímo nabádá aby aplikovali principy vědeckého skepticismu na náboženská tvrzení.
Proč tedy Sagan nikde nenapsal, že jde o náboženství? Protože nejde pouze o náboženství. Spousta velmi široce přijímaných tvrzení má naprosto stejné vlastnosti – neopírají se o nic ověřitelného. Kromě pojmenování a státní ochrany není nic, co by odlišovalo náboženská tvrzení od pověr.
Principy vědeckého skepticismu jsou tři:
I. falzifikovatelnost
II. vnitřní konzistence
III. shoda s pozorováním
Falzifikovatelnost znamená, že stejně jako je potřeba stanovit důkazy pro platnost daného tvrzení, je vždy potřeba také stanovit možné důkazy, které by planost tvrzení vylučovaly. Například objev dinosaurů společně se stejně starými pozůstatky člověka by vyvrátil možnost platnosti neodarwinistické evoluční teorie.
Vnitřní konzistence znamená, že teorie nemůže obsahovat dvě tvrzení, které by se navzájem vylučovaly. Například had nemůže být dlouhý od hlavy po špičku ocasu 9 metrů a od špičky ocasu k hlavě 15 metrů. (Znamenalo by to změnu způsobu měření, nebo změnu délky metru.)
A konečně můžeme vytvořit tvrzení, které je vnitřně bezrozporné, nebo se tak alespoň jeví, ale nemá vůbec žádný vztah k realitě. Typickým příkladem jsou „vědy“ jako angelologie, teologie, numerologie, homeopatie či některé konspirační teorie. Jejich problémem je rozpor mezi tvrzením a pozorovanou skutečností.
Pokud jsou tyto tři podmínky splněny, tedy pokud je hypotéze vnitřně bezrozporná, falzifikovatelná a ve shodě s pozorováním, většinou vykazuje ještě jeden znak a sice že je komplementární s dalšími ověřenými teoriemi. Například teorie gravitace velmi dobře doplňuje Keplerovy zákony, poznatky molekulární genetiky doplňují evoluční teorii, jaderná fyzika vznik a vývoj hvězd, chemie biologii a geologii.
Co je to ten vědecký skepticismus? Je to systém postupů na odhalování omylů a lživých tvrzení.
The Demon-Haunted World vlastně předznamenal celé hnutí Nového ateismu téměř o jedno desetiletí dříve.
Pokud se totiž podíváte na knihy nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí zjistíte, že dělají právě to, k čemu Sagan ve své knize vybízí – používá metodu vědeckého skepticismu na každé zásadní tvrzení, včetně (a především) těch náboženských. Opakuji: je to návod na odhalování omylů a lží! Úplně stejně platí v kriminalistice jako v každé jiné skutečné vědě. Kdybyste se někdy octli před soudem, bude právě na dodržování těchto principů záležet, zda budete souzeni právem nebo neprávem. Měl by je mít do mozku hluboko vypálené každý, kdo kdy viděl Dvanáct rozhněvaných mužů.
Podívejte, tohle jsou zásadní knihy Nového ateismu. Přeložené do češtiny z nich byly zatím jen dvě. Lidé často vznášejí na diskusích Ateistů ČR otázku: Co by mělo být dál? Co je naším programem?
Myslím, že máme vůči této, předchozí i budoucí generaci obrovský dluh, ne proto že bychom neudělali něco, co jsme měli udělat, ale protože jsme schopni si uvědomit, že je to třeba udělat.
Naši protivníci učí lidi věřit a modlit se, my bychom je měli naučit pochybovat, přemýšlet a posuzovat. Pokud se nám tohle podaří, náboženství se (spolu s ostatními pověrami a pavědami) rozpadnou sama, protože každý bude schopen odhalit nesmyslnost jejich tvrzení.
Skeptické zkoumání je dovednost, které se dá naučit a není nijak zvlášť náročné na vysokou inteligenci, přinejmenším ne ve všedních věcech. Máme před sebou hodně, hodně práce v překladech a popularizaci.
„Vlna rozumu“ totiž do naší pověstně ateistické země ještě nedorazila.
Poznámka: Volně inspirováno mým příspěvkem na ATHEOtalku