V pátek 7. srpna jsem přednesl svůj příspěvek o tom, proč ateismus není konfese na setkání Pátečníků. Přednášet na této schůzce takto kontroverzní téma bylo pro mě na jednu stranu velkým pokušením, ale na druhou stranu se mi do toho příliš také nechtělo.
Klub Pátečníků je totiž tvořen převážně členy spolku Sisyfos jehož stanovy jsou, z důvodu snahy vyhnout se konfliktům mezi věřícími a nevěřícími členy, postaveny na uznávání NOMA. Právě tuto ideu jsem zcela logicky musel ve své přednášce napadnout. Nějakou kontroverzi jsem tedy očekával i když jsem (ukolébán vysokoškolským vzděláním většiny přítomných) doufal, že se závěrečná diskuse udrží v nějaké úrovni slušnosti.
Z tohoto důvodu jsem také neinformoval o chystané přednášce na stránkách Ateisté ČR – nechtěl jsem vytvářet proti tradičním návštěvníkům pátečnických večerů dojem přesilové hry.
Prezentace byla záměrně vedena konfrontačně, nicméně v úrovni kdy bylo stále možné věcně argumentovat. Na závěr jsem si nechal ukázky toho, že pokud lidem zastávajícím nějakou náboženskou věrouku dojdou argumenty, stahují se k umlčování, propagandě a násilí.
Příklady jsem bral z našich i zahraničních médií. Zmínil jsem propagandu v České televizi i mši za média roku 2013 a vyjádřil obdiv volnomyšlenkářům bojujícím za právo na svobodu i navzdory ohrožení života. Asi nejtragičtějším a v současné době nejhrůznějším případem, na nějž jsem poukazoval bylo vraždění ateistických bloggerů v Bangladéši.
Ten příběh znázorňuje jednoduchá číslovka 84. Právě tolik je jmen na seznamu ateistických bloggerů, který předali roku 2013 bangladéšskému ministerstvu „obránci víry“ se žádostí o jejich potrestání za „urážku islámu“.
Letos v květnu byl brutálně zavražděn Ananta Bidžoj Das – již třetí blogger ze seznamu – což jsem také velmi letmo zmínil. Nemohl jsem vědět, že právě v den, kdy přednáším už nejsou oběti mačetových útoků tři ale čtyři. Čtvrtým mrtvým byl ten den Niloy Neel vlastním jménem Niladri Chattopadhyay Niloy.
Šest vrahů s mačetami vniklo do jeho domu v městě Dhaka a rozsekali ho. Niloy se už dříve začal bát o svůj život a žádal o policejní ochranu, kterou však nedostal. Pro bangladéšské volnomyšlenkáře je jeho ztráta obrovskou ranou, protože Niloy Neel byl organizátorem Vědecké a racionalistické asociace Bangladéše.
Spolu s tím přišla i zpráva že Amnesty International pokačuje v petici za Raífa Badawího – saúdskoarabského bloggera odsouzeného k likvidační pokutě, deseti letům vězení a tisíci ranám holí (AI mluví o bičování) za obranu rovnoprávnosti v Saúdské Arabii.
Umlčování kritiky všemi prostředky i za cenu vraždy, to je současná úroveň diskuse náboženství s ateisty. U nás zatím stačí, když je kritika náboženství vyštípána z médií a nahrazena jednostrannou náboženskou propagandou. V zemích kde není náboženství vystaveno dostatečnému tlaku sekulární společnosti považují leckteří věřící za přiměřenou „obranu boha“ vraždu.
Vzhledem k tomu, že jsem odkazované události chtěl spojit v komentáři s videem přednášky jsem samozřejmě netrpělivě očekával jeho zveřejnění. K tomu však nedojde.
Po přednášce jsem totiž byl v průběhu diskuse (naštěstí pouze verbálně) napaden přítomnými věřícími, kteří později požádali o nezveřejnění nahrávky.
Po týdnu čekání jsem byl informován, že záznam skutečně zveřejněn nebude. V rozhodnutí nezveřejnit cokoli respektuji autora a majitele záznamu (pořizuje to vše na vlastní náklady). Považuji to však v dané chvíli za velmi nešťastné rozhodnutí.
Dodatek: Prosím nekontaktujte vedení Pátečníků, záznam není v jejich majetku, ani jej nijak neskrývají. Naopak se v současné době snaží vyjednat jeho zveřejnění alespoň v nějaké upravené formě.
Prosím nekontaktujte za účelem vysvětlení autora videa. Jde o soukromý záznam, který má právo třeba i smazat.
Nechte prosím vyjednávání na organizátorech pátečnických setkání. Jejich vyjednávací pozice je mnohem lepší než má, nebo kohokoli jiného. Děkuji!