Marine le Penová, předsedkyně francouzské Národní fronty, se dlouhodobě těší oblibě u značné části české islamokritické scény. Bohužel. Já osobně jsem nikdy nepochopil pohnutky, které jakéhokoliv člověka, který se vůči islámu jako takovému kriticky vymezuje, vedou k tomu, aby se špinil podporou le Penové. Je to skutečně komická, až poněkud absurdní situace. Nejenže je le Penová pro řadu kritiků islámu jakousi modlou, ona je zároveň i hlavním terčem českých apologetů islámu. Vzniká tak situace, kdy čeští kritici islámu oslavují le Penovou, jakožto „vlajkovou loď boje proti islámu“, zatímco čeští apologeti islámu ji jakožto „vlajkovou loď boje proti islámu“ kritizují a spojení „kritika islámu“ a „Marine le Penová“ chápou snad synonymně. A to vše v situaci, kdy se le Penová vyjadřuje o islámu velice pozitivně. Le Penová se totiž opakovaně vyjádřila v tom smyslu, že „je v otázce islámu méně radikální, než Wilders“, že „proti islámu jako takovému nic nemá“ a že „si nemyslí, že by byl islám neslučitelný s demokracií“. Nechť mi jakýkoliv soudný člověk řekne, jak je možné člověka, který je autorem takových výroků, považovat za „kritika islámu“, natožpak za „vlajkovou loď boje proti islámu“. Tato řečnická otázka samozřejmě míří oboustranně: jak na české kritiky islámu, kteří si z le Penové dělají svou neohroženou hrdinku, tak na české apologety islámu, kteří le Penovou vidí úplně stejně, avšak pochopitelně s negativním normativním zabarvením.
Stomilionkrát jsem mohl na tyto a některé další skutečnosti řadu lidí upozorňovat, či je dokonce varovat, avšak bylo, a zřejmě i stále je, to málo platné. Jen pro zajímavost: výroky le Penové o tom, že ona proti islámu vůbec nic nemá, spadají zpátky do roku 2013. To je, domnívám se, již poměrně dlouhá doba k tomu, aby řada lidí mohla učinit určitou sebereflexi a přestat tuto prachobyčejnou kritičku imigrace chápat jako kritičku islámu. Stejně tak je zřejmé, že dávat vedle sebe do stejného ranku Wilderse právě s le Penovou, je zcela zcestné. Geert Wilders je onen typ politika, který je podle le Penové v otázce islámu „radikální“. V čem je radikální? Inu v tom, že, na rozdíl od le Penové, „proti islámu jako takovému něco má“. Wilders vidí samotné jádro a podstatu islámu negativně a islám jako takový považuje za xenofobní, netoleranní, nesnášenlivou a lidská práva pošlapávající ideologii / náboženství / whatever.
Je třeba se tedy ptát, jak je možné, že situace pokročila až sem. Nebudu se teď zabývat táborem českých apologetů islámu. Budu snad jen doufat, že se mezi nimi najde někdo, kdo tuto skutečnost zmíní. Čím se však zabývat budu, je otázka české islamokritické scény, ke které se sám řadím. Jak je možné, že česká islamokiritická scéna vytrvale podporuje političku, která „proti islámu nic nemá“? Možných odpovědí je několik. Tou první je ta skutečnost, že le Penová se velice ostře vymezuje vůči imigraci, na což hodně lidí slyší. Druhou odpovědí je pak to, že tato řada lidí pouze slepě konzumuje určité zprostředkované informace a že si následně, pod tlakem médií a bůh ví čeho dalšího vsugerovala, že le Penová skutečně kritičkou islámu je, přičemž sama zprávy (cizojazyčné) o její osobě nevyhledává. Kritizuje přece imigraci, a většina imigrantů jsou muslimové, no ne? Bohužel, tento typ uvažování je zkázonosný. Buď jsme jednou kritici islámu, nebo kritici imigrace. Neříkám, že tyto dvě otázky spolu nesouvisí. Souvisí. Avšak absolutně není možné podporovat pochybné politické figurky jen proto, že tyto figurky podporují restriktivní opatření vůči imigrantům. Ne, my, kritici islámu, musíme podporovat pouze takové politiky, kteří chápou samotnou podstatu a jádro islámu jako něco špatného (o čemž se teď nebudu rozepisovat). Kritika masové imigrace muslimů by pak měla být pouze důsledkem kritiky islámu, jakýmsi výhonkem. Nicméně pojímat situaci opačně, tedy: vadí nám imigrace > většina imigrantů jsou muslimové = vadí nám islám…. vážení, to skutečně, ale skutečně ne. Tudy cesta nevede. Od tohoto typu uvažování je pak už vážně velice blízko k úvahám typu: vadí nám imigrace > většina imigrantů jsou černoši = vadí nám černoši; nebo vadí nám imigrace > většina imigrantů jsou Arabové = vadí nám Arabové. Opakuji: nesmírně nebezpečný typ uvažování, od kterého je třeba se oprostit. Kritikovi islámu vadí islám. Ne černoši. Ne Arabové.
Moje varovné hlasy ohledně le Penové však řadou lidí nebyly brány vážně, či byly dokonce ignorovány. Možná je nasnadě se tedy ptát, kolika lidem v Česku, kteří se považují za kritiky islámu, vadí skutečně islám jako takový, a kolik lidí pouze brání „tradice, vlast našich předků, křesťanské hodnoty atp.“, vymezují se vůči imigraci a jejich „kritika islámu“ je pak pouze nepatrným důsledkem oné „obrany vlasti a tradičních hodnot“. Situace však nyní došla tak daleko, že by každý, kdo dlouhodobě podporuje le Penovou jakožto kritičku islámu, měl radeji chodit kanály. Skutečně těžko říct, kdo z početného stavu českých kritiků islámu tuto zprávu zaznamenal a kdo nikoliv, nicméně faktem je, že koncem května navštívila le Penová nejvyššího sunnitského imáma Ahmeda al-Tayeba v mešitě při káhirské univerzitě Al-Azhar. Budu, možná naivně, počítat s tím, že čitatelé tohoto článku jsou obeznámeni s názvem Al-Azhar a že vědí, o jak důležitou instituci se jedná.
Pochopitelně, na všem se spolu neshodli: to by pro image le Penové ani nebylo vhodné. Důležité je však to, že se le Penová s nejvyšším imámem Ahmedem al-Tayebem shodla na nutnosti „nezaměňovat islám s násilnými činy, které jsou páchány v jeho jménu“ a na nutnosti „bojovat proti náboženskému extremismu, nikoliv islámu“. Pokud někomu nebude stačit toto, tak už mu zřejmě nebude stačit vůbec nic. Domnívám se, že pro příště by měla být podpora le Penové, či jakýchkoliv dalších pochybných figurek tohoto ražení, chápána jako akt dobrovolného se vyčlenění z řad české islamokritické scény.