Jak již několik let informuje International Humanist and Ethical Union a jak jsme Vás informovali i my v minulých článcích, Saúdská Arábie patří mezi země, ve kterých je ateismus kriminalizován a dle platné legislativy za něj hrozí trest smrti. Nyní však Saúdská Arábie přichází s novou sadou zákonů, které se opět zaměřují na ateismus, respektive šířeji na sekularismus obecně. Tyto nové zákony ztotožňují ateistické přesvědčení s terorismem, respektive definují ateismus jakožto terorismus. Na zprávu jsem poprvé narazil včera během odpoledne, ale přišla mi tak neuvěřitelná, že jsem ji nechal být, jelikož jsem se domníval, že se jedná o apríl. Až večer jsem na základě analýzy vícera zdrojů zjistil, že se – bohužel – o žádný apríl nejedná.
Na záležitost primárně upozornila organizace Human Rights Watch, za což je třeba jí poděkovat. Přeci jenom, nestává se příliš často, že by si někdo všímal toho, že se někde porušují práva historicky i aktuálně nejutlačovanější menšiny světa, tedy ateistů, agnostiků, respektive humanistů a sekularistů obecně. Nová sada saúdských anti-teroristických zákonů má primárně za cíl zamezit jakékoliv kritice stávajícího režimu a je tedy primárně namířena vůči politické opozici. Legislativa totiž byla schválena v takové formě, že jakékoliv vymezování se vůči politice královské rodiny, islámu, či dokonce vznášení sekularizačních požadavků, pořádání nenásilných demonstrací atp. bude chápáno jako akt terorismu.
Podívejme se nyní na konkrétní ustanovení týkající se terorismu. Teroristou je nyní v Saúdské Arábii každý, kdo:
Článek 1: Hlásí se k ateismu v jakékoliv jeho formě nebo zpochybňuje fundamenty islámu, na kterých je tato země [Saúdská Arábie] založena. [klíčový první článek v anglickém znění dle Human Rights Watch: “Calling for atheist thought in any form, or calling into question the fundamentals of the Islamic religion on which this country is based.”]
Článek 2: Kdokoliv, kdo odhodí svou loajalitu k vládci země a každý, kdo bude přísahat věrnost jakékoliv straně, organizaci, myšlenkovému proudu nebo jednotlivci vně nebo uvnitř království.
Článek 4: Každý, kdo pomáhá [„teroristickým“] organizacím, skupinám, stranám a myšlenkovým proudům nebo bude demonstrovat nějaký svůj vztah či sympatie k nim, nebo se účastní schůzek konaných pod jejich záštitou vně i uvnitř království; toto zahrnuje i participaci v audio, visuálních či psaných médiích, participaci v rámci sociálních sítí v jakékoliv jejich formě; participaci na webových stránkách; nebo šíření jejich obsahu v jakékoliv podobě; nebo užívání sloganů či symbolů, které tyto organizace používají či které mohou poukazovat na vyjádření podpory či sympatií k nim.
Článek 6: Každý, kdo udržuje jakýkoliv kontakt či korespondenci s jakýmikoliv skupinami, myšlenkovými proudy či jednotlivci hostilními ke království.
Článek 8: Každý, kdo se pokusí otřást společenskou strukturou a národní soudržností nebo každý, kdo bude participovat, propagovat, podněcovat nebo vyzývat k účasti na protestech a setkáních zmíněných skupin; nebo každý, kdo jakýmkoliv způsobem poškodí jednotu nebo stabilitu království.
Článek 9: Každý, kdo se bude účastnit konferencí, seminářů či jiných setkání se zaměřením na bezpečnost ve společnosti či na neshody uvnitř společnosti, vně nebo uvnitř království.
Článek 11: Každý, kdo bude podněcovat země, výbory či mezinárodní organizace k tomu, aby byly kritické vůči království.
Jak k tomu dodává Joe Stork, zástupce Human Rights Watch, „Saúdské autority nikdy netolerovaly kritiku svých politik, ale tyto nové zákony a regulace dělají takřka z každého kritického vyjádření nebo nezávislého sdružování se akt terorismu.“ Zákony ztotožňující ateismus s terorismem tak ze Saúdské Arábie zcela nepochybně dělají vůči ateismu a kritickému myšlení nejnepřátelštější zemi na světě. Již před schválením těchto zákonů byl stav lidských práv v saúdském království naprosto katastrofální, nyní je však jasné, že nějakého bodu zvratu a zlepšení lidskoprávní situace v této zemi se jen tak nedočkáme. Ostatně, již nyní je řada saúdskoarabských lidskoprávních aktivistů ve vězení. Připomeňme si například Abdullaha al-Hamida a Mohammeda al-Qahtaniho, kteří nedávno dokončili svůj první rok ve vězení (z 10, respektive 11 let, které jim byly soudem vyměřeny). Oba jsou věznění za „kritiku porušování lidských práv v zemi a za členství v nelicencovaných politických a občanskoprávních organizacích“. Další dva saúdskoarabští lidskoprávní aktivisté, Waleed Abu al-Khair a Mikhlif al-Shammari nedávno neuspěli se svými odvoláními u saúdskoarabských soudů a pravděpodobně je také čeká dlouhé vězení za kritizování tamních politických autorit. Human Rights Watch taktéž upozorňují, že dikce užitá ve výše zmíněných článcích nových zákonů je totožná s tou, která již byla v minulosti saúdskoarabskými žalobci a soudci užívána proti lidskoprávním aktivistům, demonstrantům či přímo pracovníkům Human Rights Watch v zemi.
Připomeňme si také, že Článek 32 Arabské charty lidských práv, které je Saúdská Arábie smluvní stranou, garantuje právo na svobodu projevu a vyjadřování. Článek 28 téže charty pak zaručuje právo na pokojné shromažďování a sdružování. Tato práva jsou však novou legislativou občanům odejmuta, i když pochopitelně není pochyb o tom, že jimi de facto nedisponovali ani před schválením této nové sady proti-teroristických zákonů.
Samotné legislativně ukotvené ztotožnění ateismu s terorismem však na mezinárodní scéně nemá obdoby a nezbývá než doufat, že Saúdská Arábie bude za tento krok celým mezinárodním společenstvím odsouzena a ocitne se v hluboké izolaci. Je však jasné, že to je spíše utopický přáním, než něčím, co by mělo jakkoliv reflektovat realitu příštích měsíců. Vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie je hlavním spojencem USA v oblasti, lze jen těžko očekávat, že vůči xenofobním a intolerantním zákonům této země vystoupí nahlas někdo jiný, než lidskoprávní, humanistická a ateistická sdružení a organizace. Je to pochopitelně dáno také tím, že stav lidských práv a pronásledování ateistů a agnostiků v islámských zemích je dlouhodobý problém, který dlouhodobě absolutně nikdo neřeší. O stavu porušování lidských práv ateistů, respektive o jejich pronásledování, jsme Vás naposledy informovali v článku „Hrůzný trend: Trest smrti za ateismus uplatňuje stále více zemí. Německo trestá kritiku náboženství vězením,“ ve kterém jsou shrnuty závěry ročenky Freedom of Thought Report 2013, kterou zpracovala International Humanist and Ethical Union.
Závěrem ještě dodejme, že podle výsledků posledního šetření Gallupova institutu z roku 2012 se 19 % respondentů v Saúdské Arábii označilo jako „not a religious person“ a 5 % dokonce jakožto „přesvědčený ateista“. O vývoji v celé kauze Vás budeme informovat. Očekáváme, že z české politické scény se proti projevům saúdskoarabské náboženské nesnášenlivosti ohradí především národní guru v oblasti lidských práv, člověk, který lidskými právy doslova žije, tedy Karel Schwarzenberg. Zde si připomeňme jeho návštěvu Saúdské Arábie z loňského roku, kdy ještě jako ministr zahraničí vtipkoval s představitely saúdské královské rodiny, jež je přímo zodpovědná za stav lidských práv v zemi.
