Autor: Foxy
Na žádost mnoha lidí napsal Foxy delší článek o látkách, které mnohé kultury považují za posvátné a které jsou schopny vyvolat u člověka formativní spirituální a duchovní zážitky. Vzhledem k jeho délce a zajímavosti jsem jej rozdělil do 4 dílů. První díl se věnuje obecně tématu entheogenů a jejich vědeckému výzkumu. Další díly potom budou mapovat konkrétní látky a jejich použití právě v souvislost s náboženstvím.
/ Slávek Černý
Peyotl byl v rituálním kontextu používán po tisíce let / zdroj: Wikipedia, Frank Vincentz
Co jsou to entheogeny
Slovo entheogen možno přeložit jako. „to co ukazuje boha uvnitř“. Také bývá interpretováno jako „probuzení vnitřního boha“. Je to přírodní psychotropní látka, používaná při náboženských nebo rituální obřadech. Entheogeny jsou zpravidla halucinogeny, a to halucinogeny psychedelické (psychedelický, z řeckého psyché = duše, mysl + delos = zjevnost, založeno na myšlence, že tyto látky zjevují skryté, ale reálné aspekty mysli).
V širším smyslu se dnes pojem entheogen používá pro jakékoliv psychotropní látky užívané za cílem sebepoznání či duchovního růstu, což je v moderním světě rozhodně častější, nežli tradiční rituální užívání.
Výzkum Entheogenů
O moderní výzkum entheogenů se zásadně zasloužil Robert Gordon Wasson (22. září 1898 – 23. prosince 1986), americký spisovatel, bankéř a amatérský výzkumník. Pojem „amatérský výzkumník“ dnes obvykle nabízí spíš negativní konotace (bádalík). Wasson však v rámci svého nezávislého výzkumu byl skutečným průkopníkem v oblastech ethnobotaniky, ethnomykologie, botaniky a antropologie.
Wasson se se svou ženou se vydal na expedici do Mexika za studiem rituálního užívání hub domorodými obyvateli. Stali se prvními bělochy, kteří byli připuštěni k mazatéckému rituálu s posvátnými houbami.
V roce 1957 na toto téma publikoval článek, kterým širší veřejnosti přinesl povědomí o existenci psychoaktivních hub. Do té doby byly kulty užívající psilocybinové houby jako entheogen považovány za vymýcené či neexistující a z nemnohých historických spisů se o nich vědělo jen velmi málo. Spolu s „otcem LSD“ Albertem Hofmannem byli také prvními bělochy, kteří získali vzorky dalšího mazatéckého halucinogenu. šalvěje divotvorné (Salvia divinorum). Tu identifikovali jako nový druh a začali s její kultivací mimo Mexiko.
Díky Wassonovi i Hofmannovi se slova entheogen a psychedelikum staly obecně známými pojmy. Víra v to, že správným použitím psychotropních látek je možno dosáhnout stavů, ve kterých je možné komunikovat s vyššími silami, věštit, léčit, nalézat určitou spirituální pravdu, je lidem vlastní už od pravěku.
Entheogeny byly používány všemi kulturami, které měly k těmto látkám alespoň nějaký přístup.Většina těchto praktik však byla rázně potlačena s příchodem monoteistických náboženství. Nezdařilo se to zcela. Některé tradice se přes veškeré pronásledování dodnes zachovaly u amazonských a afrických domorodých kmenů.
Nejznámější entheogeny
Jestliže má být psychotropní látka označena jako entheogen, je důležité aby byla použita právě za tímto účelem – při jiném použití/zneužití tu samou látku za entheogen označit nelze. Nejznámějšími entheogeny, kterým se budu podrobněji věnovat v dalších dílech, potom jsou:
- ayahuasca
- lysohlávky
- peyotl
- šalvěj divotvorná
- durman a příbuzné solanecie
- ibogain
- muchomůrka červená
- konopí
- pepřovník opojný