Před schválením zákona byla veřejnost a mnozí zákonodárci chlácholeni, že restituce neprolomí hranici roku 1948 a samy církve budou muset prokázat, že majetek vlastnily v období 25.2.1948 – 1.1.1990 a ten jim byl nespravedlivě a bez náhrady zabaven. Otázky a odpovědi na stránkách Ministerstva kultury k církevním restitucím:
Církevní subjekt musí prokázat, že byl vlastníkem nárokované věci v období 25. 2. 1948 – 1. 1. 1990 a doloží, že na něm byla spáchána majetkové křivda.
Realita je ale jiná. Důležité informace zazněly z úst pana Brandla, ředitele Státního pozemkového úřadu v Karlových Varech.
1) Církve nemusejí doložit, že o majetek přišly po únorových represích. Toto se snaží zjistit sami úředníci a církve jim často nechtějí poskytnout příslušné informace.
Většinu hodin tráví (úředníci – pozn.,red.) druhou fází, při které se zjišťuje, zda církve skutečně o pozemek přišly při poúnorových represích. „Pro nás to znamená obesílat různé archivy a pátrat po dokumentech z někdejších národních výborů nebo ministerstva zemědělství, které tehdy vyvlastňování prováděly.
… Náboženská matice, jež spravuje část římskokatolických majetků, úředníkům vzkázala, že s pátráním nepomůže. A to s vcelku jasným zdůvodněním. „Oprávněná osoba není povinna pátrat po různých hypotetických místech a nést tak důsledky za nepořádek na straně státu,“ odepsala matice.
2) Prokazovat, že se církvím majetková křivda udála nebo že se tak stalo poúnoru 1948, není potřeba. Stačí čestné prohlášení samotných církví, jak nás informuje sám pan ředitel:
Vydání fary i s nájemníkem se tak nakonec uzavírá jednoduchou procedurou, kterou zákon rovněž povoluje: církev vydá jen čestné prohlášení, že o dům přišla po únoru 1948 takzvanou majetkovou křivdou.
3) Jedním z hlavních argumentů proti jiným návrhům na vyrovnání nebo proti zamítnutí restitucí vůbec bylo to, že by se jinak církve o majetek soudily. Jak to vypadá, soudům se nakonec téměř jistě nevyhneme.
„Počítáme s tím, že ne se všemi našimi stanovisky se církve spokojí, takže soudům se stát nejspíš nevyhne,“ dodává Brandl.
Nakonec je situace taková, že k tomu, aby úřady církvi majetek vydali stačí, když církev doloží, že majetek někdy v minulosti vlastnila a tento údaj doplnila vlastním čestným prohlášením, že o majetek přišla po únoru 1948 a nebyla za něj odškodněna. Naplnily se tak nejčernější obavy odpůrců restitucí. Od překročení onoho nepřekročitelného února 1948 nás chrání jen čestné prohlášení církevních oficiálů. A myslíte, že se dá věřit lidem, kteří nás ve stejné věci již prokazatelně třikrát obelhali?