Předminulý víkend proběhly v Bruselu Dny evropské humanistické mládeže (EHYD). Účastníci ve věku 18-35 let se hlásí k celosvětovému progresivnímu hnutí sekulárního humanismu, které navazuje na osvícenské myšlenky a přejímá témata lidských práv některých z nejvíce diskriminovaných skupin obyvatel: LGBTQ+ komunity, žen, ale i nevěřících, čímž se sekulární humanismus řadí mezi témata zajímavá pro typického čtenáře tohoto webu.
Za Česko jsem díky nabídce slovenského sdružení Ethos vyrazil já, a proto letem světem shrnu tuto třídenní konferenci ze svého pohledu. Páteční program začal projevem evropské poslankyně za nizozemskou sociálně liberální stranu Democrats 66 Sophie in’t Veld (Secularist of the Year 2011), ve kterém srovnala naše setkání s katolickými Světovými dny mládeže („Církev má dvoutisíciletou minulost, ale nám patří budoucnost.“). Připomněla, že ani dnes není vše dobojované. Malta stále nepovoluje interrupci. V katolickém Irsku nedávno zemřela Savita Halappanavar, indická občanka, které nebyl nemocnicí z náboženských důvodů povolen potrat umírajícího plodu. A Litva až donedávna kladla LGBTQ+ průvodům nesčetné překážky, což značí hlubší společenskou diskriminaci. Úvodní řeč poslankyně in’t Veld tak identifikovala některé z největších humanitárních problémů dnešní Evropy a motivovala nás k dlouhodobé a trpělivé práci na jejich řešení.
Následující přednáška Philippa Bloma připomněla intelektuální tradici osvícenství, ke které se ateisté ve svých lepších chvílích hlásí. Blom mistrně provedl publikum historií novověké filozofie a připomněl hlavní pilíře osvícenství: důraz na rozum i emoce, na význam lidského života, ale i odvahu postavit se zažitým kulturním zvyklostem, pokud odporují lidství či rozumu.
Během následujících dní jsme měli možnost poslechnout si i mnoho dalších zajímavých řečníků. Ian Rowland nás seznámil s technikou tzv. cold reading, pomocí které lze velmi jednoduše přesvědčit netrénovaného člověka, že jste věštci. Aubrey de Grey představil svůj pohled na biologii stárnutí a na technologické pokroky, které jej mohou zastavit. Mezi alternativními programy figurovala i umělá inteligence, výstava díla Leonarda da Vinciho, nebo praktická ukázka uměleckého graffiti. Nejzajímavějším volitelným programem pro mě byla nepochybně diskuze s Philippem Blomem o obsahu humanismu a jeho rozsahu: má zůstat elitním koníčkem, nebo by měly naše snahy směřovat k jeho rozšíření do hlubšího podvědomí veřejnosti a udělat z něj mainstreamový světonázor?
Kromě přednášek a workshopů nabízely EHYD i bohatý kulturní program, od plánované ochutnávky belgických piv a pralinek až po spontánní válku s vodními pistolemi. Vrcholem posledního dne bylo naše hromadné dvouminutové zamrznutí na bruselském náměstí s humanistickými transparenty v rukou. Na nich jsme v předešlých hodinách sepsali některá z provinění evropských vlád, jako např. nedostatečnou obranu LGBTQ+ práv, britskou podporu církevních škol a nedostupnost potratů v Irsku a na Maltě.
Organizátoři z řad IHEYO, EHF, IHEU a dalších se skutečně vyznamenali, protože konference proběhla bez jediného škobrtnutí. Doufám, že na příští ročníky, které se budou konat každý lichý rok, se z Česka vypraví více lidí. Do té doby se ještě stihne uskutečnit velké setkání humanistů všech věků, World Humanist Congress 2014 v Oxfordu. Pokud vás ateismus zajímá i za hranici zodpovězení triviální otázky, zda existuje Bůh, zvažte podporu sekulárního humanismu a navštivte nás na některé z nadcházejících konferencí!