Od tohoto čtvrtka probíhala na Velehradě akce, která se nedala přehlédnout. Jednalo se o oslavu příchodu křesťanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Akce byla eufemisticky pojmenovaná „Dny dobré vůle“ a její součástí byl čtvrteční benefiční koncert, který živě přenášela v hlavním vysílacím čase Česká televize a Radiožurnál, nejsledovanější stanice Českého rozhlasu.
Hlavní sponzoři akce jsou Čez, T-mobile, Lesy ČR, Moravia Steel, Česká spořitelna, Česká pošta a České dráhy. Mediální partneři Česká televize, Český rozhlas, několik katolických médií a Railreklam (dceřiná reklamní agentura Českých drah) .
Akce se nesla zcela v duchu propagace katolických světců, katolické symboliky a charitativních projektů oraganizovaných katolickou církvi. Moderátoři během akce neustále vyzývali lidi k zasílání dárcovských SMS, jejichž výtěžek má Olomoucké arcibiskupství rovnoměrně rozdělit mezi tři hlavní projekty.
České katolické biblické dílo je katolická církevní misionářská institiuce propagující katolickou interpretaci Bible v České republice. Jejich vlastními slovy:
Biblické dílo je pastorační instituce založená v roce 1993 Českou biskupskou konferencí. Naším úkolem je především pomáhat lidem lépe porozumět Písmu svatému.
Další projekt Adopce na blízko se snaží asociovat tzv.adopce na dálku, kdy lidé financují vzdělání chudých dětí v rozvojovém světě. Adopce na blízko ve skutečnosti financuje katolické misionáře. Přispěvatel si tak „adoptuje“ svého katolického misionáře, kterému prostřednictvím nadace zaplatí vyškolení, letenku, očkování, vízum a pobyt. Vše organizuje Salesiánská asociace Dona Boska.
V české provincii má SADBA na starosti misijní projekty, přípravu misijních dobrovolníků, šíření informací a získávání prostředlů pro salesiánské misie. (zvýraznění převzato ze stránek asociace)
Třetím podpořeným projektem je Nadační fond Adiuvare, založený a vedený olomouckým Biskupem Graubnerem, který má pomáhat studentům ze sociálně znevýhodněných rodin pomocí stipendií. Ročně tak obdaruje několik desítek studentů. Nelze zjistit, kteří studenti konkrétně byli obdarování, ale je pravděpodobné, že se jedná převážně o lidi nějakým způsobem spojených s katolickou církví. Svědčí o tom anonymní popis jedné takové studentky:
Jitka
Studuje druhým rokem gymnázium, má čtyři sourozence na církevní základní škole a další tři předškolního věku. Otec pracuje jako montér, matka je s nejmladšími dětmi doma, takže rodina musí otáčet každou korunu. „Příspěvek z fondu Adiuvare je pro mě velikou pomocí,“ píše Jitka.
Fond také poskytl v roce 2009 dar 150.000 Kč Stojanovu gymnáziu Velehrad, které je v podstatě také katolickou misionářskou organizací, jeho součástí je kaple, studenti se účastní pravidelných bohoslužeb a jiného katolického programování.
Součástí výchovného působení školy je začlenění osobnostního rozvoje. Jeho akce jsou rozplánovány po celou dobu studia, zejména pak v prvním až třetím ročníku. Jeho cílem je pomocí formačních setkání umožnit sebepoznání a na základě tohoto sebepoznání utvářet svůj vztah k sobě, k ostatním lidem a světu u věřících žáků i vztah k Bohu.
Těžko se ubránit dojmu, že se jedná o systematickou přípravku katolických oveček ve věku, kdy jsou k takovéto indoktrinaci senzitivní.
Nelze asi vyčítat Katolické církvi, že se velmi intenzivně snaží šířit své starověké učení a dogmata. Svým cílem se ta organizace nijak netají. naprosto ale nechápu, proč bychom se na šíření těchto absurdních dogmat a frustrací měli podílet i my ostatní. Veřejnoprávní média mají zákonem danou povinnost poskytovat servis i věřícím různých denominací. Nikde ale není napsáno, že by se měla podílet na misijní práci jedné konkrétní organizace. To už jsme skutečně tak daleko, že jedna z nejateističtějších zemí na světě, kterou nepochybně jsme, má Katolická veřejnoprávní média a státní firmy?