Slávek si povšiml prapodivného článku na stránkách Institutu svatého Josefa nazvaného Ženy nepatří do kalhot a zareagoval na něj na ve svém článku Katolický spolek Svatého Josefa: mohou ženy nosit kalhoty?
S jeho argumentací vcelku souhlasím a není proto potřeba abych stejné argumenty opakoval. Mě na stejném článku zaujala citace v úvodu:
Žena ať se neobleče v roucho mužské a muž ať neužije roucha ženského; jeť ohavný u Boha, kdo takové věci činí. (Deuteronomium 22:5)
Pokud bychom brali Deuteronomium jako pilíř současné křesťanské morálky, byla by to jedna z nejodpornějších starozákonních knih. Nedaleko citace vybrané autorkou článku k uvedení své bizarní úvahy najdeme i další podivné a kruté příkazy.
Autorka jistě nenosí nic co by bylo ze smíšené příze, protože:
Deuteronomium 22:11 Nebudeš si oblékat tkaninu ze směsi vlny a lnu.
Právě tak také jistě schvaluje trest smrti za nevěru:
Deuteronomium 22:22 – 22:24 Když bude přistižen muž, že ležel s vdanou ženou, oba zemřou: muž, který ležel se ženou, i ta žena. Tak odstraníš zlo z Izraele. Když dívku, pannu zasnoubenou muži, najde nějaký muž v městě a bude s ní ležet, vyvedete oba dva k bráně toho města, ukamenujete je a zemřou: dívka proto, že v městě nekřičela, a muž proto, že ponížil ženu svého bližního. Tak odstraníš zlo ze svého středu.
Také by mě také zajímalo jestli nosí v kabelce kolík:
Deuteronomium 23:14 Mezi svým nářadím budeš mít kolík. Než si venku dřepneš, vyhrabeš jím důlek a své výkaly zase přikryješ.
I přes důsledně biblickou výchovu bych nechtěl být v rodině téhle paní dítětem. Pubertu bych totiž s největší pravděpodobností nepřežil:
Deuteronomium 21:18 – 21:21 Má-li někdo syna nepoddajného a vzpurného, který neposlouchá otce ani matku, a když ho kárají, neposlechne je, ať ho jeho otec i matka uchopí a vyvedou ke starším jeho města, k bráně jeho místa, a řeknou starším jeho města: “Tento náš syn je nepoddajný a vzpurný, neposlouchá nás, je to modlářský žrout a pijan.”
A tak ho všichni muži jeho města uházejí kamením a zemře. Tak odstraníš zlo ze svého středu. Ať to slyší celý Izrael a bojí se.
Ale v Deuteronomiu najdeme i ospravedlnění otroctví a genocidy:
Deuteronomium 20:10 – 20:16 Když přitáhneš k městu, abys proti němu bojoval, nabídneš mu mír. Jestliže ti odpoví mírem a otevře ti brány, tu všechen lid, který je v něm, podrobíš nuceným pracím a budou ti sloužit. Jestliže k míru s tebou nesvolí, ale povede s tebou boj, oblehneš je. Až ti je Hospodin, tvůj Bůh, vydá do rukou, pobiješ v něm ostřím meče všechny osoby mužského pohlaví. Ale ženy, děti a dobytek i vše, co bude v městě, všechnu kořist z něho si ponecháš jako lup. Budeš užívat kořisti po svých nepřátelích, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh. Tak naložíš se všemi městy od tebe velice vzdálenými, která nepatří k městům těchto pronárodů zde. Ale v městech těchto národů, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, nenecháš naživu naprosto nikoho.
Zbývá otázka: Proč si tedy autorka článku o kalhotách vybrala právě onu citaci a ignorovala jiné? Já tím vlastně ani nijak překvapen nejsem, protože jsem kdysi dělal něco podobného s Marxovými a Leninovými spisy. Nemusel jsem je při tom ani znát, potřeboval jsem jen onu citaci, abych udělal dojem. Ovšem já se tehdy za komunistu nepovažoval.
Fixloval jsem a věděl jsem o tom, ale jak je to s touhle paní? Vybírá si citace vědomě nebo nevědomě, dělá si z Institutu svatého Josefa legraci, nebo to opravdu myslí smrtelně vážně?
Těžko říci, v každém případě ale lže buď nám nebo nám i sobě. Chová se jako vyděrač, který vyrábí dopis z písmenek vystříhaných z různých časopisů. To co ale vytváří není původní článek a nemá (naštěstí) ani původní biblický význam. Je to pouze její vlastní vzkaz.