Semeniště pověr – Je křesťanství v protikladu k pověrčivosti, nebo je tomu naopak?

Proč ateisté nevěří v Boha, ale kartářkám ano?

Viděli jste už podobný titulek? A znáte třeba tenhle citát?

Kdo nevěří v Boha, věří kdečemu. Můj rozum a můj smysl pro lidský řád mi nedovolí nevěřit. Viktor Fischl

Nebudu teď nějak bloumat nad „rozumností“ rozhodnutí věřit, ani nad tím, jak může skutečně vzdělaný člověk něco takového říci. Chtěl bych si tedy položit otázku: Jsou opravdu ateisté pověrčivější, než věřící?

Daniel Florien si to nemyslí a v článku Does atheism make people superstitious? vypočítává proč. Problém je, že jediná studie, která by něco takového mohla naznačovat pochází z baptistické Baylorovy univerzity. Jmenuje se: V co Američané skutečně věří?

Čím bychom vlastně mohli poznat nebo měřit pověrčivost? Určitě má pověrčivost nějaké znaky, mezi které patří víra v magickou moc náhody a snaha ji ovlivnit. Pověrčivý člověk to dělá:

1.) Používáním magických amuletů, které od něho mají odvrátit jemu nepříznivé okolnosti.

2.) Magickými rituály, které nemohou mít přímý účinek na realitu, ale pověrčivý věří, že je jimi možné nějak naklonit okolnosti ve svůj prospěch.

3.) Věštěním budoucnosti s pomocí náhody, nebo nesprávného použití logiky jako je například numerologie, astrologie, tarotové karty atd.

Pokud jde o používání magických amuletů, je jejich používání určitě nejrozšířenější v kmenových společnostech. Hned za nimi je ale jistě katolická a pravoslavná církev.

Téměř všichni katolíci nosí křížky, což je v jejich podání mocný apotropaický amulet. Náš pan kardinál Dominik Duka si dokonce nechal jeho magický účinek zesílit namletými lidskými kostmi.

Kromě toho uctívají také kousky mrtvol a staré obrazy, které podle jejich interpretace mohou chránit některá místa či lidi.

Katolická církev – kouzelné lidské kosti

Krásný příklad katolické pověrčivosti najdeme v Příloze k žádosti o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nazvané
Fakta o historii a obnově mariánského sloupu v Praze na Staroměstském náměstí a obnově dalších mariánských sloupů

Dole v dutině soklu mariánského sloupu byl ale uložen deskový gotický obraz Panny Marie Rynecké asi z. r. 1410. U tohoto obrazu se Pražané modlili v době švédského obléhání. Obraz nosil zavěšený na prsou pražský primátor Turek, který se osobně účastnil bojů na nejohroženějších místech.

Pokud bych šel do ještě dřívější doby, kdy měla církev mnohem větší moc, zjistili byste že celá společnost byla úplně sešněrována magickým chováním vyplývajícím z pověr. Půlení jablek, lití olova nebo házení střevícem je dnes jen zábavnou kratochvílí, ještě v 18. a 19. století se ale takové věci braly smrtelně vážně.

Ani dnes si ale římskokatolická a pravoslavná církev nezadají v magickém chování ukazujícím na hluboce zakořeněnou pověrčivost. Klasickými ukázkami tohoto jednání je jejich žehnání automobilům, letadlům, zbraním a raketám.

Římskokatolická církev – žehnání automobilu

Pravoslaví – žehnání raketě Sojuz

Pravoslaví – žehnání samopalům

A konečně předpovídání budoucnosti. Většina křesťanských církví se shoduje v jednom – bude konec světa. Nikdo, snad ani staří Mayové, nevyprodukoval tolik dat konců světa jako právě křesťané. Pokud vím tak zvláště tomu poslednímu se ateisté celkem hlasitě smáli a svolávali na ono datum velkou párty.

Pravda, poslední dobou jsou ve vyhlašování konců světa asi nejlepší evangelikálové, ale i presbytariáni jsou „dobří“ jako například Harold Camping, který předpověděl konce světa na 21. květen 2011.

Katolická církev by samozřejmě chtěla vytvořit dojem, že se jí tyhle ohlášky nijak netýkají, ale je to v rozporu s realitou. V průběhu celé historie v ní vzniklo nespočet chiliastických myšlenek a hnutí. Učení o konci světa ke křesťanství prostě patří a jen těžko se mu lze vyhnout.

Po většinu její existence v ní také převládal názor, že celý svět jako boží výtvor obsahuje nějaký plán z něhož lze odhadovat boží záměry. Astrologie evropského středověku byla astrologií ryze křesťanskou, nikoli pohanskou. Vždyť se na astrology obraceli i církví pomazaní králové (včetně Karla IV!) a církevní hodnostáři.

Astrologicko-anatomické vyobrazení pocházející ze sbírky modliteb Přebohaté hodinky vévody z Berry

Konečně bych na závěr měl zmínit také konspirační teorie. Není ani moc překvapivé, že mezi jejich příznivci opět nepřevažují ateisté. Oni totiž nepřevažují ani mezi jejich tvůrci.

Protokoly sionských mudrců americké vydání z roku 1934

Protokoly sionských mudrců americké vydání z roku 1934

 

Naopak většina konspiračních teorií je výtvorem věřících. Pověst o židovském spiknutí, které musel čelit i T. G. Masaryk ve známém sporu a která si později vybrala tolik obětí je rozhodně dílem křesťanstva. Svou roli ale tehdy sehrála i ruská carská tajná policie Ochranka vytvořením literárního kompilátu „Protokoly sionských mudrců„. Ten je dodnes oblíbeným čtivem mezi křesťanskými extremisty i v hnutí Hammas.

Výtvor Pata Robertsona kterému věří i Václav Klaus

Známou konspirační teorii o Novém světovém řádu vytvořil Pat Robertson, který je také znám svým prohlášením, že Haiťané podepsali za vlády Francouzů smlouvu s ďáblem.

Známé popírání přistání lidí na Měsíci se objevilo v druhé polovině sedmdesátých let v hnutí t Hare Kršna, jehož zakladatel A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda zcela vážně tvrdil že je Měsíc od Země dále než Slunce a proto méně svítí. O skutečně masové rozšíření se zhruba ve stejné době postaral spisovatel William Charles Kaysing se svou knihou We Never Went to the Moon: America’s Thirty Billion Dollar Swindle (1976) a ještě o něco později ji i mimo USA zpropagoval Peter Hyams filmem Kozoroh 1. Pokud pochybujete o Hyamsově vztahu k náboženství, pusťte si jiný jeho film Konec světa.

Nakonec i ona pověra o černých kočkách nosících smůlu, je vlastně původně křesťanská konspirační teorie. Papež Řehoř IX je totiž v bule Vox in Rama roku 1233 (ale možná až 1234) prohlásil za vtělení Satana, což vedlo k úplnému masakru černých koček po celé Evropě.

Není otázka, jestli ateisté více věří pověrám než křesťané, lidé prostě pověrčiví jsou a musejí s pověrčivostí (i svou vlastní) neustále bojovat. Víra v Boha však není řešením problému, je jeho součástí.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *