Jsou věřící lidé více ochotni pomáhat? Možná méně, než byste čekali!

Jednou z kladných stránek náboženství by měl být jeho apel na sociální cítění. V knihách i různých přikázáních nám známých náboženství rozhodně takové příkazy jsou, znamená to ale že jsou věřící opravdu z tohoto důvodu empatičtější, společenštější a ochotnější pomoci? Ne nutně.

Před několika lety vytvořili sociologové Ara Norenzayan a Azim Shariffčlánek The Origin and Evolution of Religious Prosociality”(Původ a vývoj náboženského sociálního cítění), který vyšel v Science Magazine roku 2008. Nepříliš jasně v něm tvrdili, že náboženství opravdu zvyšuje sociální cítění a ochotu pomáhat, nicméně lidé našli způsob, jak se obejít bez něj.

Takové tvrzení je ale v rozporu s předešlými závěry výzkumů a právem se na něj dodnes snáší kritika, především kvůli nejasnému rozlišení mezi autoritou náboženskou a jinou. Bude opravdu reakce lidí slabší, když je vyzve k budování povodňové hráze starosta než když je vyzve kněz? A jakou část z tohoto vlivu bude představovat náboženská autorita?

Můžeme opravdu považovat za morální, pokud člověk jedná pod vlivem hrozby posmrtným trestem?

Ve skutečnosti se zdá, že rozdíly v altruistickém chování podle víry vykazují pouze výzkumy vedené experimentátory, kteří takové výsledky automaticky předpokládají. Testy samy však tak průkazná data nedávají.

Výjimečně se v jedenkrát dokonce ukázalo že ateisté byli jedinou skupinou, která neměla sklony k podvádění. V tomto případě ale šlo o nějaké místní specifikum, protože jinak se nebyly v různých skupinách v ochotě pomáhat  rozdíly.

V testech se spíše projevily rozdíly mezi pohlavími, protože výraznější snahu pomoci vykazovaly ženy. Nelze ale odhadnout nakolik měl v tomto případě vliv sociální stereotyp (pocit že by takové být měly).

Dokonce ani žebříček charitativních zemí neukazuje výrazné rozdíly mezi oblastmi s vysokým počtem věřících a nízkým počtem věřících. Česká republika se například umisťuje na úrovni Polska.

Naopak u věřících byl zaznamenán sklon k šikaně lidí nábožensky chladných či nevěřících.

Více v článcích:

Ronald E. Smith, Gregory Wheeler, Edward Diener§: Faith Without Works: Jesus People, Resistance to Temptation, and Altruism Journal of Applied Social Psychology  Volume 5, Issue 4, pages 320–330, December 1975 (abstract, placený odkaz)

Alfie Kohn: Do Religious People Help More? Not So You’d Notice(volně přístupný rozšířený článek) Psychology Today  December 1989,

Josef Pazdera: Proč věřící nemají rádi ateisty Osel.cz

Ota Beran: Náboženství činí lidi obětavějšími a velkodušnějšími,… ale jde to i bez něj Osel.cz

Ara Norenzayan,  Azim F. Shariff: The Origin and Evolution of Religious Prosociality (abstrakt, placený odlkaz)

Ashley Harrell: Do religious cognitions promote prosociality? University of South Carolina, USA, Rationality and Society (abstrakt, placený odlkaz)

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *