Včera jsem měl nečekanou možnost s jedním starším Američanem diskutovat o náboženství (mormonismu), ateismu a vědě. Jelikož jsem nebyl žádným způsobem připravený a soukal ze sebe argumenty pro ateismus lámanou angličtinou, vás čtenáře nebudu trápit podrobnostmi. Podělím se snad jen o dva docela hloupé argumenty/analogie/myšlenkové experimenty protistrany, se kterými se člověk při podobných debatách může setkat docela často.
1. Velký třesk je nesmysl, protože z výbuchu v tiskárně taky nevytvořím knihu.
Ehm. (facepalm)
2. (Bůh je jako cukr.) Chuť cukru nemůžu druhé straně popsat, musím cukr (boha) sám ochutnat.
Má to jednu drobnou vadu. Cukr jednoznačně existuje jako zcela běžný fyzikální objekt, jehož vlastnosti dost dobře známe, umíme jej vytvořit, vědecky zkoumat apod. Pakliže se bavíme o osobním abrahámovském bohu aktivně zasahujícím do našeho světa a životů, který má v případě mormonismu dokonce fyzické tělo a dlí na planetě Kolob, jsou taková přirovnání samozřejmě úplně mimo.
Ne že bych sám neříkal občas pitomosti, ale poslouchat a reagovat hodinu na podobné nesmysly bylo docela ubíjející. Náladu jsem si proto zpravil poslechem dialogu dvou velkých postav současné vědy a ateismu na YT. Nejde o nikoho menšího než evolučního biologa Richarda Dawkinse (nový ateista) a teoretického fyzika Lawrence Krausse (podle vlastních slov anti-teista).
V této debatě s humorem sobě vlastním diskutují o biologii, evoluci, fyzice, kosmologii, svých posledních knihách (Dawkinsova dětská kniha The Magic of Reality: How We Know What’s Really True, Kraussova populárně vědecká kniha – A Universe from Nothing: Why There Is Something Rather than Nothing), náboženství, náboženství a politice (Romneyho mormonismus jako důvod proč ho nevolit). Videoklip má 2 hodiny, pokud vás zajímá především část o náboženství, přetočte na čas 00:54:30 (do 1:18:18).