Ateisté České republiky jednoznačně odmítají projevy ohrožující demokracii a svobodu slova. Významné muslimské organizace, včetně OIC – Organizace pro islámskou spolupráci, která sdružuje 57 islámských států, v posledních dnech příkře odsoudily projevy satiry a kritiky, které vyvolala mnohdy násilné protesty v muslimských zemích a zemích s početně zastoupeným muslimským obyvatelstvem.
Přestože se neztotožňujeme s vyzněním filmu „Nevinnost muslimů“, který vyvolal ostré reakce v islámském světě, shledáváme zřejmým, že za ničení majetku a úkladné vraždy diplomatů demokratických zemí nesou jednoznačně vinu jejich pachatelé, nikoliv amatérští tvůrci zmíněného snímku. Použití jakékoliv satiry nebo kritiky jako záminky k rozpoutání násilí je neomluvitelné.
V prohlášení prezidenta OIC Ekmeleddin Ihsanoglu, které odsuzuje nejen uvedený film, ale i karikatury ve francouzském satirickém časopise, stojí:
Ekmeleddin Ihsanoglu vyjádřil šok a zděšení nad zprávami, že francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo publikoval v posledním vydání urážlivé karikatury proroka Mohameda PBUH [fráze používaná muslimy po vyslovení jména jejich proroka, peace be upon him – pozn.redakce] …
Nastal čas aby mezinárodní komunita vzala vážně na vědomí nebezpečné důsledky nenávistných projevů a podněcujících publikací a přestala se ukrývat a vymlouvat na svobodu projevu.
Naše organizace, hájící zájmy občanů bez náboženského vyznání, podporuje svobodu slova, svobodu vyznání a svobodu od vyznání. Striktní oddělení náboženství od státu a zákonodárství je jediný způsob jak tuto svobodu zaručit všem občanům. Není možné zakázat kritiku nebo satiru náboženství, protože potom bychom již dále nežili ve svobodné zemi. Existovaly by skupinky občanů, jejichž přesvědčení by bylo nedotknutelné a bez možnosti podrobit je kritice. To je v přímém rozporu se svobodou a humanistickými ideály, na nichž je založen náš stát již od dob prezidenta Masaryka.
Zákony proti rouhání, které existují v mnoha státech, vedou často k útisku a násilí na občanech bez vyznání, ale i na občanech hlásících se k menšinovým vírám. Jako příklad nám může sloužit situace v mnoha muslimských zemích nebo v demokratickém Pákistánu.
Zneužívání Pákistánského zákona proti rouhání uvrhlo místní křesťany, hinduisty a muslimy ahmadi do „stavu strachu a hrůzy“ uvedla Světová rada církví (WCC) v pondělí. Představitelé menšin z Pákistánu radu informovaly o davových lynčích a rozšířeném týraní obětí obviněných z rouhání.
Nedávné uvěznění křesťanské dívky, která čelila možnému trestu smrti za něco, co se později ukázalo, jako falešné obvinění z pálení Koránu, bylo jen jedním z mnoha podobných případů.
Nicméně pákistánští představitelé muslimů informovaly radu nejen o tom, že pákistánský zákon proti rouhání nebude upraven, ale existuje potřeba schválení podobného zákona s celosvětovou platností. (Reuters)
Proto silně protestujeme proti podobným snahám o zavedení celosvětových pravidel proti rouhání a kritice náboženství. Jako mnohem lepší alternativu vidíme celosvětovou snahu o vzájemnou toleranci a schopnost přijímat kritiku a humor. K lepšímu obrazu náboženství na celém světě nepovede zákaz jeho kritiky, ale naopak snaha náboženských organizací o toleranci a jejich jednoznačné a bezpodmínečné odsouzení násilí a pronásledování, které jsou ve jménu jejich náboženství vedeny. Není možné na jednu stranu bránit se kritice a na druhou stranu pronásledovat, vraždit a vypisovat odměny za zabití lidí, kteří mají jiný názor.

