Duka vs Pussy: aktéři se snaží poutat pozornost veřejnosti směšnými kostýmy
Český rozhlas D. Dukovi poskytuje každý týden prostor, aby mohl šířit katolické „myšlenky“. Tuto neděli ale zazněly, jako odpověď na otázku o přiměřenosti trestu pro Pussy Riot, v Glose Dominika Duky skutečné perly:
Potupa chrámu sv. Spasitele připomíná sovětské blasfemické zničení tohoto chrámu Josefem Vissarionovičem Stalinem.
Pravoslaví však vnímá prostor, do kterého všechny tři ženy vstoupily, jako místo, kam žena fakticky nesmí vkročit – kromě vlastní svatby.
Jejich „modlitba“ však vykazovala všechny znaky posměchu: šlo o nápodoby křižování, vulgární slovník a podobně. Není se co divit, že se tato událost dotkla věřících, a to i těch, kteří se o ní dozvěděli z médií. Svoboda jedněch opravdu v tomto případě končí tam, kde začíná svoboda druhých
To vše jsou autentická kardinálova vyjádření v situaci, kdy ty tři ženy byly odsouzeny k pobytu v pracovním táboře na Sibiři (bývalý Gulag). Tam mají takové možnosti, že si dokonce mohou čtyřikrát ročně zatelefonovat. K těm větám mě nenapadá žádný slušný komentář, takže použiji pár slov Bohumila Doležala z Reflexu:
Pan kardinál mluví o tom, že se Pussy Riot dotkly věřících, že jejich akce vykazuje „všechny“ rysy posměchu a že svoboda jedněch končí tam, kde začíná svoboda druhých. Mě spíš zaráží minimální cit pana kardinála pro to, kde skončila svoboda Pussy Riot.