Na stránkách www.stjoseph.cz vyšel úžasný článek, který skvěle dokumentuje dnešní vztahy křesťanů k Bibli. Všichni jistě znáte příběh krejčího, který podvede krále a ostatní lidi v království. Nechá si zaplatit za drahé šaty a králi nedá nic. Král chodí na veřejnosti nahý a všichni přesto obdivují jeho nádherné šaty. To vše do chvíle, než se najde malý kluk, který vykřikl: „Král je nahý!“ a všichni si uvědomí pošetilost svého počínání.
Představte si ale situaci, kdy i po tomto odhalení existuje skupinka lidí, kteří si myslí, že král má skutečně nádherné šaty. Možná jsou to ti, kteří té davové sugesci natolik podlehli, že ty nádherné šaty dál vidí.Najednou se ocitnou ve světě, který se proti nim spikl. Ti všichni, kteří si s nimi ještě včera notovali nad nádherou králových nových šatů a vzájemně si líčili detaily krásných výšivek, najednou žádné šaty nevidí. Už nikdo nechválí šaty a krejčí je považován za podvodníka.
Ano lidská povaha je v některých případech velmi zvláštní. Podobné drama jaké jsem vylíčil výše můžete nyní sledovat i tady u nás. Existuje katolický Institiut svatého Josefa, o kterém jsme již psali. Je to sdružení velmi, velmi konzervativních katolíků. Tito lidé ctí katolickou tradici natolik, že se jim zdá současný papež jako liberál. Zároveň to jsou lidé, kteří věří slovům papeže více, než vlastním očím a realitě kolem nich. Na těchto základech potom staví své činy a politické cíle.
Ten článek se zabývá odpovědí paní profesorky Nového zákona pražské Katolické teologické fakulty dr. Mireji Ryškové na otázku nesouladu mezi evangelii podle Lukáše a Matouše v otázce narození Ježíše Krista. ta čtenáři Katolického týdeníku napsala:
Svatá rodina neutíkala přes Jeruzalém, protože příběhy, které nabízí Matoušovo a Lukášovo evangelium, pocházejí z různých tradic. Obě na sobě nezávislé tradice, z nichž evangelisté čerpali, dokreslily historické události…legendárními prvky…
Ono skutečně každý nezaujatý čtenář vidí, že se jedná o dva naprosto odlišné příběhy. Je velmi pravděpodobné, že ani jeden z autorů nevěděl, jak se vlastně ježíš narodil, a proto si ten příběh prostě vymysleli. Ty příběhy jsou nejen odlišné, ale na několik místech si dokonce protiřečí. nakonec si je každý můžete přečíst sám. Je to jen pár stránek na začátku každého evangelia.
To samozřejmě nebrání autorovi článku, aby nenapsal:
Papežská biblická komise 26. 6. 1912 vydala věroučně závazný dokument (výroky Papežské biblické komise jsou na úrovni dogmatu, jak stanovil papež sv. Pius X. v motu proprio „Praestantia Scripturae“ r. 1907) o tom, že evangelia obsahují pravdivé události v plném rozsahu, … Zarážející je ale ještě něco jiného. Zatímco tyto teze, které jsou v diametrálním rozporu s katolickou dogmatikou a jež hlásá prof. Ryšková, se mohou vyučovat na katolické fakultě a publikovat v Katolickém týdeníku s církevním schválením.
Shrňme si to, paní Ryšková se prostě vykašlala na sto let stará dogmata, evangelia si přečetla ap pokusila se svoji víru nějakým způsobem skloubit s realitou. To se těmto ultrakonzervativním katolíkům samozřejmě nelíbí. Nedalo mi to, abych se jich pod článkem nezeptal na pár detailů:
… Přesto by mě zajímala otázka, jak je možné ty dva příběhy dát dohromady. Jak je možné po narození Ježíše utéct do Egypta, před vražděním neviňátek a zároveň jít do Jeruzaléma a tam 40 dnů veřejně plnit všechny náboženské povinnosti při narození syna? Zajímala by mě nějaká verze toho příběhu, která by dávala smysl a zároveň by zachovala smysl všech historických údajů, které v těch evangeliích jsou.
Bylo by možné, aby Sv. Rodina s Ježíšem byla v Betlémě až do jeho věku cca 1 až 2 roky (proč jinak by Herodes chtěl vyvraždit děti do 2 let, kdyby se nedomníval, že Ježíš už stojí/chodí). Až potom by utekli do Egypta a vrátili se do Nazareta protože jinak by na ně někdo v Betlémě mohl ukázat jako na „příčinu“ vraždění. Takže se v evangeliích nejedná o 2 příběhy, ale jeden příběh, přičemž každý autor dává důraz na jiné aspekty tohoto příběhu/historie.
Ptal jsem se dál zvědavý, kam až budou ochotni ohýbat logiku textu:
… ale jak je potom možné interpretovat Lukášova slova:
“Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním. Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.”To každoroční cestování Nazaret – Jeruzalém ihned po 40 dnech až do 12 let mi přijde k vaší interpretaci v přímém protikladu.
V odpovědi pak už na osvětlení této záhady Ježíše, který se skrýval v Egyptě a zároveň chodil každý rok do Jeruzaléma autor článku zcela rezignoval:
… odpověď na Vaši otázku je už v tom, že evangelia nechtějí být přímo chronologickým životopisem Ježíšovým, ale katechezí, výběrem událostí ze života Kristova podle katechetického záměru evangelisty. Lukáš na rozdíl od Matouše prostě nevidí důvod psát o útěku Sv. rodiny do Egypta, proto jednoduše píše, že když po obětování v chrámě “vykonali všechno podle zákona Páně, vrátili se do Nazareta”. Nevidí důvod, proč psát o peripetiích pobytu v Egyptě, návratu atd. Jisté je, že mudrci přišli až po obětování Páně v chrámu, poté došlo také k povraždění betlemských neviňátek a útěku Sv. rodiny do Egypta, ale jestli to bylo pár dní po obětování nebo až cca rok po narození Páně, to už nevíme. Nicméně to nic nemění na tom, že vše, co je v evangeliích psáno, je pravdivé do poslední joty.
Chápu to tak, že se rozhodli tu větu o každoroční cestě Ježíše do Jeruzaléma prostě ignorovat. Trvání na tom, že tam ta věta je, pak považují za „hledání rozporů tam kde nejsou“. Celý svět se totiž zbláznil, a najednou vidí nahého krále tam, kde stojí král krásně oděný.