Pavel z Tarsu, autor velké části Nového zákona
Mezi dnešními kritickými biblisty převažuje názor, že Ježíš jako historická postava skutečně existoval. Na konkrétních okolnostech jeho života už ale mezi vědci panuje daleko menší shoda. V poslední době se také objevují názory, že Ježíš neexistoval vůbec a že se jedná o vymyšlený a symbolický příběh pozdějších křesťanů. K těmto názorům je potřeba být skeptický. Většina vědců totiž o historicitě Ježíše příliš nepochybuje.
Objevil jsem zajímavou rešerši, kdo z autorů nového zákona a nejstarší křesťanské literatury vlastně tvrdí, že skutečně potkal skutečného Ježíše. Pro mě překvapivou odpovědí je že nikdo. S několika výjimkami knih, které nejsou považovány za věrohodné, ani samotnými křesťany. Autoři pátrají po tom, kolik
- identifikovatelných lidí
- tvrdí, že osobně potkalo Ježíše Krista
- ve vlastních autentických textech.
Z celého rozsáhlého článku zmíním jen argumentaci k Pavlovým listům, které tvoří polovinu knih nového zákona a třetinu jeho textu. Zároveň se jedná o nejstarší a nejautentičtější část Nového zákona. Pro tyto účely není ani třeba zpochybňovat jejich autorství, kromě listu židům, na jehož pseudoepigrafičnosti (list napsal někdo jiný než Pavel) se shodne většina vědců.
- Pavel nikdy nepotkal Ježíše Krista a nikde to ani netvrdí
- tvrdí, že měl zjevení „skrze Krista“ apod.
- tvrdí, že mu Ježíš Kristus zjevil
- ostatní autoři (Skutky) také tvrdí, že Pavel měl vizi.
A tak můžeme pokračovat dál a dál k těm méně autentickým částem Bible. V celém novém zákoně není jediné svědectví autentické osobnosti z první ruky o tom, že fyzicky viděla Ježíše Krista.